373

Slavnostový kabát (který kdo nosil
o slavnostech). Jrsk. V. 165.

Slavnovojínstvo, a, n. S. Trojanů, v. ccl
alloi Týme? áylavoí. Man. II. 184.

Slavný v čem: v panování. Brt. P. n.
1120.

Slavobojce, e, m. = slavný bojovník. Msn.
II. 193.

Slavodatný sněm. Msn. II. 15. Sr. Sla-
vodajný.

Slavodávný rod Pelasgů. Msn. Od. 287.

Slavohodný dar. Msn. II. 174.

Slavojas, u, m., Ruhmesglanz. S. pečli-
vosti. Pokr. 1885. č. 86. Zdobí jeho skráně
zářným s-sem. Nár. list. 1902. č. 4. odp.

Slavokujce, e, m. S. Hefajstos. Msn. Od.
117.

Slavomistr, a, m. = slavný mistr. Msn.
Hym. II. 17.

Slavopěstec, stce, m. Msn. Od. 116.

Slavopla-ný. S. Euboea. Msn. Hym. 9.

Slavoslavný Zeus. Msn. II. 52.

Slávostrom = lípa. Koll.

Slavověstný háj, Msn. II. 33., čin. Msn.
Hym. 72.

Slavozpěv, u, m. Msn. II. 14., Sbor. čes.
204., Vlč. Lit. II. 2. 27.

Slavský = slovanský. S. mluva. Koll. Sl.
dc. II. 139.

Sláze, vz Sladce. Tiem s. Št. Ř. 109a.

Slazše = sladší. Co by mohlo slazše
býti. Št. Ě. 61b.

Slazší = sladil Vz Sladký.

Slébit = slíbiti. Haná. Šb. D. 47.

Sléčiti = zléčiti, vyhojiti. Takto jemu
(ránu) s. máš. Rkp. lék. Jhr. 228a.

Sled. V sled jemu šla Athena. Škd. Od. 5.

Sleď, ryba. Sr. Ott. XXIII. 355.

Sleda, y, f., sequentia. Rozk. R. 97. Sr.
Sled.

Sledek, dku, m. = posledek. Litom. 52.

Slediti koho následovati. Msn. Od. 68.

Sleďovitý. S. ryby, clupeidae. Vz Ott.
XXIII. 336.

Slefka == zlehka. Haná. Hoch. 96.

Šlehač, e, m. Mat. Lyr. la. sl. 2. (Mš. ).

Slechnout koho = poslechnouti. Msn.
II. 5.

Slejškový. S. krajky. Vz Krajka.

Slejšky = knedlíky. šišky husám. Litom.
71.

Slemenský. S. krajky. Vz Krajka.

Slenčeť = nevolně čekati. Spiš. Sbor. slov.
IX 50.

Slenza (Sleza), staré jméno hory v Opav-
sku. Slám. Put. 564.

Slepačí svátek (keď pro dážď v poli
pracovať sa nemôže). Slov. Phľd. XXIII. 309.

Slepánek V., red. Tob. 217.

Slépati = slípati, slátati, sklížeti. Sr. Sle-
piti.

Slepec, pce, m. Sr. Ott. XXIII. 357.

Slepejšek, ška, m., zdrobn. slepec. Tbz.
V. 6. 422.

Slepenec, nce, m., hornina. Sr. Ott.
XXIII 359.

Slepení, n. Hospodin poznal s. naše. fig-
mentum nostrum. Ž. kap. č. 102. 14. S., fig-
mentum. Pror. ol. 25b. 2. Isa. 29. 16. Ž. wit.:

složenie, Ž. gloss. a pod., klem.: myšlení
(Mš. ).

Slepenina, y, f. = slepená, bídná chatrč.
Jlnk. Jas. I. 14.

Slepiačky = slepě. Našel tie peniaze aj
po s. Slov. Čas. mus. V. 40.

Slepice. Vz Kura, Husa. Tomu s. snědly
zrníčka. Vz Hloupý.

Slepičák, a, m. = kdo chodí spat se sle-
piemi (záhy). Zliv. List. fil. 1902. 252.
Chodícemi (záhy). Zliv. List. fil. 1902. 252.
Chodí spat se slepicemi (záhy, časně). Zl.
Pr. XXII 3.

Slepičí. Nejsem s. (nevykváču vše jako
slepice). Tbz. III. 1. 250. S. hlas. Vz Vlasť.

I. 111.

Slepička. Hra na s-čku (s kaménky). Rgl.
— S., druh holubů, majících slepičí ocas.
Šumava. Rgl — S. = voják. V zlodějské
mluvě. — S. Václ., spis. v XVII. stol. Vz
Věst. X. I.

Slepičky, f., rostl. Vz Dymnivka, Sa-
sanka, Reřišnice zde.

1. Slepiti = oslepiti. — koho na čem.
Ďábel sluhy své slepí na duši. Chč. S. II.
228b.

2. Slepiti, slépati. = co si jak. Pravda,
kterúž jest slépal lhář sobě v hod. Chč. S.

II. 199b. co čím: smlúvami. Chč. S. II.
261a.

Slepomák, u, m., rostl. Vz Hlaváček zde.

Sleporozený. Čad. 44. Sr. Sleporozenec.

Slepota, y, f., caecitas, anopsia. S. denní;
s. barev, daltonismus, dyschromatopsia. Ktt.

Slepouš, e, m. = slepýš, slepák. Pelhř.
Šb. D. 24.

Slepý = čásť vozu. Mus. slov. VII. 58.

Slepý. Nechvátej, kdo jsi slep. Kká. Sion.
II. 204. Když s. slepému průvod dává, oba
v důl upadnou. 1564. Hrubý 44. Dostal se
k tomu, jako s. s jednoho břehu na druhý
(náhodou, bez svých zásluh). Tbz. III. 1.
216. S. ti núka závdavok (o dřímajícím).
Sbor. slov. VIL 132. — S. střevo. Zánět
s-ho střeva, typhlitis; zánět sl stř. lejnový,
t. stercoralis; zánět pobřišničního vaku sle-
pého střeva a kejklíku, perityphlitis; ope-
rativní otevření slepého střeva, typhlotomia.
Ktt. — S. baba. Hra na slepou babu. Vz
Sbor. slov. 1900. 181.

Slepýš, e, m. = ještěr, anguida. Vz Ott.
XXIII. 360.

Slerkový. S. šatka na hlavu byla z jemné,
skoro průhledné látky. Slov. Vyhl. II. 189.

Slétati se jak kam. Sletuj ú sa ako
havrani ku mršine. Rizn. 176.

Slévač, e, m., nádoba. S. na mléko, na
smetanu. Nár. list. 1904. 138. 19.

Slévačský. S. železo. KP. X. 141 S. ná-
stroje. Vz Ott. XXIII. 361.

Slévačství, n. Vz Ott. XXIII. 360.

Slévárenský. S. sušárna. Vz Ott. XXIII.
364.

Slevek, vku, m. = slití. S. vůní květů.
Koll. Sl. dc. I. 104.

Slevka, y, f., defusile. Rozk. R. 95., P.
1918.

4. Sléz, u, m. = malva. Rozk. P. 719.,
archangelica, Rozk. P. 734.; s. vlaský, altea.
Rostl. D. 89b.