365

kože; S. tam lidé mřeli (u velikém počtu).
Kld. II 107., 202.

Silnobradý lev. Msn. Od. 63.

Silnoburácný. S. řeka, Škod. Od. 164.,
moře. Msn. II. 110.

Silnodunící podloubí. Škod. Od. 42.

Silnodupotný kůň. Škod. II². 211.

Silnohrdelný kůň. Škod. II². 97., 211.

Silnohučící vlna mořská. Škod. II². 29.,
124.

Silnokopytec, tce, m. = kůň. Msn. II.
30. Sr. Silnokopytý v VII. 680. Jinde: silno-
kopytný. Škod.

Silnokřídlý Merkur. Slád. Ant. 148.

Silnokutý štít. Msn. II. 54., 312.

Silnorachotný. S. vichřice, Zeus. Škod.
IP. 215., 142.

Silnořehotný kůň. Škod. IP. 108.

Silnorohý luk (z rohu dělaný). Msn. II.
61., 138.

Silnorozenka, y, f. = silná dcera. Škod.
Od. 5, II². 107.

Silný. S. mráz, lépe: tuhý. Mš. Kdo se
cítí silným býti, nebojí se třeba slabým
zdáti. Zr. Mad. 71. — s inft. Položil před
nimi chléb, aby se posílili a tak silnější
trpěti byli. Pass. 365. (List. fil. V. 192. ).

Silodárný. S. víno. Msn. Od. 67.

Silodyšný muž. Msn II. 199.

Silomíra, y, f. = přízvuk. Lit. II. 653.

Silopevný duch. Msn. II. 207.

Silos, u, m., vz Obilnice.

Silosa, y, f. S. v pivováře nádržka vy-
zděná n. ze železného plechu zrobená na
uschování suchého sladu. Ott. XIX. 819b.

Silový potential ve fysice. Vz Ott. XX.
327

Silurský útvar. Vz Ott. XXIII. 171. nn.

Silozkum, u, m. Šb.

Símě. Sr. Siemě, Semeno.

Similor, vz předcház. Semilor.

Simonides Jarosl., prof. a spis. Sr. Ott.
XXIII. 185.

Símotáč, vz Semotáč zde.

Simulovaný, z lat. = předstíraný. S. kon-
fesse. Stieb. 133. Vz násl.

Simulování, n., Z lat. = předstírání, pře-
tvařování -se. Stieb. 132.

Sinalý. Pakli krev s-lá, nezdráv jsi v sle-
zenu. Rostl. G. 42b.

Sinapin, u, m., alkaloid. Vz Ott. XXIII.
194.

Sinavopřídý koráb. Msn. Od. 139., 338.

Siněc, kopec na Slov. Jrsk. XXVIII. 1.
284.

Sinní dvéře (u síně). Čes. 1. XII. 31. Sr.
Sinný.

Sinný. S. dvéře (u síně). Val. Čes. 1. XII.
421.

Sino, a, n. = seno. Ostrava. Šb. D. 60.

Sinooký. S. děva. Zr. Čech. 26.

Sinopřídý koráb. Msn. II. 436

Sinusoida, y, f = rovinná křivka. Vz
Ott. XXIII. 199.

Siný. S. masť proti dně. Rostl. G. 46.

Sinýs, synisko — ? Slov. Vzáj I. 96.

Sionism-us, u, m. =r snaha Židů zříditi
samostatné anebo aspoň samosprávné státní
území židovské. Vz Ott. XXIII. 200.

Sionský král. Zr. Zahr. 113.

Sípati, vz Sípěti. — komu kde. Sípá
mu v hrdle. Rkp. lék. Ihr. 149a.

Sípavka, y, f. = sípavosť. Jest pomocno
pro s-ku. Rostl. G. 44a.

Sipľave volati. Laš. Brt. D. L 359.

Sípnouti. Děti ani nesíply (nešpetly, ne-
mukaly). Deštná. Mš.

Siptěti čím. Siptě pěnou a krví. Msn.
II. 388.

Sir, a, o, vz Sirý.

Síra. Stupeň síry = mohutnosť pronika-
jící či tingační a měří se počtem těchto
stupňů celková její síla. Zach. Test. 150.
Sr. Vstnk. XI. 543., 817., XIII. 571., Ott.

XXII. 577., XXIII. 204.

Sirák, dědina v novohradské stolici na
Slov. Vz Sbor. slov. VIII. 47.

Síran hlinitý, hlinitodraselnatý (kamenec
draselnatý či obecný), hlinitoammonatý či
kamenec ammonatý, železnatý (železná ska-
lice), meďnatý (modrá skalice), zinečnatý
(bílá skalice). KP. X. 89. -95.

