385

Soustruhárna. Us Rgl.

Soustruhovací nástroj. Vz KP. VIL
672.

Soustruhování, n. Sr. Ott. XXIII. 740.

Soustružnictví. Sr. Ott. XX1II. 741.

Soustružník. Zánět ko3tí s-ků perleti,
conchiolinosteomyelitis. Ktt.
_v Soustružny. S. lůžko (vysoustruhované).
Škod. II." 63., 64., Od. 15. S. řemeslník
(soustružník). Msn. II. 61.

Sousvalový. S. stažení, idiomuskuläre
Contractur. Ktt.

Soušek Jak., spis., nar. 1863. Sr. Ott.
XXIII. 741.

Souška, y, f. = souš. Dšk. Km. 27. Soušky
- suché klesti. Čes. 1. XII. 185.

Soutěsný úval. Msn. II. 120.

Soutěž, e, f. Světová, umělecká, zahra-
niční s. Nár. list. 1903. č. 134. 25., 277. 13.,
284. 21.

Soutěžní zdatnosť. Nár. list. 1904. 210.
13.

Soutěžnosť, i, f. Nár. list. 1904. č. 38.
17.

Soutěžný, -žni. S. boj, kolbiště, podpora.
Nár. list. 1903. č. 175. 17., 277. 13. a j.

Soutovaryšstvo, a, n. Msn. Od. 289.

Soutrčí, n., les u Pacova, pole. Čes. 1.
XIV. 442., 440.

Soutribun, a, m. Slad. Cor. 175.

Souvěkorodý z= stejného věku. — komu.
Msn. Od. 331.

Souvětí, n. Sr. Ott. XXIII. 745. S. sou-
řadné místo podřadného. Přinesu je domů,
budou se mi smát místo: přinesu-li je domů.
S. podřadné v podřečí polnickém. Vz Hoš.
Pol. 130.

Souvnouti od souvati, lépe: sunouti.
Mš.

Souvodí, n. = sbSh vod. Sr. Ott. XXIII.
746.

Souvoz, u, m. — cesta lesní, po níž se
dříví sváží. Hruš. 159.

Souvrší, n. Výběžky s. Holb. I. 155.

Souvychovanka, y, f Msn. Hym. 61.

Souznam, u, m. To jsou jen s-my (syno-
nyma). Vin. I. 22.

Souzvučka, y, f. druh hádanky.

Souzvuk, u, m. =: dvojhláska. Kle. 22.

Souženosť. Chudina trpí s. Arch. XX.
331. Buď nám pomocníkem v našich s-stech.
Čerň. Z. 166. (1648.)

Souživník, a, m. Ott. XX. 727».

Sova, pták. Vz Ott. XXIII. 750. S., která
se usadí na hřeben střechy, zvěstuje, že se
tam brzy objeví červený kohout, že dům
vyhoří. Mtc. 1. 1897. Obr. 26. Mala (měla)
ta s. aj uši (říkají tlachalovi)? Mus. slov.
IV. 51. — S. Ant., básn., bibliothekář městské
knihovny pražské, nar. 1864. Vz Flš. Pis.
712., Zvon IV. 418., Ott. XXIII. 747., Zl.
Pr. XXI. 23., 225. a j.

Sovák, a, m. _r manžel. V zloděj, mluvě.
Vz Sovka.

Sovin, a, o = soví. S. hlas. Jrsk. XIV.
69.

Sovka, y, f. = manželka. V zloděj, mluvě.
Vz Sovák.

Spáčil Augustin Jaroši., spis., Tob. 217..
Spáčil-Žeranovský Jan (P. S. Eudonym)
žurnal. a básn., 1857.—9./1. 1905. Sr. Nár.
list. 1905. 10. 2. a jiné listy z téže doby.
Ott. XXIII. 753., Zl. Pr. XXII. 166. s podob.,
Máj III. 284.

Spačný = kdo se rád spáči. Hoš. Pol. I.
142.

Spadek, dku, m. = rez. S. přišel na obilí.
Val. Čes. 1. X. 468.

Spaditý. Tepal se rukama s-týma na svá
bedra. Msn. II. 267.

Spádník, u, m. =z země. V zloděj, mluvě.

Spadnuti = spadnouti. Milí. 33.

Spadnutý. S. ovoce, plot. Lépe: spadlý.
Mš.

Spadovati, vz Spadnouti. Nikdy list ne-
spaduje. Luc. 54.

Späh, a, m. zz turecký vojín. Tbz. V. 5. 9.

Spahltiť - shltati. Slov. XXII. 489.

Spajstruna, ě, f. =: špižírna. Spišsky.
Sbor. slov. 1901. 83.

