377

Slunovratnosť, i, f., heliotropismus. Vz
Ott. XXIII. 481.

Slupice, e, f, ve stavitelství vodním za-
řízení na hrazení vody. Vz Ott. XXIII. 482.

Slupicový jeřáb. Nár. 1. 1904. 30. 2.

Slušen, šna, o, vz Slušný.

Slušeti V koho = poddánu mu býti. Že
všichni páni chtie veň s. jakožto v pána
svého. Kar. 58. Kteříž veň nechtějí s. Baw.
Ar. v. 1645. (186., 1017. ). Zdá se, že všichni
v něho slušejí, an rozkazuje. Chč. S. II.
237a.

Sluška, y, f. = část kolovratu. Mus. slov.
VII 58.

Služba, y, f. Služby korunní, náprav-
nické, povoznické, robotné, světské klá-
šterů, svobodnické, zbrojné, zemské (v starší
době). Svobd. 150. S. je — tužba (každý na
ni naříká). Lit list. XIX. 242., Jrsk. III. 190.
S. státní, vojenská. Služba — čertu družba.
Mus. slov. VI. 27. Sr. Ott. XXIII. 483.

Služebnictví, n. Grunt s. humenského;
prodej s. zámeckého (statek služebnický).
XVI. stol. Vstnk. X. 558.

Služebník čili holomek byl knížecím fa-
mulem. Vstnk. X. 558.

Služka. Věrná s. často služby nemění.
Rizn. 171.

Služnovský úřad asi to, co u nás hejt-
manství a okresní výbor. Kál. Slov. 44.

Služný, ého, m. = pře {stavený okresu.
Kal. Slov. 44, Sr. předcház. Služnovský.

Slyp, u, m., memphites. Rozk. P. 120,
R. 57.

Slyatedlný = slyšitelný. S. hlas. Ž. tom.
65. 8.

Slyšba, y, f. Kéž by se naší kletbě do-
stalo slyšby (vyslyšení)! Msn. Od. 265.

Slyšený. Pamatuji s-nú řeč. 1512. Arch.
XIX. 87.

Slyšeti. — abs. Slyše neslyš. Us. — co.
Co člověk nechce s., to mu povídají se
všech stran. Tbz. V. 1. 300. — čeho. Slyš
boje podstatna k smiechu. Baw. E. v. 338. —
čím. Sluchej uchem a ne břuchem. Prus.
Slez. Ces. 1. XII. 490. — s inft. Já tebe
většího frejíře býti s yším. Zvon. III. 311.

Slyzsko = Slezsko. Arch. XX. 133. a j.

Slyž, e, m., ryba v Pováží. Čas mus.
V. 36.

Slza, gt. pl. slzí. Baw. Ap. 217a. Velkým
štěstím pro člověka, ale zvláště pro ženu
jsou slzy. Hlk. VI. 58. Viac pojie s'lz nežli
chleba, Rizn. 176. Mám to jako slzu ve voku
(nejisté). Litom. 74. Kde slzami zbleď mla-
dých tváří nach, tam není třeba zardívat
se studem. Vrch. Z hl. 94. Odměšování slzí,
Thränenabsonderung. Ktt.

Slzaje. Mostiny v konírně leží na slza-
jích. Mus. slov. IV. 26.

Slzečník, u, m., vz Slzník.

Slzení, n, stilicidium lacrimale, epiphora.
Ktt. Vz Slzotok.

Slzivosť, i, f., rhyas. Ktt.

Slzlivě. Ev. ol. 70.

Slzní kanálek, caniliculus lacrimalis,
Thränenkanälchen; s. ústrojí, Thränenappa-
rat; zánět vaku slzního, dacryocystitis,
Thränensackentzündung (hnisavý, phlegmo-

nosa, katarrhalní, catarrhalis); zánět žlázy
slzní, dacryoadenitis, Thränendrüsenent-
zündung. Ktt. Sr. Slzný.

Slznice. Modl. Rkp. veř. bibl. praž. 17.
T. 8. (Wtr. ).

Slzník, u, m., také: slzečník.

Slzný. Nakrmíš nás chleba s-ho. Z. pod.
79^b. (pane lacrimarum). S. krůpěj = slza.
Msn. Od. 111. Sr. Slzní.

Slzohojný. S. bitva, boj. Msn. II. 316., 78.

Slzorodý román. Lit. II. 762.

Slzotok, u, m., epiphora, dacryorrhoea,
Thränenfluss. Ktt. Vz Slzení.

Slzovod, u, m. Vz Ott. XXIII. 485.

Smáčecí lis cihlářský, KP. IX. 192., appa-
rat acetylenový. Ib. X. 126.

Smačkovač, e, m., tonsillocompressorium.
Ktt.

Smaha, y, f., naevus (cévnatá, vascularis,
plamenná, flammeus, skvrnitá, spilus, vro-
zená, maternus). Ktt

Smáhnouti co. Krutá žízeň s-la jícen
Kos. Živ. 273.

Smakati co. Ruce naši jeho sta s-le. Pat.
Jer. 1.

Smalcovaný: = emailovaný. Baw. J. v.
280.

Smaltin, u, m., ruda kobaltová, vz KP.
X. 243., kyz spížový, Speiskobalt, nerost.
Sr. Ott. XXIII. 486.

Smaltování, emailování. Sr. Ott. XXIII.
486.

Smalý = hodně malý S-lé světlo jest
u vás, modicum lumen in vobis est. EJ.
12. 35

Smaragdoleský festón. Zr. Nov². 169.

Smárať sa = vláčiti se. Sbor. slov. IX. 43.

Smáti se. Dobre sa mu smáť, keď ho
nišť něbolí. Rizn. 172. — se jak. Smál se,
až se za břich popadal. Tbz. V. 5. 264.

Smatloka, y, f. = patlanina, matlanina.
Sediáci nažerú se smatlok obecných, že jim
ledva břicha stačí. Chč. S. I. 77^b

Smazati co komu. Že by mu jich (ran)
nasázel (holí a p. ), že by mu to nikdo ne-
smazal. Zvon III. 564.

Smaženka, y, f. =pečivo z vajec, mléka
a mouky. Pokr. 1885. č. 353. Vz násl.

Smažinka, y, f. = smažená věc. A tuhle
nesu ňákou s-ku (koblihu). Pittn. Sr. Sma-
ženka.

Smažka, y, f. = kapka. Neměl v sobě ani
smažky krve. Úbočí. Rgl. Sr. Smažek v VII
715.

Smečený. Kráčel s hlavou s-nou (sklo-
něnou) Rais. Lop. 236.

Smečka, vz Smekač.

Směch, u, m. = posměch. Ať budu všem
lidem v směch. 1416. Rozpr. fil. 108.

Směchoval, a, m. = smíšek, šašek. Dvor-
ský s. Pass. 358.

Smejcenie, n. Dal mi hájek na s. (abych
jej vymýtil). 1512. Arch. XIX. 124. Doleji
stojí: na smýcení.

Smekač, e, m. Ulice ve Smekači čili
Smečkách, také Zahradnická ulice (v Praze).
Dolen. Pr. 492.

Smeknouti se = zemříti. Litom. 52.