Předchozí (363)  Strana:364  Další (365) |
|
||||
364
|
||||
|
||||
Schwing Kar. Dr. Srv. Ott. XXIII. 101.
Schýbati se, vz Schybiti. — se s čím.
Schýbají se s pravdou. Chč. Ol. 235b. — se čeho. Schýbá se pravého soudu. Ib. Schylovač, e, m. Dlouhý, společný s.
prstů nohy, langer Beuger der Zehen, musculus flexor digitorum communis longus. Ktt. Schytiti se. Schytíł sa dom = vybral
se na cestu domů. Val. Čes. 1. XI. 180. — se komu k čemu. Když bude stůl ubrusem krytý, každý se mladému pánu k službě schytí. Svetz. 1887. 311. Siatina, y, f., hora u B. Bystřice. Mus.
slov. VII. 22. Siberna, y, f. = studená světnice. Již.
Č. List. fil. 1902. 251. Sr. Siberie v VII. 678. Sic. Slepice mají peří ani šeré, ani
modré, než sic (jinak) velmi čisté barvy; Také sic mnoho jiných věcí tam měli. Lbk. 41., 55. Byl jeden sedlák peněžitý, ale sice nábožný a dobrý. Frant. 14. 17. — S. = talis, takový. Papež jest chud a sic (sycz), ježto mě zhojil. Mart. 38b. Sr. List. fil. XIII. 400. Pozn. Sice jest vlastně adj. n. od sic, sicě, sice, talis Gb. Ml. 156. 6a. Sic i onak. By je sic i onak rozvrhl. Pat. Jer. 96. 15. Síci, vz Sáhnouti.
Síct = sekati. Us.
Síč, e, m. = kdo seje. Kká. Sion. II. 88.
Síčky, pole v Slatoslavě. Čas. mor. mus.
III. 142. Sídený. S -ní chlapi = sešlí, kteří se
sešli. Slov. Phľd. XXIII. 595. Sideritový. S. formace rud. Ott. XXII.
79a. Sídlo, a, n. = osidlo, oko na ptáky. Má
sidla na střeše a tam nám chytá holuby. Kv. 1901. 253. Vtáček chycený do sídla. Brt. P. n. 490. Sidon Jos. Sr. Ott. XXIII. 131.
Sieci = sekati. Zlí lidé, ješto se sekú a
v svádách trvají. Chč. S. II. 262a. _ S. = bojovati. To se mu nikdy nestalo, co se mu kdy séci událo. Baw, J. v. 532. — S., sahu = sáhnouti; o cestě = mířiti někam, s vojskem táhnouti. Alx. III. 183. (Pel. XXL). — S. = téci, sáknouti kam. Nad řekú uzřechu kámen, anoť voda podeň seče. Baw. Ar. v. 1012. Siečka, y, f, seca. Rozk. P. 2396.
-sielati (sílati). Prusík v Kroku 1888.
230. chce míti: -sýlati. Sr. Sílati Sielnica, ves a) v liptovské, b) ve zvo-
lenské stolici na Slov. Vz Sbor slov. VIII. 47. Sience, e, f. Krásná s. Paš. drk. 155a.
S., porticus. Rozk. R. 102., P. 2227. Strážný sience, custos vestibuli. Pror. ol. 94a. 1. Sr. Síňce. Siesti = seděti, sedati. Baw. E. v. 2216.,
Ar. v. 667. Slyš tu pověsť, tuto sada. Baw. E. v. 1441. Siet — sít.
Sieť = sít.
Sieti, vz Síti, Seti.
Sietie, vz Sítí.
|
Sifon, syfon, u, m. = roura se dvěma
záhyby za sebou jdoucími (dešťový, zácho- dový); láhev zařízená na výtok sodovky. Vz Ott XXIII. 146. Signál, u, m. S-ly elektrické, námořní a
plavební, vojenské, zrakové, zvukové atd. vz Ott. XXIII. 153. Signalní stanice. Zvon V. 718.
Signifikatní moment. Nár. list. 1904.
100. 13. Signovati, z lat. = dávati znamení (zvo-
nem, že ku př. kněz ku pohřbu již přichází). Slov. Nár. sbor. 1902. 8. Sihlice, e, f., vz předcház. Sihla.
Sihota, y, f. = rostlina. Vz Čas. mus.
V. 35. Sik sak. Vůz jde sik sak (hned na pravo,
hned na levo). Litom. 52. Síkati, iterat. k sekati, síci. Us., Hoř.
Pol. I. 142. Siklavina, y, f., něj. nemoc. Proti s. Sbor.
slov. VIL 122. Síkonec, nce, m., dle Menčíka: sítonec.
Vz toto v VII. 1384. Síkora. Zpěv síkory. Vz Vlasť. I. 120.
Sikotný zvuk. Tbz. XIII. 320
Síla. V jídle a vína moku, moc a s. spo-
čívá. Msn. II. 167. Co je po śile, dy něni pile. Slez. Vlasť. I. 222. Ani kůň nad śilu něskoči. Ib. Sila ide s rokami. Mus. slov. IV. 78. Nemá sily ani za vrabca, za muchu. Phľd. XXIV. 343. - Sr. Ott. XXIII. 161. Siláctví, n. Msn. II. 210.
Sílati. Sílá, mittit. Gl. roudn. 32a. (Krok.
1888. 404. ). Sr. Sielati. Silen, lna, o, vz Silný.
Silén M., básník.
Silenka, y, f., silene, Leimkraut, Kneb-
nelke, rostl. Vz Ott. XXIII. 163. Silhouettní obrázek. Zl. Pr. XXI. 481.
Silice, e, f, olea aetherica, aetherisches
Oel. Vz Ott. XXIV. 164. Siliciovodík, u, m., v lučbě. KP. X.
117. Silici-um, a, n, v lučbě. Vz Vstnk. XI.
23. XIV. 403. Silič, e, m. S. svalů. Vz Ott. XXIII. 165.
Silička, rostl. Vz Koromáč,
Silidlo, a, n. = posilující lék. S-dla, to-
nica, roborantia, stärkende Mittel. S. žalu- deční, stomachica, Verdauung und Appetit anregende Mittel. Ktt. Sillimanit, u, m., nerost Vz Mtc. 1903.
50. Silně v Boha věřiti. St. R. 128a. —
S. = u velikém množství. Baw. Ar. v. 251. Silněji, kompar. sg. m. nom. v praedi-
katu. Člověk dobře spí a s. bude. Rostl. G. 174b. Silnice - silná cesta. Vz Mus. 1862. 364.
S., strata. Rozk. R. 97., P 1989. S. není m. soumnice. Sr. Krok 1889. 108. S. asfaltová, obecní, veřejná, soukromá. Vz Ott. XXIII. 67. O s-cích starší doby. Vz Arch. XIX. 578. nn. — S., tanec. Vz Brt. P. n. 880. Silničkář, e, m. = cestář. Ott. XXI1I.
168. Silno = plno lidu. Baw. Ar. v. 5836. —
S. = silně. Čert tak s. táhnul, že utrhl kus |
|
||
|
||||
Předchozí (363)  Strana:364  Další (365) |