Spála. S. krvavá, scarlatina petechialis
s. haemorrhagica, haemorrhagischer Schar-
lach, kusá, rudimentärer Seh., sdělná, epide-
mischer Sch.; zvrat, opětné onemocnění
spálou, Scharlachrecidive, s. bez osutiny,
s. sine exanthemate. Ktt.

Spálení, popálení. Vz Ott. XXIII. 757.

Spálinec, nce, m., rybník u Rychem-
burku. Jrsk. Pov. 26.

Spalničkový. S. skvrny, Masernflecke.
Zánět krku s-vý, angina morbillosa. Ktt. Sr.
Ott. XXIII. 755.

Spalničky, morbilli (bezsilné, asthenici,
prosté, obyčejné, zánětlivé, synochales, mor-
billi erethitici). Ktt. Sr. Ott. XXIII. 758.

Spálová K., spis.

Spalování mrtvol. Ott. XXIII. 759.

Spalovo, n. = lůžko; spaní. Jdi do s-va.
Hauer 14. Sr. Spalov.

Spálový. S. červeň (nach spálový), Schar-
lachröthe, jed (s. nákaza), Scharlachconta-
gium; zánět kloubu s-vý, polyarthritis scar-
latinosa. Ktt.

Spánek jest nejsilnějším lékem churavce.
Tbz. I. 80. Smrtelný s. (tvrdý, omámení),
carus. Ktt. Sr. o spánku Ott. XXIII. 763.

Spaněti — zpyinlti. ChČ. S. II. 142^a.

Spaní, n. Štěstí, že chudí mají s. Hlk. V.
47. Má s. jako na vodě (lehce se probudí).
Rais. Lep. 426. Sr. Spánek.

Spanilotvárný duch. Hněvk. (Lit. II.
87.).

Spaniloučký zr velmi spanilý. S. pacholík.
Kká. Sión. II. 124.

Spánkodobý pohyb listů. Vstnk. XIII.
788. Sr. Spankodobný v VIL 743.

Spánlivka, y, f. Rkp. lék. Ihr. 85».

Spanlivý, vz Neprobyšúcný.

Spařený. S. nebo napařená souhláska
(měkká). Rosa.

Sparisko, a, n. Sr. násl. Výpariua.

Spářiti koho s kým: koně s koněm =
do páru spojiti. Čes. 1. XIII. 76.

Spáronosný. S. stropy bez nosičů. Nár.
list. 1903. č. 141. 16.

Spárovati z= dělati umělé spáry (v stavi-
telství). Vz Ott. XXIiI. 772.



