Předchozí (371)  Strana:372  Další (373)
372
Sladořeký = sladce mluvící. S. Nestor.
Msn. II. 8.
Sladovák, a, m. = sladovnický. Jrsk.
XXVI. 178.
Sladování, n. = příprava sladu z ječ-
mene ve sladovně. Ott. XIX. 818., XXIII.
331.
Sladovně, ě, f. Kn. čáslav. fol. 54. Wtr.,
Arch. XX. 498 S., brazeatoreum. Bhm. hex.
648. Sr. Sladovna.
Sladovnice, e, f Ta s. byla kmetičnou.
1515. Arch. XIX. 306.
Sladový. S. víno. Vz Nár. list. 1903. č.
137. 5.
Sláma, y, f. Sr. Ott. XXIII. 332. — S.
Fr. dr., rada a spis., nar. 1850. Vyhl. I. 55.,
Ott. XXIII. 334. — S. Fr. Jos., 1792. až
1844. Vz Ott. XXIII. 333.
Slamák, u, m, vz Slamník. Dšk. Km. 28.
Slamec, mce, m. = slamník. Pohl.
Slaměník Fr., nar. 1845, řed. mešť.
školy, spis. Sr. Tob. 216., Ott. XXIII. 334.
Slaměnkář, e, m. S. prodává slaměnky
(ošitky). Mtc. 1902. 28.
Slamienok = osatka. Mus. slov. VII. 58.
Sr. násl. Slamionka.
Slamionka, y, f. = ošatka. Slez. Vyhl.
II. 199.
Slámka husár = muž tenký a slabý.
Slov. Phľd. XXIV. 483.
Slamnany =slaměný. Slez. Vyhl. II.
199.
Slamník, pražská slávnosť. Vz Vyhl. II.
166., Krolmus: Staročeské pověsti. II. 89.
Slaniny. S. stéblo. Zvon IV. 225.
Slamořezač, e, m. = slamožezák, řezan-
kář:
1581. Čes. 1. XII. 438.
Slámovina, y, f. V papírnách = kaše
ze s/ámy. Vz Ott. XVIII. 178. Sr. Uzelník.
Slamovisko, a, n. zz sláma. Msn. Od. 211.
Slamozvuk, u, m., xylofon, hud. nástroj
u Rusů. Vz Ott. XXIII. 334.
Slanařka, y, f. List. fil. XVIII. 186. Sr.
Slanař.
Slaneček, čku, m. = slaný rohlík.
Hauer 14. — S-čky = vdolky sypané má-
kem a silně solené. Pacov. Čes. 1. XIV. 51.
Slanéř, e, m. = kdo vyrábí sůl. Tk. M.
r. 186. (salsator).
Slanice n. slanobýl, salsola, Salzkraut,
rostl. Vz Ott. XXII. 558.
Slanička, y, f., zdrobnělé slánka. Phľd.
XXIV. 813.
Slanina, y, f., lardus, Rozk. P. 1684.,
lardum. Bhm. hex. 260, Rostl. G. 46a. Cho-
denie po slanine pre rechtora na Slov. Vz
Phľd. 1902. 260.
Slanobýl, u, m., vz předcház. Slanice.
Slanorožec, žce, m., salicornia, Glas-
schmalz, rostl. Vz Ott. XXII. 540.
Slanóške = placky z chlebového těsta.
Lišen. Mtc. 1902. l13.
Slanský Mik.; S. D. F. = Dom. Kynský;
S. K. V. — Vinařický. Vz Ott. XXIII. 335.
2. Slap. Slapy, Stromschnellen. H. Jir.
Slov. pr. II. 28.
Slastný okamžik. Zr. Čer. 71. S. slzy,
Zr. Nov2. 118., cit, Čád. 129., rozjímání. Jrsk.
VI. 1. 206.
Sláti koho kam čím. Tiem póhonem
slal je na ta místa, kde... 1511. Arch.