Siře. Svú moc tak s. ostav dals' sě v svých
nepřátel rucě. Roud. 929. (v. 1278. ). Drahá
máť tam siře (osiřele) tesknila. Zr. Let.
I. 61.

Sirena. S-ny v akustice zr přístroje
k studiu jednoduchých zvuků, tonů atd. Vz
Ott. XXIII. 212. Sr. Strh. Akust. 130., 135.,
137., 138.

Síření, n., Schwefelung. Vz Ott, XXIII.
211.

Sirius, psí hvězda. Vz Ott. XXIII. 213.

Sirkněj, varon. Rozk. P. 1763.; v Rozk.
R. sirněj, varion. Vz toto v VIL 1381.

Sirnatost', i, f. Zemnatá s. 1585. Uč.
spol 1902. 17.

Sirníček, čku, m., zdrobn. sirník. Rais,
Lid 95.

Sirniště, ě, n., solfatara. S. sopky. Ott.

XXIII. 637.

Síroantimon, u, m. Vz Ott. XX. 1039a.

Síroarsenan, u, m, nerost. Vz Vstnk.
XI. 820.

Sirobný. Den s-bný dítě činí všech
opuštěno přátel. Msn. II. 411.

Sirokko. Sr. Ott. XXII. 723.

Sirolin, u, m. = lék v nemocech plic, chro-
nických katarrhů, ústrojů dýchacích, krtič-
natosti, chřipky. Nár. list. 1903. č. 209. 6.

Sirotče, ete, n., pupillus. Rozk. R. 89.,
Kom. Did. 284.

Sirotčenský. Papír s-ské jistoty požíva-
jící. Nár. list. 1903. c. 175 18., é. 257. 21.

Sirotčí, ího, m. = soudce. V zloděj.
mluvě. — S. jízda (sirotků). Tbz. III. 1. 181.
Správce s-čích věcí. Us.

Sirotecký. S. utrpení. Jark. 59.

Sirotek. O s-cích starší doby vz Arch.
XIX. 572. -574.

Sirotný =osiřelý. S. ovečky (od pasáka
opuštěné).

Sirovatý lépe: sírovatý.

Sírožlutý chorýš, polycarpus sulphureus.
Vz Ott. XX. 190.

Sirůček Ant., spis.

Sis Fr., básn. Sr. Zvon III. 559., Tob.
216.