	385

	Soustruhárna. Us Rgl. Soustruhovací nástroj. Vz KP. VIL 672. Soustruhování, n. Sr. Ott. XXIII. 740. Soustružnictví. Sr. Ott. XX1II. 741. Soustružník. Zánět ko3tí s-ků perleti, conchiolinosteomyelitis. Ktt. _v Soustružny. S. lůžko (vysoustruhované). Škod. II." 63., 64., Od. 15. S. řemeslník (soustružník). Msn. II. 61. Sousvalový. S. stažení, idiomuskuläre Contractur. Ktt. Soušek Jak., spis., nar. 1863. Sr. Ott. XXIII. 741. Souška, y, f. = souš. Dšk. Km. 27. Soušky - suché klesti. Čes. 1. XII. 185. Soutěsný úval. Msn. II. 120. Soutěž, e, f. Světová, umělecká, zahra- niční s. Nár. list. 1903. č. 134. 25., 277. 13., 284. 21. Soutěžní zdatnosť. Nár. list. 1904. 210. 13. Soutěžnosť, i, f. Nár. list. 1904. č. 38. 17. Soutěžný, -žni. S. boj, kolbiště, podpora. Nár. list. 1903. č. 175. 17., 277. 13. a j. Soutovaryšstvo, a, n. Msn. Od. 289. Soutrčí, n., les u Pacova, pole. Čes. 1. XIV. 442., 440. Soutribun, a, m. Slad. Cor. 175. Souvěkorodý z= stejného věku. — komu. Msn. Od. 331. Souvětí, n. Sr. Ott. XXIII. 745. S. sou- řadné místo podřadného. Přinesu je domů, budou se mi smát místo: přinesu-li je domů. S. podřadné v podřečí polnickém. Vz Hoš. Pol. 130. Souvnouti od souvati, lépe: sunouti. Mš. Souvodí, n. = sbSh vod. Sr. Ott. XXIII. 746. Souvoz, u, m. — cesta lesní, po níž se dříví sváží. Hruš. 159. Souvrší, n. Výběžky s. Holb. I. 155. Souvychovanka, y, f Msn. Hym. 61. Souznam, u, m. To jsou jen s-my (syno- nyma). Vin. I. 22. Souzvučka, y, f. druh hádanky. Souzvuk, u, m. =: dvojhláska. Kle. 22. Souženosť. Chudina trpí s. Arch. XX. 331. Buď nám pomocníkem v našich s-stech. Čerň. Z. 166. (1648.) Souživník, a, m. Ott. XX. 727». Sova, pták. Vz Ott. XXIII. 750. S., která se usadí na hřeben střechy, zvěstuje, že se tam brzy objeví červený kohout, že dům vyhoří. Mtc. 1. 1897. Obr. 26. Mala (měla) ta s. aj uši (říkají tlachalovi)? Mus. slov. IV. 51. — S. Ant., básn., bibliothekář městské knihovny pražské, nar. 1864. Vz Flš. Pis. 712., Zvon IV. 418., Ott. XXIII. 747., Zl. Pr. XXI. 23., 225. a j. Sovák, a, m. _r manžel. V zloděj, mluvě. Vz Sovka. Sovin, a, o = soví. S. hlas. Jrsk. XIV. 69. Sovka, y, f. = manželka. V zloděj, mluvě. Vz Sovák.	Spáčil Augustin Jaroši., spis., Tob. 217.. Spáčil-Žeranovský Jan (P. S. Eudonym) žurnal. a básn., 1857.—9./1. 1905. Sr. Nár. list. 1905. 10. 2. a jiné listy z téže doby. Ott. XXIII. 753., Zl. Pr. XXII. 166. s podob., Máj III. 284. Spačný = kdo se rád spáči. Hoš. Pol. I. 142. Spadek, dku, m. = rez. S. přišel na obilí. Val. Čes. 1. X. 468. Spaditý. Tepal se rukama s-týma na svá bedra. Msn. II. 267. Spádník, u, m. =z země. V zloděj, mluvě. Spadnuti = spadnouti. Milí. 33. Spadnutý. S. ovoce, plot. Lépe: spadlý. Mš. Spadovati, vz Spadnouti. Nikdy list ne- spaduje. Luc. 54. Späh, a, m. zz turecký vojín. Tbz. V. 5. 9. Spahltiť - shltati. Slov. XXII. 489. Spajstruna, ě, f. =: špižírna. Spišsky. Sbor. slov. 1901. 83. Spála. S. krvavá, scarlatina petechialis s. haemorrhagica, haemorrhagischer Schar- lach, kusá, rudimentärer Seh., sdělná, epide- mischer Sch.; zvrat, opětné onemocnění spálou, Scharlachrecidive, s. bez osutiny, s. sine exanthemate. Ktt. Spálení, popálení. Vz Ott. XXIII. 757. Spálinec, nce, m., rybník u Rychem- burku. Jrsk. Pov. 26. Spalničkový. S. skvrny, Masernflecke. Zánět krku s-vý, angina morbillosa. Ktt. Sr. Ott. XXIII. 755. Spalničky, morbilli (bezsilné, asthenici, prosté, obyčejné, zánětlivé, synochales, mor- billi erethitici). Ktt. Sr. Ott. XXIII. 758. Spálová K., spis. Spalování mrtvol. Ott. XXIII. 759. Spalovo, n. = lůžko; spaní. Jdi do s-va. Hauer 14. Sr. Spalov. Spálový. S. červeň (nach spálový), Schar- lachröthe, jed (s. nákaza), Scharlachconta- gium; zánět kloubu s-vý, polyarthritis scar- latinosa. Ktt. Spánek jest nejsilnějším lékem churavce. Tbz. I. 80. Smrtelný s. (tvrdý, omámení), carus. Ktt. Sr. o spánku Ott. XXIII. 763. Spaněti — zpyinlti. ChČ. S. II. 142^a. Spaní, n. Štěstí, že chudí mají s. Hlk. V. 47. Má s. jako na vodě (lehce se probudí). Rais. Lep. 426. Sr. Spánek. Spanilotvárný duch. Hněvk. (Lit. II. 87.). Spaniloučký zr velmi spanilý. S. pacholík. Kká. Sión. II. 124. Spánkodobý pohyb listů. Vstnk. XIII. 788. Sr. Spankodobný v VIL 743. Spánlivka, y, f. Rkp. lék. Ihr. 85». Spanlivý, vz Neprobyšúcný. Spařený. S. nebo napařená souhláska (měkká). Rosa. Sparisko, a, n. Sr. násl. Výpariua. Spářiti koho s kým: koně s koněm = do páru spojiti. Čes. 1. XIII. 76. Spáronosný. S. stropy bez nosičů. Nár. list. 1903. č. 141. 16. Spárovati z= dělati umělé spáry (v stavi- telství). Vz Ott. XXIiI. 772. 25