386

Spartein, u, m., rostlinný alkaloid. Vz Ott.
XXIII 779.

Spartikovati něco. Zvon IV. 290.

Spas, u, m. = spasení, hosanna. Spas synu
Davidovu. Pat. Zim. 19b 35.

Spasení, n. V mravnosti, práci a vědění
jest naše s. Brt. Čít. XVI.

Spasenství, n. Radovati se budem s.
tvému, in salutari tuo. Ž. pas. 19. 6., 20. 1.,
20. 6. (Mš. ).

Spasiti, ahs. Takoví skutkové neobži-
vuji ani spasují. Chč. S. I. 134^b. — co =
rozbiti. Také v Jičíně. List. fil. 1902. 252.

Spasný. Při spasných bozích. Zr. Nekl.
124.

Spasodárce, e, m. Msn. II. 291.

Spasonoš, e, m. = Hermes. Msn. Od. 351.

Spáti. Kdo spí, obědvá. Vrch. Muš. I.
99. —jak. Špatně bychom spali, kdybychom
měli podušky pod hlavou, nebo peřinu na
sobě rozparkem na vrch obrácenou. Mtc. 1.
1897. Obr. 63. Spal jako skála (pevně, ani
sebou nehnul). Zvon II. 104. Spal jako snop.
Čes. 1. XII. 307. —jak dlouho. Je-li jasno,
záhy vstávej, pakli mračno, déle spávej.
Lit. list. XII. 319.

Spátrati = vypátrati. Hoš. Pol. II. 158

Spatrovač, e, m. speculator. Pror. olom.
165a 2.

Spatrunk, u, m. Dou (jdou) na s. (ohledy).
Dšk. Km. 34.

Spatzier Jan, spis. Sr. Sláma. Put. 511.

Spavice, e, f., sopor, tvrdý spánek. Ktt.

Spavicový. S. sklesnutí, kataphorisch. Ktt.

Spavo. Bylo jí chvilkami s. Krkonš. Ne-
čásek.

Spavosť, i, f, somnolentia, sopor, stupor,
Schlafsucht. Ktt.

Spavý = ospatý. S. duch. Chč. S. I. 30^b.

Specerovka, y, f., ručnice. Vz Ott. XVIII.
781.

Specialisace, e, f., z lat. S. bankovních
bilancí. Nár. list. 1903. č. 222. 17.

Specialista, y, m. Nár. list. 1903. č. 144. 8.

Specielní, lépe: specialní (lat. specialis).

Specifičně domácí věc. Nár. list. 1904.
349. 13.

Spěčky (spiečky). Císaře ve spěčky
udáví. Pass. Kr. 129b.

Spěch, u, m. = prospěch. Day jim, Bože,
spyech. 1416. Rozpr. fil. 108.

Spěchati. Kdo spěchá, před časem se-
stárne. Nár. list. 1904. 16. 3.

Spěchy. Na koně jsem s. vsed (na po-
spěch). Us.

Spejtat se = ptáti se. Sušice. List. fil.
1902. 252.

Speklosť, i, f., vz Speklý. Mš.

Spektrometr = nástroj k určování úhlů.
Vz Ott. XXIII. 787.

Spektroskop, u, m. Ott. XXIII 787.

Spektrum, a, n. Vz Ott. XXIII 788.

Spekulační chance, klika, koupě, papíry,
podnikatel. Nár. list. 1898. č. 135. 6., 1903.
č. 305. 2. a 21., č. 161. 13. atd.

Spekulativní věda která se zakládá na
přemýšlení. Krec. 4.

Spelunka, y, f. = jeskyně. Baw. B. v. 10^a.

Spěnačka, y, f. = 1. spěnací kosť, u jedno-
kopytníků kosť mezi kloubem spěnacím a
kopytním; 2. spěnák, spěnadlo, spínka. V z
Ott. XXIII. 792.

Speřiti se s kým = seprati. Baw. J. v.
1955.

Sperlený S. rosa, Kvap. Lib. 66., mok.
Tomsa.

Spéry = sfaery dušennosti a stanlivosti
= místa, v nichž každý živel se pohyboval,
maje v nich stálosti potud, pokud nebyl
jiným živlem z nich vytlačen. Zach. Test.
150.

Spěš, spěše = rychle. Baw. E. v. 138.,
1292., J. v. 611., T. v. 868. a j.

Spěšiti = zpěchati. Baw. E. v. 3084.

Spěšný. Není dobré s-né dílo. Frant.
48. 2.

Spetierum = tvářnosť hmoty. Zach. Test.
150.

Spětiť se = zopreť sa nazad v chôdzi,
vzepříti se. Koň sa zpetil. Slov. Phľd. XXIV.
542.

Spěvák = řebřík. V zloděj. mluvě. Čes. 1.
XI. 141.

Spevárka, y, f. = zpěvačka. Liptov. Sbor.
slov. IX. 43.

Spevka, y, f. = píseň. Orava. Sb. sl. 1901.
178.

Spěž. Sr. Spiež.

Sphaerometr, u, m. ((Tcpctlgu, koule a
(léxgov) = přístroj sloužící k měření koule
(jejího poloměru atd. ). Vz Strh Mech. 43.

Spiečky, vz předcház. spěčky.

Spieliti = spěchati, zastar. Pel. XXIII.

Spiess Bedř. Vil., prof. a spis. 2. /1. 1842.
až 17. /4. 1903. Sr. Čes. 1. XII. 397., Lit. I.
933., Alm. XIV. 138. —143., Ott. XXIIL 809.,
Zvon III. 436., Nár list. 1903 č. 106. odp.
a jiné listy z též doby.

Spieše, vz Spíše.

Spiešek, šku, m. = špidlatá, drevena ho-
molička, ktorá tenším koncom zvrtá sa po
zemi, keď ju neprestajne malým bičíkom
švihá a tak v ustavičnom pohybe udržuje.
Čas. mus. V. 19 Sr. Káča.

Spieti, vz Spíti.

Spiež = spěž, není něm. Messing (dle
Loosa), nýbrž Bronze. Sb. sl. 1901. 160.

Spiežovec, vce, m. = zvon ze spieze ulitý.
Sb. sl. 1901. 160.

Spíchnout = zraditi. V zloděj. mluvě. Sr.
Proštumfovat.

Spíchnuto = prozrazeno. V zloděj. mluvě.
Čes. 1. XI. 141.

Spiklenecký život. Stan. II. 324.

Spiklenství, n. S. proti řádu nynějšímu.
Pror. 1886. č. 22.

Spiknutý = známý. V zloděj. mluvě.

Spílavý dopis. Nár. list. 1902. č. 130. 2.

Spilka, y, f. = sklepní místnosť na
mladinu s dobrou ventilací, náležitou dlaž-
bou a možno-li, natřená smaltovou barvou.
Ott. XIX. 820b. S. Frant, hud. sklad.
Zl. Pr. XXI. 240. i s podobz.

Spílman, a, m., mimus. Žakéři neb s-ni.
Mill. 84a.

Spina Arnold. Vz Ott. XXIIL 810., díl
VII. 746.