388

Spojivo, a, n. S-va = látky něco spo-
jující: malta, cementy, tmely, klih atd. Vz
KP. IX. 273. nn.

Spojka. Železné spojky při stavbách:
skoba, zední kleště atd. Vz KP. IX. 286.
S., Kuppelung, svora (kotoučová, objímková
[či válcová, misková], a) pevná, b) hybná
[zubová, kloubová], c) výsuvná či zubová,
třecí či konická, vyrovnávací). Ott. XXI.
882. — S. conjunktio. S. v podřečí pol-
nickém. Vz Hoš. Pol. I. 113., 133. S. se
opakuje: Tu mi v to vpadl a sstavil mi to
a toho mi praviti nechce. Půh. ol. III. 623.
Pobrali mi koflík a čéši i peníze, rukávy
a čepce a hedvábníky a šlojíře a jiné
věci. Ib. 662. Vezmi róži a šatlatu a fiolu
a balšán. Lék. B. 191.

Spojma, y, f. = zděř. Bydž. Kšť. Lid. 5.

Spojniční hlava, der Kuppelstangenkopf.
Jind. 77.

Spokojenec, nce, m. Čes. 1. XI. 69.

Spolčování, n., associace. Vz Ott. XXI.
886.

Společenstevní kapitál, organisace, ruch.
Nár. list. 1903. č. 131. 9., 1904. 22. 4., 1905.
1. 17.

Společenstvo, a, n Jednota českých
hospodářských s-stev; s. zemské, řemesl-
nické, obilní, mlékařské, úvěrní atd. Nár.
list. 1903. Č. 284. 22., ô. 270, 21., 1904. č.
30. 2. atd.

Společnost'. Sr. Ott. XXIII. 890.

Společnostní jmění. Nár. list. 1903. č.
114. 17., Ott. XXIII. 889.

Spolehlý več. Vepř v sílu s-lý. Msn.
II. 238.

Spolek. Po spolku — spolu. Baw. Ar.
v. 3838. Také se ze spolka (společně) zjed-
nali v pýše. Chč. S. I. 32b. — S., vz Ott.
XXIII. 893. Radšej by som sa s čertom
voziu (vozil), ako s tebou mau (měl) spolky.
Mus. slov. IV. 79. — S. = sstupek, Güter-
gemeinschaft. Vz Arch. XIX. 563. nn.

Spoletný. S. orlice. Linda.

Spolitedlný. 1585. Uč. spol. 1902. 23.

Spolízaná. Měl s-nou. Us. Hoch. 130.

Spolkař, e, m., Vereinsmeier. Nár. list.
1885. č. 54.

Spolkaření, n., Vereinsmeierei. Nár. list.
1885. č. 54., Mus. 1904. 360.

Spolkovědný, sociologický. S. pokus.
Dk.

Spolně = společně. S. něco činiti. Kká.
Sion. I. 132. S. se chrániti. Ib. U. 41.

Spolný. To všem bylo spolno (společné).
S. zásoba. Kká. Sion I. 128.

Spolubratrstvo, a, n. Litomyšl, kn. záp.
z r. 1454. Wtr.

Spolucítiti, mitfühlen. - co s kým.
Pokr. 1885. č. 331.

Spolučlen, a, m. Tk. XII 398.

Spolučlověk, a, m. 1518. Arch. XIX. 381.

Spoludědična, y, f. Hus. Šal. 91^b.

Spoludítě, ěte, n. Hlk. X. 267.

Spoludržený = nerozbíhající se. Lék. A.
14b. 1.

Spoludůstojník, a, m. Emin 230.

Spoluevangelíci. Kom. Ces. 283.

Spoluherec, herce, m. Hlk. VI. 298.

Spoluhřích, u, m. = vzájemný hřích.
Pán dal se na kříži zavěsiti pro jich s-chy.
Chč. S. II. 261b.

Spoluklášterník, a, m, Mtc. 1. 1873.
3. 89.

Spolukoupiti co s kým. Arch. XXI. 493.

Spolukrajenín, a, m. Pror. ol. 101a. 2.

Spolukvasitel, e, m. Faust. 151.

Spolulandfrydník, a, m. Arch. XX. 30.

Spolulezec, zce, m. Tk. Pam. I. 172.

Spoluměštěnín, a, m. Hus. Post. 64^b.

Spolunájemnictvo, a, n. Změny v s-tvu.
Tk. Pam. I. 169.

Spolunájemník, a, m. Rais. Lid. 90.

Spolupadělatelství, n. Viniti někoho ze
sp. Osv. 1896. 732.

Spoluporučenství, n. Arch. XXVII. 196.

Spolupoutnice, e, f. Msn. Od. 73.

Spolupracovnictví, n. Osv. 1896. 1029.,
Nár. list. 1903. č. 347. 13.

Spolupracovnictvo, a, n. čch. Kv. 174.

Spolupřebyvatel, e, m. Wtr. exc.

Spolurádce, e, m. Msn. II. 29.

Spolurodák, a, m. Sbor. čes. 31.

Spolusjednocení, n. Fel. 49.

Spolusluha, y, m. Hus. Post. 178a.

Spoluspiklec, kelce, m., conjuratus.
Křížek, Slov. Sr. Spoluspiklenec.

Spoluspisovatel, e, m. Krok. I. a. 9.

Spoluspisovatelstvo, a, n. Krok. I. a. 9.

Spoluspodstatňování něčeho. Kom. Ces.
208.

Spolustoliti. Chč. S. II. 240a,

Spolustřelec, lce, m. Wtr. Min. 124.

Spolušeptání, n., confabulatio. Rostl.
drk. 193a.

Spoluškolník, a, m. = spolužák. Fryčaj.
1813.

Spolutchán, a, m. Kubl. 226.

Spolutovaryšství, n. Chč. S. I. 108^a.

Spolutrpitel, e, m. Sbor. čes. 17.

Spolutvor, a, m. Zr. Let. IV. 153., Mus.
1843. 399.

Spolutvůrce, e, m. Lit I. 846.

Spolutvůrčí duch. Osv. 1896. 729.

Spoluvědomý. Tk. XII. 200. — čeho.
Kubl. 183.

Spoluvěřiti = důvěřovati. Chč. S. II.
245a.

Spoluvinnice, e, f. Zr. Let. IV. 77.

Soluvinnictví, n Nár. list. 1902. č. 122. 1.

Spoluvlastenec, nce, m. 1618. Hrubý. 226.

Spoluvolitel, e, m. Pokr. 1886. č. 23.

Spoluvyznavač, e, m. Fel. 113.

Spolužalovaný. Ott. Říz. III. 21.

Spomahač, e, m., adjutor. Rozk. P. 1129.

Spomenúť, vz Spomenouti.

Spomněti. To mohu s., což... Alx. V.
897. Sr. Zpomněti.

Spomoci komu čeho. Spomáhajíce jim
zlého v lahodnostech. Chč. S. II. 142b.

Spomocný komu čeho. Baw. T. v. 4.

Spomožitel, e, m. Zk. Ml. 380.

Spomožník, a, m. Zk. Ml.

Spon, u, m. = vazba vazenic lesních.
S. hustý, řídký. Vz Ott XXIII. 896.

Sponcedule, e, f. = vyčtení povinností.
S. kantora slapského. 1754. Smích. a Zbrasl.
502.