371

Skváceti koho čím = poraziti, skáceti.
Potvora mne valným těla hmotem skvácí.
A. Mar. v Prvot. 1814. 54.

Skvaknouti koho. XVI. stol. Praž. arch.
Wtr.

Skvěl, u, m., splendor. Rozk. P. 1890.

Skvělobílý oblek. Msn. Hym. 26.

Skvěloočka, y, f., vz Ott. XXIII. 321. a
II. Přisp. 295.

Skvosný = skvostný. Pís. 1727. (Mš. ).

Skvostnolepý rov. Msn. Od. 353.

Skvostný v čem: v hodování. Brt. P. n.
1120.

Skvrna kožní, ecchymosis, Hautfleck.
Skvrny kožní ohraničené, morphea (bílé,
alba, špekovité, lardacea, úbyťové, atrophica).
Ktt.

Skvrnitý tyfus, Us., mor. Slád. Ant. 96.

-ský ve spisovné řeči Husově. Vz List.
fil. XXVI. 449.

Skyba Jos. Děhylovský, lidový básník,
nar. ok. r. 1860. Vyhl. I. 87.

Skydlo, a, n. (skydla?) =? Hybaj dolu,
skydlo, tu je tvoje bydlo. Sbor. slov. VII.
128.

Skydnouti koho čím = obhoditi. Kristus
někdy skydne jako smradem člověka ohav-
nými věcmi. Chč. S. I. 108b.

Skyltovati odkud. Z číše s. = sobě při-
pijeti. Frant. 36. 7.

Skýpala Otok., spis. Tob. 216.

Skýsti, skytati, offerre. Mtz. Č. sl. 76. —
co kam: šiji pod meč skytati. Pass. 825.
— S, jaculari. Alx. Jhr. 311. — S. = hnáti,
propellere. S. koho před se. Alx. B. 20. —
se odkud. Když se poče len z země s. Baw.
E. v. 979. Sr. List. fil. X. 118., XI. 49. —
se = nabízeti se. Neskyť mi se, prosím tebe.
Baw. E. v. 3200.

1. Skyt, u, m. Ž. gloss., Pror. olom. 36^bl.
Sr. Skýsti.

Skytný. S. léto (které nám skýtá plodů).
Mš. exc.

Skýva, vz Krájeti (zde).

Skyvraživosť. Sbor. čes. 13. Sr. Skyvra-
žiti.

Slabatý = dosti slabý. Ločenice. List. fil.
1902. 252.

Slabočichosť, i, f., Dysosmie. Ktt.

Slabodechý. V VII. 1382. slaboduchý
oprav v: slabodechý.

Slabodušný = slabého ducha. Mark.

Slaboch Václ., malíř, + 1904.

Slabokrevný. S. kultura. Nár. list. 1905.
98. 13.

Slabomyslnosť, i, f. S. obrnová, dementia
paralytica. Ktt.

Slabošsky. Hromu se bál příliš s. Kubl.
117.

Slabovolnosť, i, f. Něco s-sti leží na jejich
karakterech. Zvon. IV. 213.

Slabozrakosť, i, f. S. čivová, asthenopia
nervosa. Ktt.

Slabý jak: jak mucha, jak hrachovina
(na rozpadnutí). Vlasť. I. 238. — S. Fr.,
malíř, nar. 1863.; S. Jos., hospod. spis., nar.
1865. Sr. Ott. XXIII. 325.

Slabykant, a, m. = žák učící se slabykovati.
Tk. Pam. l. 10.

Slačať nač = číhati nač, dychtiti po něčem;
neodbytně doléhati. Val. Čes. 1. XI. 132.,
XII. 43.

Slad, u, m = sladkosť. Mark.

Slaďácký. P. chasa sladovnická. Zvon.
IV. 35.

Sladce kompar. dle Hoš. lépe sladšeji. Vz
Mus. fil. 1904. 451., Hoš. Pol. H. 157. Od
sladší.

Sladcebolný. S. záchvěv. Stroupežnický.

Sládeček Ant., spis., nar. 1850.; S. Jos.,
spis., nar. 1864. Vz Ott. XXIII. 326., Tob.
216.

Sládek Jos. F., sr. Flš. Písm. 706., Ott.
XXIII. 326. nn.; S. Vád., prof. a spis., nar.
1858. Sr. Ott. XXIII. 328; S. Cyrill. Tob.
206. — S. Co dobrý sládek. to Čech. Us.

Sladina, y, f. S. v pivovarech. Vz Ott. XIX.
818. S nu chmeliti (kořeniti). Ib.

Sladinka, y, f., zdrobn. sladina.

Sladišt, ě, f., vz Sladička v VII. 698.

Sladiti co jak: do souzvuku. Kvap. Lid.
26. Sr. Laditi.

Sladké, n., ve funkci substant. Jedno
sladké mezi dvěma hořkými. Hugo.

Sladkoaesthetický. S. slečinka. Hlk. X.
182.

Sladkoblahý obraz. Vrch. Dojm. 91.

Sladkobolestný dojem. Jrsk. IX. 241.

Sladkobolně. To ho s. upomínalo. Jrsk.
XVII. 291.

Sladkočichý. S. masť. Msn. Od. 62.

Sladkohořce hráti. Rais. Lep. 238.

Sladkokyselý pocit, s. ovoce. Nár. list.
1903. č. 172. odp., č. 163. 3.

Sladkolibý sen. Msn. II. 171. S. voda
Msn. Hym. 85., smokvoň, návrat, víno, mest
Msn. Od. 102., 163., 131., 302.

Sladkolichotný. S. slovo. Slád. Rich. 23.

Sladkonakyslý. Nár. list. 1903. č. 103. 3.

Sladkoovocný. S. jabloň. Msn. Od. 102.

Sladkopřesný S. víno. Msn. Od. 132.

Sladkoslaný. S. tekutina. Čad. 88.

Sladkosvatě. Zpěv zněl s. Zr. Krist. 31.

Sladkosvůdný. S. láska. Slád. Šl. 47.

Sladkošeptající ústa. Zr. Nov². 397.

Sladkotina, y, f. = sladká řeč. Lišen.
Mtc. 1902. 21., 230.

Sladkotoký. S. víno, nektar. Msn. Hym.
45.

Sládkovič (Braxatoris) Ondř., ev. far.
a slov. básník, 1820. —1872. Vz Ott. XXIII.
328.

Sladkovodý. S. kalužina. Hol. Met. II.
70.

Sladkovský Kar. Sr. Ott. XXIII. 328.,
Tk. Pam. I. 494.

Sládkový = med. V zloděj. mluvě.

Sladkozpěvný. S. ptáče. Zr. Kom. 33.

Sladký. S. pití = lihoviny všeho druhu.
Mtc. 1904. 37. Sladký záda = celý zadní
díl všední haleny složený z jednoho kusu
bez švu. Záhlinice. Čes. 1. XI. 210. — S.
tětka = prodavačka cukrovinek. Vyhl. II. 97.
— S. Václ., prof. a spisov.
Sladokuství, n. = kochání se v tělesenství.
Um. Roudn. 779. (Mš. ).

Sladomel Vil., spis, far., nar. 1858. —
28. /7. 1905. Vz Ott. XXIII. 331.

42*