389

Spondili-um, a, n. S. alludelu = místo,
kde se sublimát usazoval, dno či vnitřek.
Zach. Test. 32., 150.

Sponka, y, f. Mam. A 20b. Sr. Spona,
Ott. XXIII. 899.

Spontánnosť, i, f. = samovolnost. Čad.
114

1. Spor, a, o, vz Sporý.

2. Spor, u, m. Sr. Ott. XXIII. 899.
Sporádni = boty. V zloděj. mluvě.
Sporák, u, m. = sporokrb. Sr. Ott. XXIII.

900.

Spoře, plenissime. Rosú přeplně a s.
skropený. Pat. Jer. 22. 20.

Spořitelna poštovní. Vz Ott. XX. 319.
O p. vůbec Sr. Ott. XXIII. 904.

Spořiti = rozhojňovati. Lid jich lakom-
ství spoří. Chč. S. II. 203a. Lépe dobře s.
nežli mnoho robiti. Lit. list. XIX. 318. Sr.
Šetřiti.

Sporomluvný = malomluvný. K. Tůma.
Ale s. je naopak mnohomluvný. Sr. Sporý.

Sportovní hry, klub. Nár. list. 1903. č.
154. 13., č. 250. 17. č. 94. 13.

Sporý. V zimě jest mokré dříví daleko
spořejší (déle hoří). Frant. 10. 25.

Sporýš, e, m. = vrabčí rdesno. Slez.
Čes. 1. XIII. 110.

Spósoba = okázalosť Baw. Ar. v. 5408.

Spósobně, vz Způsobně. Mam. F. 87a. 2.

Spotřební daň. Nár. list 1903. č. 284.
21. Sr. Spotřebný.

Spotvořenosť, i, f Mtc. 1. 1893. 6. 109.

Spotvořile něco o někom povídati. Fel.
11.

Spotvořiti co komu. Koňům kravské
rohy s-řil (udělal). Faust. 112.

Spouchlantice, e, f. = spouchle, plané
jablko. Dšk. Km. 41.

Spouchle, e, n., vz Spouchlantice. Dšk.
Km. 41.

Spoutanec, nce, m. Jrsk. XII. 145., Tbz
V. 9. 93.

Spoutanosť, i, f. Čch. Kv. 150., Vlč. Lit.
II. 2. 4.

Sprahnouti nač čím. Byl by (horkostí)
na popel sprahnul (se vysušil). Faust. 83.

Sprášať = doprošovali se, dovolávati se
Boha zvl. proti někomu. Val. Ces. 1. X. 472.,
XII. 44.

Sprašná, é, f. = poslední den draní peří.
Ledenice. List. fil. 1902. 252.

Sprašování (opylování) umělé = pře-
nášení pylu květu na bliznu květu jiného.
Vz Ott XXIII. 910.

Sprašovati se. Sprašuje se = padá
drobný sníh, poprašek. Hoš. Pol. I. 142.

Spratek, tka, m. = slabý, nestatečný člověk.
Litom. 75. — S., tku, m. = zelená slupka
ořechu. Ořech se musí sázet se vším sprat-
kem. Úbočí. Rgl.

Spratoušatý. S. čepice = přílišná zna-
mení na č, š, ž. Hanka. Lit. I. 695.

Správa starší doby. Vz Arch. XIX. 600.
nn.

Správec již od XVI. stol. Sr. Správce,
Svatokrádee.

Spravedlnosť Chudí ať nehledají spra-
vedlnosti, neroste pro ně. Zr. Strat. 81.

Spravednosť, i, f. Ž pod. 64. 5.

Spravedný. Ž. pod.

Spraviti co: oheň (udělati). Slov. Sbor.
čes. 87. — co pro koho: lůžko pro mrtvolu
(upraviti). Sbor. Nár. sbor. 1902. 7. — se.
Spravoval se, že spí(dělal, jakoby spal).
Val. Nár. sbor. VIII. 87.

Správková Ella, nar. 1872., klavírní
virtuoska. Vz Ott. XXIII. 911.

Správní. Nejvyšší soudní tribunál správní.
Nár. list. 1904. 196. 6.

Spražnovati = shrabovati na jaře krtiny.
Také jihočes. List. fil. 1902. 252. S. seno
= sklízeti. Dšk. Km. 54.

Sprček, čka, m. = polní vrabec. Č. Třeb.
Čes. 1. XI. 36.

Sprčený = potrhlý. Jsi s. jako švec.
Mor. Ces. 1. XIV. 224.

Spředný. S. mocnosti = spředené, spře-
zené Kká. Sion II. 153.

