366

Sisí, sisi, sosí, n. rostl. Sr. Jaterník, Ko-
niklec, Sasanka.

Sislova, y, f., jm. louky. Slov. sbor. VII
114.

Sismický, z řečt. = zemětřesní. S. chvění.
Nár. list. 23/8. 1896. Dhnl.

Sít, u, m., juncus. Rozk. P. 844. Sr. Mš.
Slov.

Síť = pletivo z motouzu atd. S. elektrická,
nivellační, pochodová, polygonová (mnoho-
úhelníková), přímek pomocných (měřická),
trigonometrická (trojúhelníková), v stavitel-
ství. Vz Ott. XXIII. 220. S. rybářská. Vz
Čas. mus. V. 34. — S, tepenní, rete arte-
riosum. Ktt.

Sitař, e, m., nara. Rozk. P. 2463.

Sítě, ě, f. = síť. Veliká sítě. H. Jir. Mýto.
120. 2.

Sitenský Fr., školní inspekt, spis., nar.
1851. Vz Ott. XXIII. 223., Tob. 216.

Sítina, y, f. Kořen s-ny bezlisté vychva-
lují jako účinlivý lék proti kamenu a ne-
duhům ledvinovým. Nár. list. 1902. 191. 3.

Sítinný. Dřeně stvolu s-ného užívali jako
knotu do lamp, hl. stvolu sítiny klubkaté
Nár. list. 1902. č. 191. č. 3.

Síti. Kdo seje, ten chce žať. Rizn. 65.

Síťkový. S. krajky, vz Krajka.

Siťnatý, binsenreich. S. břeh. Hol. Met

II. 499.

Sitné, ého, n., poplatek. XIII. stol.
Friedr. 14.

Sítnice, e, f. retina. Vz Ott. XXIII. 224.

Sítnicobrdečkový zánět, neuroretinitis,
papilloretinitis. Ktt.

Sítnicový. Hnisavý zánět s-vý, retinitis
purulenta; prvotní zvrhlosť barviva s-ho,
retinis pigmentosa; rozsáhlý zánět vnějších
vrstev s-vých, retinitis externa diffusa. Ktt.

Sítníky, pole u Nové Vsi. Čas. mor. mus.

III. 142.

Sitno na Slov. Vz Sb. sl. 1902. 24.. Sbor.
slov. VIII. 47. S., vrch nedaleko B. Štia-
vnice. Vz Sbor. slov. 1900. 143. Báje a
zkazky o Sitne. Vz Sb. sl. VII. 24.

Síto, vz Rotační. S. hranolové, kuželové,
pletené, rovinné, rozdružovací, válcové. Vz
Ott XXIII. 227. S. v papírnách. Vz Ott.
XVIII. 179. Hádání se sítem. Vz Čes. 1.
XIV. 382.

Síťokřídlý. S-dlí, neuroptera, hmyz. Vz
Ott. XXIII. 228.

Síťovací jehlice. Vz Ott. XXIII. 229.

Síťování, n. Vz Ott. XXIII. 229.

Síťovati = plésti síťky. Hoš. Pol. I. 149.

Síťovice, e, f. S. oční, lépe: sítnice.
Čad. 12.

Síťovitosť, i, f.

Síťový stroj k čistění bavlny. Ott. XX.
598.

Sittová Marie, zpěvačka, nar. 1852. Vz
Ott. XXIII. 232.

Śiva (šivá) = kořalka. Hauer. 15.

Siváček, čka, m. = sivý kůň. Tbz. V.
4. 209. Vz Sivák.

Sivek, sivek = šedivý. Hauer 15.

Sivěmodrý. S. oko. Tbz. V. 5. 64.

Sivobarvý kov. Msn. II. 419.

Sivomodro, a, n.. Čch. I. Pov. 182.

Śivoň = stařec ve zlém smyslu. Hauer 15-

Sivovlasý člověk. Ilenk. Jas. I. 111.

Sivý. Sivá holubička (tanec). Vz Brt. P.
n. 871.

Sixt Jan z L. Sr. Ott. XXIII. 235.

Sixta Václ., spis., nar. 1862. Vz Ott.
XXIU. 236

Sjednávka, y, f. = sjednání. Nár. list
1901. č. 28. 9.

Sjetlo, a, n. = světlo. Hoš. Pol. I. 142.

Sjezd, u, m. S. (kongress) slovanský. Vz
Ott. XXIII. 239.

Sjímaný. S. karta = sejmutá. Ces. 1.
XIII. 198.

Skabatý = barevný. S. oblek. Val. Čes. 1.
XIII. 449.

Skáčijící, saliens. S. voda. Výb. I. 1066.,
Pat. Zim. 31b 8.

Skačka, vz Skákacka.

Skadjal = odkud? Poradí ti, s. máš ta
ísť. Erb. Sto poh. 53

Skákal Ant., spis., Tob. 216.; Otak. Ib. 16.

Skákačka, y, f., persida. Rozk. R. 98.,
v Rozk. P. 2017.: skačka

Skákalice, e, f. Veveřice s. Brt. Čít. 69.

Skákalka, y, f., hra s kaménky. Vz
Čes. 1. XIII. 69.

Skákati jak srna, jak hříbátko. Us.

Skákavý pavouk. Vz Ott. XXII. 560.
S. tanec. Vz Slám. Pot. 324.

Skála. Ktorá s. sa moc prehadzuje, ma-
chom (mechem) neobrastie. Mus. slov. IV.
51. Jíti do skale = na práci v kamenném
lomě. Hoš. Pol. II. 13. — S. spelunca. Pat.
Zim. 30a 10. — S. ze Zhoře. 1583. —1640.
Vz Ott. XXIII. 247.

Skalačka, y, f., roccella, rod lišejníků,
Färberflechte. Ott. XXI. 868.

Skalák, a, m., vz Lomař.

Skalda Hugo, inž. a spis., 1844. —1890.
Vz Ott XXIII. 247.

Skálé, n. = skálí. S. se pukalo a zse-
dalo. Lbk. 68. Jidechu do s. Baw. Ar. v.
3882.

Skalesko, a, n. = skalisko. Haná. Sb.
D. 47.

Skáleti se kde = umazati se. Když se
vepřové v blátě skáleli. Faust. 125.

Skalice, vz predcház. Síran.

Skalka = hromada kameni na štěrkování
silnic. Hoš. Pol. I. 142. Tlouct s-ky na silnici.
Hoš. Pol. II. 3.

Skalňák, a, m., rupicola, pták. Vz Ott.
XXII. 125, XXIII. 251.

Skalnatěti, ěl, ění. Vřelosť jeho s-tí.
Tbz. V. 4. 245.

Skalní duchové jsou malí a mají dlouhý,
šedivý vous. Vz Káf. Poh. 132.

Skalnice, pole u Pan. Rosičky. Cas. mor.
mu«. III. 142.

Skalnička, y, f. —: kuna s bílým pod-
hrdlím. Sb. si. 1901. č. 154. Sr. Lieskovka.

Skalnitý — skalnatý. Spiš Sbor. slov.
IX. 44.

Skalodľsný ostrov. Msn. II. 226.

Skalohojný. S. země. Msn. II. 33., Hym.
14.
Skalokutý krunýř (jako skála). Mark.