XIX. 54.
Slatinatka, y, f., sphagnoecetis, rod me-
chu. Vz Ott. XXIII. 806.
Slatvina, y, f. = dolina v Gemersku
na Slov. Sbor. slov. 1900. 152.
Sláva. Když lichá sláva jezdí ulicí, vždy
nadšení ji vítá nesmírné, a jde-li za ní
pravá myšlénka, pak najde vždy pusté ná-
městí. Zr. Poes. 164. Když z věnce slávy
sprchnou lupeny, dva hadi zbudou, z nichž
byl spletený, ten jeden posměch, druhý
pohanění. Vrch. Z. hl. 144. — Matka Sláva
žalostí, že největší jméno v dějinách mají
největší zotročovatelé, pustošitelé a zabíječi.
Jan Hollý v Žalozpěvě. Vz Lit. II. 259. —
Kollárova Slávy dcera. Vz Vlč. Lit. II. 2.
69.
Slavič, e, f., filomela. Bhm. min., D. Gesch2.
183. V VII. 700. C. Kn. š. oprav v.: Št.
Kn. š.
Slavíček zpívá, tanec. Vz Brt. P. n. 886.
—  S. Jos., č, právník.; S. Ant., mal., nar.
1870. Sr. Ott. XXIII. 345.
Slavie Slavie! O Slavie! ty jméno slad-
kých zvuků, hořkých památek atd. Koll.
Sl. dc. II. 143.
Slavík, a, m. Vz Ott. XXIII. 345. Slavík
zpívá v noci: Tuch, tuch, tuch, nebývaj,
člověče, hluch. 1578. Čes. 1. XI. 191. Vz tam
více. — S. = druh píšťaly. Slez. Vz Vyhl.
II. 278. — S Jos. S. Václ. Otak. — S.
Jan, spis., nar. 1842. — S. Fr. S. Jan,
č. politik, nar. 1846. — S. Alf r., nar. 1847.
—  S. Vlad. dr., lék. a spis., nar. 1866. —
S. Fr, přírodozp. a spis., nar. 1876. Vz Ott.
XX11I. 347. -349. — S. Eduard. Tob. 216.
Slavín, u, m., časopis 1806. Vz Lit. I.
182 nn. — S., hrobka pro vynikající muže
na Vyšehradě v Praze. Vz Dolen. Pr. 533.
s vyobraz.
Slavinita, y, f. S. národů (příslušnosť
k slovanskému kmenu). Lit. II. 598.
Slavistika, y, f. = nauka obírající se
Slovanstvem. Vz Ott. XXIII. 350.
Slaviti čeho. Město Řím slaví těch
apostolóv. Pass. 307. — o čem = hlásati.
Všichni, jenž sú slavili o tvém jméně. Baw.
Ar. v. 514., 5600.
Slávka, y, f., mlž. Sr. Ott. XXIII. 351.
Slavkovský. Ze S-ských Kar., hud., nar.
1847. Vz Ott. XXIH. 353.
Slavniti, psallere. Ž. tom. k žalmu 67.
26. Ž. klem. má: slaviti Mus. 1881. 133.
Slavnokopinník, a, m. Msn. II. 37., 75.,
Od. 222.
Slavnokorábný. S-bní mužové. Msn. Od.
114. 119., 196.
Slavnoloděcký Fajačan. Msn. Od. 100.
Slavnolučistník, a, m. Msn. II. 39.
Slavnolučistý Apollon. Msn. Od. 265.
Slavnooří Hades. Škod II2. 104., 219.
Slavnopopěvný pěvec. Msn. Od. 335.
Slavnopověstný Altes, Msn. II. 398., 37.,
div. a Ib. 258., Msn. Od. 58., 90., 123.
Slavnorodý. S dá Tyra. Škod. Od. 174.,
Msn. Od. 103.
Předchozí (371)  Strana:372  Další (373)