380

Smrtedlný = smrtelný. Um. roud. 2759.,
Alx. V. 2022., Rozk. P. 2341. (Mš. ). - S.
= mrtvý. Šenk jej v hlavu zatě, země
pokry s-ného. Baw. E. v. 2943.

Smrtelnička, y, f., = Mořena. Vz Vykl.
Obrz. 125.

Smrtelný. S. neděle (topení smrti). Vz
Čes 1. XIII. 274.

Smrtholka. Vz Hoš. Pol. H. 138.

Smrtihlav, a, m, acherontia atropos,
motýl. Vz Ott. XX1I1. 579., Smrtohlav v I.
491.

Smrtihodný zločin, lépe, lépe: hrdelní,
úhlavní. Mš.

Smrtin, a, o. Jste smrtina kořisť. Klicp.
v Blaníku 1820. 290.

Smrtitedlný. Něco s-ného vypiti (usmrcu-
jícího). Krist. llla.

Smrtivý. S. střela, dech, ocel. Tbz. XVI.
410., XIII. 360., V. 1. 422.

Smrtka Jos., spis., Tob. 217.

Smrtně. Choroba s. ho stihla. Zr. Let.
II. 54. S. někoho raniti. Msn. Od. 147.

Smrtnorozenec, nce, m. S. lidský. Msn.
II. 8.

Smrtnotělý muž. Msn. Od. 242.

Smrtný S. neděle (černá) ve Slezsku. Vz
Vyhl. II. 36. — čím: rodem. Msn. Od. 80.
Vz Smrtelný.

Smrtonosí meč. Krok I. c. 23. (1822. ).

Smrtonoška, y, f. = sudička; střela, Msn.
II. 27., 276.

Smrtopis, u, m. = nekrolog. 1816. Lit. I.
662.

Smrťuch, a, m. = Mařena.

Smrznouti se. Luc. 67. Vz Zmrznouti se.

Smrž, panirus. Rozk. P. 839., R. 76.. Rostl.
drk. 180b. s., morchella, houba. Vz Ott.
XXIII. 540. Když s. prachem si pohrává.
Dost. Pov. 248.; zde má býti: smršť. — S.
Jan, spis., nar. 1835. Sr. Ott. XXIII. 540.

Smúceti, smucovati. Čím se více smu-
cuješ. Hrad. 58b. v. 354. Ta mě hróza smucí.
Kat. brn. 196. — Alx. V. 1893. Sr. Smú
titi se.

Smuditi = cmuditi, při nepatrném ohni
vařiti. Jičín. List. fil. 1802. 252.

Smuha, ryba. Vz Ott. XXII. 719.

Smůla bednářská, ševcovská. Vz Ott.
XXIII. 541., Smola. — Má smůlu. Na Slov.:
Sedí, čo na metle. Mus. Slov. IV. 27.

Smusiti = přinutiti. Jelen ovci smusí,
že s ním v súdě státi musí. Baw. E. v.
1498.

Smutek. S-tku se vystříhej jakožto od
vraha svého života. Jrsk. VII. 2. 56. Smutek
vždy vábí — dotýká se duše černým sa-
metem měkce a tklivě. Zvon V. 614. Sr.
Ott. XXIII. 541.

Smútek, tku, m, = špína za nehty. Za
nehty mu vězelo na dva millimetry smútku.
Litom. 52.

Smuten, tna, o, vz Smutný.

Smutenský Sv. Fr. Vz Rypáček.

Smutiti koho Co nás velice smutí. Šf.
v Pal. Záp. II. 39.

Smutilka, y, f., melecta. v zoolo Sr.
Ott. XXII1. 542.

Smutivý. S. píseň (člověka smutna činící),
roucho (smuteční). Tbz. V. 4. 360., XIII.
218.

Smutlo = zmrzlo. Je tam s. Mor. Kmk

Smutný. Bože, potěš, keď budeme smutni
a požehnej, keď budeme mrtvi. Sbor. Slov
VII. 129. - jak: k smrti. Zr. Leg. 98. —
S. Vád, spisov. — S. Jan, vz Hraše Jan.

Smyčec na odřezávání výtlačků v cihlář-
ství. Vz KP. IX. 154., Ott. XXIII 542.

Smyčka Frant., přírodop., nar. 1870. Sr.
Ott. XXIII. 542.

Smyk, u, m = smyknutí, trhnutí. Zpětný
s. lafettový, při něm trhne sebou jen roura,
lafetta však sebou nehne. Nár list. 1904,
52. 2. — S na včely. Nár. list. 1903. č. 140.
5. — S. strom, který se jenom silnějším
koncem na vůz n. sáně přivazuje, tenčím
pak koncem po zemi se smýká. Val. Čes.
1. XII. 46. — S. tanec na Těšínsku. Vz
Brt. P. n. 981. — S. Vzali ho na smyka (byl
koněm smýkán k popravišti). XVI. stol.
Zvon II. 593.

Smykací kypřič (nástroj). Nár. list. 1905.
131. 21.

Smýkačka, y, f. = smýkání. Msn. Od.
275.

Smykadlo, a, n. Po s-dle se loď do moře
smýká. Stan. I 92.

Smýkal Jos, spis. Tob. 217.

Smysl představuje nám představy o světě
smyslném. Čad. 16. — S. = důvtip. Rád
vidím s. tvój. Baw. Ap. 218b. — S. = vě-
domí. Tuž se tepruv k smyslu navráti. Baw.
T. v. 1597., 1613.

Smyslec, slce, m. Chč. ol. Kar. 226a.

Smyslně, = důvtipně. S. něco dovésti.
Chč. S. I 86a.

Smyslno, a, n. Obor s-na. Čad. 101.

Smyslnosť i, f. Chorobná s. muže, pria-
pismus, nymphomania, satyriasis. Ktt.

Smyslověda, y, f. = logika. Čad. 95.

Smyslovosť, í, f. = soubor podmínek
daných naší tělesnou konstrukcí při tvoření
poznání. Vz Ott. XXIII. 544.

Snad Dává si večer své šaty na snad
(aby je ráno snadno našla). Deštná. Mš.

Snaden, dna, o, vz Snadný.

Snadlý = snadný. Úbočí. Rgl.

Snadnince = velmi snadno. Tbz. V. 4.
116.

Snadnověrnosť, i, f. S. slabších charak-
terů. Osv. 1896. 195.

Sňahulec, lce, m., střemenáč, kur rousný,
Schneehuhn Sb. sl. 1901. 155., VIII. 140.

Snář, e, m. Sr Ott. XXIII. 544.

Snášečka, y, f. = slepice, která snáší
vejce. Nár. list. 1905.

Snášel Jos., spis. Sr. Zvon IV. 166., Tob.
217.

Snášelivičný. S. srdce. Msn. Od. 165.,
238.

Snáška, y, f. = snůška. Czam. Slov. 224.

Snáz, e, f., utvořeno z negativního nesnáz.
Mark.

Snážejc = snáze. Us. Dšk. Km. 48.

Snažen, žna, o, vz Snažný.

Snažen, žně, f., studium. Rozk. P. 1017.