Spřežka čím se liší od složeniny. Vz
List. fil. XXIX. 139. S.: jméno s jménem:
pajmáma (paní máma); příslovka a jméno
nebo jiné slovo neohebné: erchovado, ne-
mluva; imperativ a jméno n. zájmeno n.
příslovce: trapihlav, třeštipuška, bervšecko;
s. číslovková: pětpeněžka, dvoušestník. Vz
Dšk. Km. 51.

Spřežkový pravopis, ve kterém se spo-
jovaly dvě až tři litery a ve kterém zna-
menali spřežkami české hlásky zvláštní na
př. hlásku č spřežkami: cz, ch, chz. Vz
List. fil. 1902. 418.

Sprcha = déšť. Hauer 14.

Sprchalý odkud. List (se stromu) s-lý.
Zub. Még 18.

Sprievodčí = průvodčí. Slov. Czam. Slov.
225.

Springer Jos., nar. 1870., knihkupec
a nakladatel. Vz Ott. XXIII. 915.

Sprisahanie, n. = spiknutí. Slov. Sbor.
čes. 34.

Sprodati = rozprodati S. maso. 1607.
Mtc. 1903. 253.

Sprostaňa, ě, m. = sprosták. Slov. Phľd.
XXIV. 481. Sr. Sprostan v III. 595., Spro-
s fant.

Sprosťant, a, m. = sprosťák. Kbrl. Džl.
15.

Sprostavý člověk = poněkud sprostý.
Deštná. Mš.

Sprostina, y, f. = počátky pletení na
krosienkách. Nár. sbor. 1904. 4.

Sprostomluvnosť, i, f. 1728. Hrubý. 257.

Sprostředkovaně něco zabrati (nepřímo).
Čad. 82.

Sprostředkovatelna, y, f. P. práce. Nár.
list. 1903. č. 38. 18. Sr. Ott. XXIII. 916.

Sprostředkovatelský úkol. Lit. II. 4.

Sprostředkovati co. Hojnosť drah s-je
spojení všech větších měst. Stačí: spojuje.
Mš.

Sprostý. S-mu sa musí rozum do hlavy
vbíjat palicou. Rizn. 64. Pre sprosté reči
přijdeš do seči. Sbor. slov. VIII. 87.

Sprstenkovati se — při zasnoubení-se
prsteny si vyměniti. Sbor. slov. VII. 111.

Sprvu, vz Zprvu, primo. Mill. 126^a.



