369

Skopný. S. desátek. XVII. st. Mtc. 1903.
35. Sr. předcház. Skopné.

Skopovice, pl., f. = kalhoty ze skopové
kůže. Ces. 1. XI. 268.

Skopovina, y, f., verventina. Rozk. P.
1726., R 90.

Skorbut, u, m. = kurdije. Vz Ott. XXIII.
285.

Skorec, rce, m. S. vodní, cinclus aqua-
ticus, pták. Vz Ott. XXIII. 286.

Skorem = skoro Hejno letělo mi s. nad
hlavou. Hol. 7 let. I. 59. Sr. Málem.

Skořepa. V skořápce drsné zlaté jádro
vězívá. Tbz. V. 9. 137.

Skořepatec. S-tci, ostracoda, řád korýšů.
S. = rak. Msn. Hym. 93. Sr. Ott. XVIII. 936..
XXIII. 286. nn.

Skořepináč, e, m. = zvíře se skořepinou,
ku př. ústřice. Stan. I. 150.

Skořépka, y, f. S. čelní a týlní, squama
frontalis et occipitalis. Ktt.

Skořépkový. S. zrcadlo k vyšetření sko-
řepy nosní, Conchoskop. Ktt.

Skořice, e, f., cassia, Zimmt. Vz Ott.
XXIII. 287.

Skořicový alkohol, květ. Vz Ott. XXIII.
288.

Skořij = skořeji, dříve. Vyhl. Slz. 43.

Skorka, y, f. = kůrka. Všady o dvoch
skorkách chleb. Mus. slov. VI. 26.

Skořupina, y, f. = skořepina. Ev. víd.
Luc. 11. 11., Bhm. Lex. 113.

Skorodit, u, m., nerost. Vz Ott. XXI1I, 289.

Skoropun (skorpun v VII. 1382. ), rochea.
Rozk. R 65.

Skorý. Mladé ruky, skorá robota. Rizn 62

Skot, u, m. = hovězí dobytek. S. anglický,
hollandský, horský, nížinský, normanský
(vlámský), rudý a plavý (středoeuropský),
stepní, výšinský atd. Vz Ott. XXIII. 289.

Skoták Alois, spis.

Skotobijce, e, m. Msn. Od. 31.

Skotografie, vz Skiagrafie.

Skotom, u, m., z řec. = čásť pole zrako-
vého, v níž se vůbec nevidí n. vidění jest
sníženo. Vz Ott. XXIII. 295.

Skotiť = zožrať. Slov. Phľd. XXIV. 483.

Skotoplodný. S. půda. Msn. Hym. 3.

Skotovodce, e, m. = skotovod. Msn. Od.
168., 317.

Skotovodný pastucha. Msn. Od. 317

Skotský rybník (pro skot). Ev. olom.
XXIX.

Skotúčiti z ČE. uvádí Šf. Poč. 112.:
čechel skotúčen. Sr. Kotouč. S., involvere.
Pat. Zim. 56b. 6.

Skoukání, n. = bědování psa. Mark. Sr.
Skučení.

Skoupý. Skúpy má plnje kúty a štědrý
holje bedry. Mus. slov. IV. 51. Sprostý dva
razy chodí a skúpy dva razy platí. Sbor.
slov. VIII. 169.

Skouti co čemu. Oni sú zákon skovali
těm případkóm. Chč. ol. 207^a. — co z čeho.
Vůle boží pouť tvou skula z mnoha běd. Slov.
Sbor. čes. 188.

Skování, n. To s. dobré jest, glutino
bonum est. Pror. ol. 33a2. Isa 41. 7. Srv.
Skovati, 1.

Skovávačka m. schovávačka = hra na
schovávanou. Rgl.

Skovník, a, m. = přechovavač kradených
věcí. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 141. Sr.
Schovati, Skovati.

Skramlík Emilian, ryt., 1834. —21. /5. 1903.;
S. Jan, ryt., č. malíř, nar. 1860. Vz Ott.
XXIII. 308., Zvon III. 504., Zl. Pr. XXI.
35. - S Kl., spis.

Skráňový. Povrchní žíla s-vá, vena tem-
poralis superficialis, střední žíla s-vá, vena
temn. media. Ktt.

Skrásti se u někoho = zmýliti se, spatně
pochoditi. Val. Čes. 1. XII. 42.

Skrášlený. S. hlava. Mark.

Skřátati se = sesiltti po nemoci, sebrati se.
Krkonš. Sb D. 33.

Skrbenský z Hříště Leo, sv. pán, arci-
biskup pražský, nar. 12/6. 1863. Vz Ott.
XXIII. 309., 1065.

Skrček, čka, m. Kostra skrčka, Hocker-
skelett. Sbor. slov. VIII. 22.

Skrčený jak. Chodí jako s. ve dva konce.
Mus. slov. IV. 11.

Skrčiti. Preto sa nebolo ani s. (sehnouti,
o nepatrné věci) Mas. slov. IV. 10.

Skřečivě lkáti (o ptáku). Rgl.

Skřeli, u, m. S. pávi. Zub Még. 16.

Skřeholit podle not (zpívati). Rais. Vlast.
57. Jinak = křičeti. Rais. Sir. 102.

Skřehtati čím: meči, Alx. V. 1531., zuby.
Hrad. lla.

Skrechtiti = zmrzačiti. Ml. Bolesl. Čes. 1.
XIII. 89.

Skrejšovský Fr. Dr., notář, spis., 1837. —
1902. Vz Ott .XXIII. 312, Vck. Vset. 304;

S. Jan Stanisl. Vz Ott. XXIII. 310.

Skřek můj tebe dojde. Hod. Žalt. 127.

Skřeklivý = skřeklavý. Pulk. k. 77.

Skřemoliti = tajně povídati. — o čem:
o pokladu. Krkonš. Fr. Nečásek.

Skřenčelý = ztvrdlý. Hoš. Pol. I. 149.

Skřenčit = ztvrdnouti. S-lo to fšecko. Hoš.
Pol. 149.

Skřenek, nku, m. = skřenka. Litom. 38.

Skřeněřka, y, f., studánka u Hrubých
Kozojed v Bydžovsku. Ces. 1. XIII. 383.

Skřený = zajatý. V zloděj. mluvě.

Skřepčiti se = sraziti se. Polévka se s-la.
Smíš. '24.

Skřesati co: oheň. Baw. Ar. v. 3970.,
3998.

Skrevnění, n. = příbuzenství. S. něčí
s někým. Kom. Did. 29.

Skrgrati, skrhrati. Gl. Greg. 116a 14.
Mus. 1878. 552., List. fil. XI. 83. Sr. Sku-
hrati.

Skrhet = skřehot, stridor. Bude s. zu-
bom, s. zubov. Pat. Zim. 13a5., 16b32.

Skriahnut koho kam: na rozcestie =
svésti? Slov. Sbor. čes. 24.

Skrianiť čo = shora dolů nakřiviti, Liptov.
Sbor. slov. IX. 46.

Skribonius z Horšova Jind., okolo 1510. —
1586. Vz Ott. XXIII. 312.

Skřiby, vrch a pole n Světnova. Hoš. Pol.
142.

Skřidlice, e, f., vz Skřidla.