364

Schwing Kar. Dr. Srv. Ott. XXIII. 101.

Schýbati se, vz Schybiti. — se s čím.
Schýbají se s pravdou. Chč. Ol. 235^b. —
se čeho. Schýbá se pravého soudu. Ib.

Schylovač, e, m. Dlouhý, společný s.
prstů nohy, langer Beuger der Zehen,
musculus flexor digitorum communis longus.
Ktt.

Schytiti se. Schytíł sa dom = vybral
se na cestu domů. Val. Čes. 1. XI. 180. —
se komu k čemu. Když bude stůl ubrusem
krytý, každý se mladému pánu k službě
schytí. Svetz. 1887. 311.

Siatina, y, f., hora u B. Bystřice. Mus.
slov. VII. 22.

Siberna, y, f. = studená světnice. Již.
Č. List. fil. 1902. 251. Sr. Siberie v VII.
678.

Sic. Slepice mají peří ani šeré, ani
modré, než sic (jinak) velmi čisté barvy;
Také sic mnoho jiných věcí tam měli. Lbk.
41., 55. Byl jeden sedlák peněžitý, ale sice
nábožný a dobrý. Frant. 14. 17. — S.
= talis, takový. Papež jest chud a sic
(sycz), ježto mě zhojil. Mart. 38b. Sr. List.
fil. XIII. 400. Pozn. Sice jest vlastně adj.
n. od sic, sicě, sice, talis Gb. Ml. 156.
6^a. Sic i onak. By je sic i onak rozvrhl.
Pat. Jer. 96. 15.

Síci, vz Sáhnouti.

Síct = sekati. Us.

Síč, e, m. = kdo seje. Kká. Sion. II. 88.

Síčky, pole v Slatoslavě. Čas. mor. mus.
III. 142.

Sídený. S -ní chlapi = sešlí, kteří se
sešli. Slov. Phľd. XXIII. 595.

Sideritový. S. formace rud. Ott. XXII.
79a.

Sídlo, a, n. = osidlo, oko na ptáky. Má
sidla na střeše a tam nám chytá holuby.
Kv. 1901. 253. Vtáček chycený do sídla.
Brt. P. n. 490.

Sidon Jos. Sr. Ott. XXIII. 131.

Sieci = sekati. Zlí lidé, ješto se sekú a
v svádách trvají. Chč. S. II. 262a. _
S. = bojovati. To se mu nikdy nestalo, co
se mu kdy séci událo. Baw, J. v. 532. —
S., sahu = sáhnouti; o cestě = mířiti někam,
s vojskem táhnouti. Alx. III. 183. (Pel. XXL). —
S. = téci, sáknouti kam. Nad řekú uzřechu
kámen, anoť voda podeň seče. Baw. Ar. v.
1012.

Siečka, y, f, seca. Rozk. P. 2396.

-sielati (sílati). Prusík v Kroku 1888.
230. chce míti: -sýlati. Sr. Sílati

Sielnica, ves a) v liptovské, b) ve zvo-
lenské stolici na Slov. Vz Sbor slov. VIII. 47.

Sience, e, f. Krásná s. Paš. drk. 155^a.
S., porticus. Rozk. R. 102., P. 2227. Strážný
sience, custos vestibuli. Pror. ol. 94a. 1. Sr.
Síňce.

Siesti = seděti, sedati. Baw. E. v. 2216.,
Ar. v. 667. Slyš tu pověsť, tuto sada. Baw.
E. v. 1441.

Siet — sít.

Sieť = sít.

Sieti, vz Síti, Seti.

Sietie, vz Sítí.

Sifon, syfon, u, m. = roura se dvěma
záhyby za sebou jdoucími (dešťový, zácho-
dový); láhev zařízená na výtok sodovky.
Vz Ott XXIII. 146.

Signál, u, m. S-ly elektrické, námořní a
plavební, vojenské, zrakové, zvukové atd.
vz Ott. XXIII. 153.

Signalní stanice. Zvon V. 718.

Signifikatní moment. Nár. list. 1904.
100. 13.

Signovati, z lat. = dávati znamení (zvo-
nem, že ku př. kněz ku pohřbu již přichází).
Slov. Nár. sbor. 1902. 8.

Sihlice, e, f., vz předcház. Sihla.

Sihota, y, f. = rostlina. Vz Čas. mus.
V. 35.

Sik sak. Vůz jde sik sak (hned na pravo,
hned na levo). Litom. 52.

Síkati, iterat. k sekati, síci. Us., Hoř.
Pol. I. 142.

Siklavina, y, f., něj. nemoc. Proti s. Sbor.
slov. VIL 122.

Síkonec, nce, m., dle Menčíka: sítonec.
Vz toto v VII. 1384.

Síkora. Zpěv síkory. Vz Vlasť. I. 120.

Sikotný zvuk. Tbz. XIII. 320

Síla. V jídle a vína moku, moc a s. spo-
čívá. Msn. II. 167. Co je po śile, dy něni
pile. Slez. Vlasť. I. 222. Ani kůň nad śilu
něskoči. Ib. Sila ide s rokami. Mus. slov.
IV. 78. Nemá sily ani za vrabca, za muchu.
Phľd. XXIV. 343. - Sr. Ott. XXIII. 161.

Siláctví, n. Msn. II. 210.

Sílati. Sílá, mittit. Gl. roudn. 32a. (Krok.
1888. 404. ). Sr. Sielati.

Silen, lna, o, vz Silný.

Silén M., básník.

Silenka, y, f., silene, Leimkraut, Kneb-
nelke, rostl. Vz Ott. XXIII. 163.

Silhouettní obrázek. Zl. Pr. XXI. 481.

Silice, e, f, olea aetherica, aetherisches
Oel. Vz Ott. XXIV. 164.

Siliciovodík, u, m., v lučbě. KP. X.
117.

Silici-um, a, n, v lučbě. Vz Vstnk. XI.
23. XIV. 403.

Silič, e, m. S. svalů. Vz Ott. XXIII. 165.

Silička, rostl. Vz Koromáč,

Silidlo, a, n. = posilující lék. S-dla, to-
nica, roborantia, stärkende Mittel. S. žalu-
deční, stomachica, Verdauung und Appetit
anregende Mittel. Ktt.

Sillimanit, u, m., nerost Vz Mtc. 1903.
50.

Silně v Boha věřiti. St. R. 128a. —
S. = u velikém množství. Baw. Ar. v. 251.

Silněji, kompar. sg. m. nom. v praedi-
katu. Člověk dobře spí a s. bude. Rostl. G.
174b.

Silnice - silná cesta. Vz Mus. 1862. 364.
S., strata. Rozk. R. 97., P 1989. S. není m.
soumnice. Sr. Krok 1889. 108. S. asfaltová,
obecní, veřejná, soukromá. Vz Ott. XXIII.
67. O s-cích starší doby. Vz Arch. XIX.
578. nn. — S., tanec. Vz Brt. P. n. 880.

Silničkář, e, m. = cestář. Ott. XXI1I.
168.

Silno = plno lidu. Baw. Ar. v. 5836. —
S. = silně. Čert tak s. táhnul, že utrhl kus