367

Skalopevný. S. jistota, Jrsk. XX. 1.
258., důvěra, Lit. I. 809., kůň, Kká. Sion I.
89., vůle. Zr. Nekl. 29.

Skalošíjný. S. Antron. Msn. Hym. 57.

Skalovina, y, f., vz Příkrovysedlý.

Skalská M., spis. Psala o Zeyerovi. Vz
Zeyer.

Skalský G. Ad. Dr., prot. a spis.

Skamonie, e, f. Přičiň k tomu s-nie.
Lék. B. 195a. Sr. Skamonium v VII. 685.

Skandálník, a, m. Nár. list. 1903. č.
120. 4.

Skandi-um, a, n., v lučbě. Vot. 36., 353

Skanice, vz Vsklanice.

Skapati. Čoho niet, to už skapať ne
môže. Rizn. 167. Skapal mu z očí = zmizel;
Skapal mu kabát (ukradli mu ho); Keď
niekomu niečo skape (zmizí, se ukradne).
Phľd. XXIV. 420., Čas. mus. IV. 32.

Skapolith, u, m. = dipyr, wernerit, pas-
sanit, couseranit, mineral. Vz Ott. XXIII.
257

Skarb = skarba. Pror. ol 205^a., Machab.
I. 3. 28. (Mš. ).

Skarbovati co = smíchati, natřásti. Nár.
sbor. VIII. 130

Skarhati koho = potrestati. Sbor. slov.
VII. 110

Skarka, y, f. = brázdová výbočka. Slov.
Phľd. XXIV. 483.

Skarlandt Jul., básn. Sr. Zvon. IV. 14.,
546., Tob. 216.

Skaržiť koho = žalovati. Spiš. Sbor. slov.
IX. 48.

Skat, a, m., die Nagelroche, mořská ryba.
Mark.

Skavinka, řeka v Těšínsku. Vlasť. IV. 75.

Skazka, y, f., vz Báje, Zkazka. Sbor. slov.
VII 98.

Skejchavice, rostl. Vz Čemeřice zde.

Skejška, y, f. = hrstka obilí na poli. Ml.
Bolesl. Čes. 1. XIII. 88.

Skeletní system. Vstnk. XIII. 390.

Skelně se lesknouti. Kká. Sion L 185.

Skelný. S. okénko (ze skla), Brt. P. n.
808., kolečko (v oknech), Zvon IV. 6., prů-
mysl. Nár. list. 1903. ě. 250. 21.

Skepticis-mus, u, m. = pochybovačnost.
Vz Ott. XXIII. 261.

Ski = lýže, dlouhé dřevěné brusle. Us.
Rgl.

Skiagrafie, e, f., z řec. (skotografie, ra-
diografie, ixografie, pyknografie, diagrafie)
= zobrazování neviditelných organův a
útvarů v živém organismu skrytých na desce
fotografické. Vz Ott. XXIII. 262.

Skioptický. S. obrazy. Rgl.

Skioptik-on, a, n., z řec. = kouzedlná

svítilna.

Skizzař, e, m. = kniha, ve které jsou ulo-
ženy skizzy. Us.

Skizzovní knížka. Chyt. 51. Sr Skizzař.

Sklad, u, m. = záměr, úmysl zastr. Pel.
XXI. — S. = záhyb, fald. Řásný s. roucha.
Msn. Od. 21.

Skláda, y, f., contuma. Mam. F. 87a. 1.
Či chybně m.: concinnat skládá? Mš.

Skládačka, y, f. = druh hádanky.

Skládanice, e, f. = buchtička pečená v peci
na vánoce. Žel. Brod. Čes. 1. XIII. 29.

Skládánie, n., compilatio. S. knih. Mill.
51^a. — S. = veršovaná skladba. Baw. E.
v. 4.

Skládati = zamýšleti. — co proti komu.
Takovú zlosť skládajíce proti němu. Chč.
S. II. 236b. — se nač = spoléhati. Val. Čes. 1.
X. 474.

Skladba grammat. Vz Ott. XXIII. 264.

Skladní pořádek = syntaktický. Krok. II. b.
168. — S. list. Vz Ott. XXIII. 266.

Sklápění, n. = poklopováni. P. slupic. Nár.
list. 1904. č. 30. 2.

Sklářský. S pec, nástroje. Vz Ott. XXIIL
267.

Sklářství, n. Vz Ott. XXIII. 266.

Sklásti = složiti, vymysliti. Baw. E 540. —
co o kom. Jistú smrť o tobě skladli (vy-
myslili). Um. roudn. 951. — koho = zabiti.
Baw. J. v. 1208. — se kde. U peleších se
svých skladú, collocabuntur, se položí. Ž. pod.
103. 22.

— S. nad zemí, loch pod zemí. Volyně. II.
Čes. 1. XIII. 125.

Sklen, u, m. = rozpěrák na řebřiny. Pel-
hřimov. List. fil. 1902. 251.

Sklenár Jiří, spis. na konci XVIII. stol.
Vz Vlč. Lit. I. 317.

Sklenářová-Malá Otilie, nar. 1844. Vz
Ott. XXIII. 270.

Skleněně hleděti (mdle). Rais. Lep. 536.

Skleněnka, y, f. = skleněná polévka (va-
řená voda, do níž se dají rozkrájené bram-
bory, česnek, marjánka, pepř a cibule). Pacov.
Čes. 1. XIV. 51. Sr. násl. Sklenný.

Sklenice, sklence = javor klenka. Č. Třeb.
Čes. 1. XI. 38.

Skleniěstvo, vz Stkleničstvo.

Skleník. Vz Ott. XXIII. 271.

Skleníkový. S. athrnosfaera. Stan. III.
125

Sklenný. S. polívka (řídká bez zápražky).
Strn. Poh. 65. Sr. Skleněnka zde.

Sklenúti = sklenouti. — co kde: sklepy
(klenutí) na slůpě. Mill. 29.

Sklep, u, m., testudo. Gl. roudn. 61^a. Vz
Sklepni. — S. podzemní, zevnější. Jeho za-
řízení vz v KP. IX. 419., Ott. XXIII 272.

Sklépek, pku, m. = špižírna. Slez. Vyhl.
II. 307.

Sklepený most (klenutý). Sb. sl. 1901.
164. Sr. Sklep (oblouk, klenutí).

Sklepní = způsobu sklepu, ad modum tes-
tudinis. Gl. roudn. 61a.

Sklérometr, u, m., z řec. = přístroj ku
měření tvrdosti nerostů. Vz Ott. XXIIL
273.

Skles, u, m. = sklesnuti. S. paží. Zub.
Még. 40.

Skleslosť, i, f., ochablosť, relaxatio, Er-
schlaffung. Ktt.

Sklesnutí, n. S. dělohy, descensus uteri,
Gebärmuttersenkung. Ktt.

Sklesovati se. Kolena se sklesují. Řeč
kmet 24 Sr. Sklesnouti.

Sklíbnouti si. Ani s. si nesměl (zdřím-
nouti), Zvon III. 103.