	365

	kože; S. tam lidé mřeli (u velikém počtu). Kld. II 107., 202. Silnobradý lev. Msn. Od. 63. Silnoburácný. S. řeka, Škod. Od. 164., moře. Msn. II. 110. Silnodunící podloubí. Škod. Od. 42. Silnodupotný kůň. Škod. II². 211. Silnohrdelný kůň. Škod. II². 97., 211. Silnohučící vlna mořská. Škod. II². 29., 124. Silnokopytec, tce, m. = kůň. Msn. II. 30. Sr. Silnokopytý v VII. 680. Jinde: silno- kopytný. Škod. Silnokřídlý Merkur. Slád. Ant. 148. Silnokutý štít. Msn. II. 54., 312. Silnorachotný. S. vichřice, Zeus. Škod. IP. 215., 142. Silnořehotný kůň. Škod. IP. 108. Silnorohý luk (z rohu dělaný). Msn. II. 61., 138. Silnorozenka, y, f. = silná dcera. Škod. Od. 5, II². 107. Silný. S. mráz, lépe: tuhý. Mš. Kdo se cítí silným býti, nebojí se třeba slabým zdáti. Zr. Mad. 71. — s inft. Položil před nimi chléb, aby se posílili a tak silnější trpěti byli. Pass. 365. (List. fil. V. 192. ). Silodárný. S. víno. Msn. Od. 67. Silodyšný muž. Msn II. 199. Silomíra, y, f. = přízvuk. Lit. II. 653. Silopevný duch. Msn. II. 207. Silos, u, m., vz Obilnice. Silosa, y, f. S. v pivováře nádržka vy- zděná n. ze železného plechu zrobená na uschování suchého sladu. Ott. XIX. 819b. Silový potential ve fysice. Vz Ott. XX. 327 Silurský útvar. Vz Ott. XXIII. 171. nn. Silozkum, u, m. Šb. Símě. Sr. Siemě, Semeno. Similor, vz předcház. Semilor. Simonides Jarosl., prof. a spis. Sr. Ott. XXIII. 185. Símotáč, vz Semotáč zde. Simulovaný, z lat. = předstíraný. S. kon- fesse. Stieb. 133. Vz násl. Simulování, n., Z lat. = předstírání, pře- tvařování -se. Stieb. 132. Sinalý. Pakli krev s-lá, nezdráv jsi v sle- zenu. Rostl. G. 42b. Sinapin, u, m., alkaloid. Vz Ott. XXIII. 194. Sinavopřídý koráb. Msn. Od. 139., 338. Siněc, kopec na Slov. Jrsk. XXVIII. 1. 284. Sinní dvéře (u síně). Čes. 1. XII. 31. Sr. Sinný. Sinný. S. dvéře (u síně). Val. Čes. 1. XII. 421. Sino, a, n. = seno. Ostrava. Šb. D. 60. Sinooký. S. děva. Zr. Čech. 26. Sinopřídý koráb. Msn. II. 436 Sinusoida, y, f = rovinná křivka. Vz Ott. XXIII. 199. Siný. S. masť proti dně. Rostl. G. 46. Sinýs, synisko — ? Slov. Vzáj I. 96. Sionism-us, u, m. =r snaha Židů zříditi samostatné anebo aspoň samosprávné státní území židovské. Vz Ott. XXIII. 200.	Sionský král. Zr. Zahr. 113. Sípati, vz Sípěti. — komu kde. Sípá mu v hrdle. Rkp. lék. Ihr. 149a. Sípavka, y, f. = sípavosť. Jest pomocno pro s-ku. Rostl. G. 44a. Sipľave volati. Laš. Brt. D. L 359. Sípnouti. Děti ani nesíply (nešpetly, ne- mukaly). Deštná. Mš. Siptěti čím. Siptě pěnou a krví. Msn. II. 388. Sir, a, o, vz Sirý. Síra. Stupeň síry = mohutnosť pronika- jící či tingační a měří se počtem těchto stupňů celková její síla. Zach. Test. 150. Sr. Vstnk. XI. 543., 817., XIII. 571., Ott. XXII. 577., XXIII. 204. Sirák, dědina v novohradské stolici na Slov. Vz Sbor. slov. VIII. 47. Síran hlinitý, hlinitodraselnatý (kamenec draselnatý či obecný), hlinitoammonatý či kamenec ammonatý, železnatý (železná ska- lice), meďnatý (modrá skalice), zinečnatý (bílá skalice). KP. X. 89. -95. Siře. Svú moc tak s. ostav dals' sě v svých nepřátel rucě. Roud. 929. (v. 1278. ). Drahá máť tam siře (osiřele) tesknila. Zr. Let. I. 61. Sirena. S-ny v akustice zr přístroje k studiu jednoduchých zvuků, tonů atd. Vz Ott. XXIII. 212. Sr. Strh. Akust. 130., 135., 137., 138. Síření, n., Schwefelung. Vz Ott, XXIII. 211. Sirius, psí hvězda. Vz Ott. XXIII. 213. Sirkněj, varon. Rozk. P. 1763.; v Rozk. R. sirněj, varion. Vz toto v VIL 1381. Sirnatost', i, f. Zemnatá s. 1585. Uč. spol 1902. 17. Sirníček, čku, m., zdrobn. sirník. Rais, Lid 95. Sirniště, ě, n., solfatara. S. sopky. Ott. XXIII. 637. Síroantimon, u, m. Vz Ott. XX. 1039a. Síroarsenan, u, m, nerost. Vz Vstnk. XI. 820. Sirobný. Den s-bný dítě činí všech opuštěno přátel. Msn. II. 411. Sirokko. Sr. Ott. XXII. 723. Sirolin, u, m. = lék v nemocech plic, chro- nických katarrhů, ústrojů dýchacích, krtič- natosti, chřipky. Nár. list. 1903. č. 209. 6. Sirotče, ete, n., pupillus. Rozk. R. 89., Kom. Did. 284. Sirotčenský. Papír s-ské jistoty požíva- jící. Nár. list. 1903. c. 175 18., é. 257. 21. Sirotčí, ího, m. = soudce. V zloděj. mluvě. — S. jízda (sirotků). Tbz. III. 1. 181. Správce s-čích věcí. Us. Sirotecký. S. utrpení. Jark. 59. Sirotek. O s-cích starší doby vz Arch. XIX. 572. -574. Sirotný =osiřelý. S. ovečky (od pasáka opuštěné). Sirovatý lépe: sírovatý. Sírožlutý chorýš, polycarpus sulphureus. Vz Ott. XX. 190. Sirůček Ant., spis. Sis Fr., básn. Sr. Zvon III. 559., Tob. 216.