	389

	Spondili-um, a, n. S. alludelu = místo, kde se sublimát usazoval, dno či vnitřek. Zach. Test. 32., 150. Sponka, y, f. Mam. A 20b. Sr. Spona, Ott. XXIII. 899. Spontánnosť, i, f. = samovolnost. Čad. 114 1. Spor, a, o, vz Sporý. 2. Spor, u, m. Sr. Ott. XXIII. 899. Sporádni = boty. V zloděj. mluvě. Sporák, u, m. = sporokrb. Sr. Ott. XXIII. 900. Spoře, plenissime. Rosú přeplně a s. skropený. Pat. Jer. 22. 20. Spořitelna poštovní. Vz Ott. XX. 319. O p. vůbec Sr. Ott. XXIII. 904. Spořiti = rozhojňovati. Lid jich lakom- ství spoří. Chč. S. II. 203a. Lépe dobře s. nežli mnoho robiti. Lit. list. XIX. 318. Sr. Šetřiti. Sporomluvný = malomluvný. K. Tůma. Ale s. je naopak mnohomluvný. Sr. Sporý. Sportovní hry, klub. Nár. list. 1903. č. 154. 13., č. 250. 17. č. 94. 13. Sporý. V zimě jest mokré dříví daleko spořejší (déle hoří). Frant. 10. 25. Sporýš, e, m. = vrabčí rdesno. Slez. Čes. 1. XIII. 110. Spósoba = okázalosť Baw. Ar. v. 5408. Spósobně, vz Způsobně. Mam. F. 87a. 2. Spotřební daň. Nár. list 1903. č. 284. 21. Sr. Spotřebný. Spotvořenosť, i, f Mtc. 1. 1893. 6. 109. Spotvořile něco o někom povídati. Fel. 11. Spotvořiti co komu. Koňům kravské rohy s-řil (udělal). Faust. 112. Spouchlantice, e, f. = spouchle, plané jablko. Dšk. Km. 41. Spouchle, e, n., vz Spouchlantice. Dšk. Km. 41. Spoutanec, nce, m. Jrsk. XII. 145., Tbz V. 9. 93. Spoutanosť, i, f. Čch. Kv. 150., Vlč. Lit. II. 2. 4. Sprahnouti nač čím. Byl by (horkostí) na popel sprahnul (se vysušil). Faust. 83. Sprášať = doprošovali se, dovolávati se Boha zvl. proti někomu. Val. Ces. 1. X. 472., XII. 44. Sprašná, é, f. = poslední den draní peří. Ledenice. List. fil. 1902. 252. Sprašování (opylování) umělé = pře- nášení pylu květu na bliznu květu jiného. Vz Ott XXIII. 910. Sprašovati se. Sprašuje se = padá drobný sníh, poprašek. Hoš. Pol. I. 142. Spratek, tka, m. = slabý, nestatečný člověk. Litom. 75. — S., tku, m. = zelená slupka ořechu. Ořech se musí sázet se vším sprat- kem. Úbočí. Rgl. Spratoušatý. S. čepice = přílišná zna- mení na č, š, ž. Hanka. Lit. I. 695. Správa starší doby. Vz Arch. XIX. 600. nn. Správec již od XVI. stol. Sr. Správce, Svatokrádee. Spravedlnosť Chudí ať nehledají spra- vedlnosti, neroste pro ně. Zr. Strat. 81.	Spravednosť, i, f. Ž pod. 64. 5. Spravedný. Ž. pod. Spraviti co: oheň (udělati). Slov. Sbor. čes. 87. — co pro koho: lůžko pro mrtvolu (upraviti). Sbor. Nár. sbor. 1902. 7. — se. Spravoval se, že spí(dělal, jakoby spal). Val. Nár. sbor. VIII. 87. Správková Ella, nar. 1872., klavírní virtuoska. Vz Ott. XXIII. 911. Správní. Nejvyšší soudní tribunál správní. Nár. list. 1904. 196. 6. Spražnovati = shrabovati na jaře krtiny. Také jihočes. List. fil. 1902. 252. S. seno = sklízeti. Dšk. Km. 54. Sprček, čka, m. = polní vrabec. Č. Třeb. Čes. 1. XI. 36. Sprčený = potrhlý. Jsi s. jako švec. Mor. Ces. 1. XIV. 224. Spředný. S. mocnosti = spředené, spře- zené Kká. Sion II. 153. Spřežka čím se liší od složeniny. Vz List. fil. XXIX. 139. S.: jméno s jménem: pajmáma (paní máma); příslovka a jméno nebo jiné slovo neohebné: erchovado, ne- mluva; imperativ a jméno n. zájmeno n. příslovce: trapihlav, třeštipuška, bervšecko; s. číslovková: pětpeněžka, dvoušestník. Vz Dšk. Km. 51. Spřežkový pravopis, ve kterém se spo- jovaly dvě až tři litery a ve kterém zna- menali spřežkami české hlásky zvláštní na př. hlásku č spřežkami: cz, ch, chz. Vz List. fil. 1902. 418. Sprcha = déšť. Hauer 14. Sprchalý odkud. List (se stromu) s-lý. Zub. Még 18. Sprievodčí = průvodčí. Slov. Czam. Slov. 225. Springer Jos., nar. 1870., knihkupec a nakladatel. Vz Ott. XXIII. 915. Sprisahanie, n. = spiknutí. Slov. Sbor. čes. 34. Sprodati = rozprodati S. maso. 1607. Mtc. 1903. 253. Sprostaňa, ě, m. = sprosták. Slov. Phľd. XXIV. 481. Sr. Sprostan v III. 595., Spro- s fant. Sprosťant, a, m. = sprosťák. Kbrl. Džl. 15. Sprostavý člověk = poněkud sprostý. Deštná. Mš. Sprostina, y, f. = počátky pletení na krosienkách. Nár. sbor. 1904. 4. Sprostomluvnosť, i, f. 1728. Hrubý. 257. Sprostředkovaně něco zabrati (nepřímo). Čad. 82. Sprostředkovatelna, y, f. P. práce. Nár. list. 1903. č. 38. 18. Sr. Ott. XXIII. 916. Sprostředkovatelský úkol. Lit. II. 4. Sprostředkovati co. Hojnosť drah s-je spojení všech větších měst. Stačí: spojuje. Mš. Sprostý. S-mu sa musí rozum do hlavy vbíjat palicou. Rizn. 64. Pre sprosté reči přijdeš do seči. Sbor. slov. VIII. 87. Sprstenkovati se — při zasnoubení-se prsteny si vyměniti. Sbor. slov. VII. 111. Sprvu, vz Zprvu, primo. Mill. 126^a.