Předchozí (389)  Strana:390  Další (391) |
|
|||
390
|
|||
|
|||
Spuchřeti jak: na prach. Msn. Hym.
14. Spuntování = vzpoura. S. činiti. Frant.
31. 24. Spurný Jak., spis. Tob. 217.
Spusta, y, f. = výtržnosť, povyk. Val.
Čes. 1. XI. 379. Spústek, stku, m. = spustlé místo. Sb. sl.
1901. 156. Spustilý = spuštěný. S. vlasy. Mš.
Spustiti co: bradu. 1571. Lépe než:
Nechat si vousy růst (stát). Mtc. 1901. 388. — co komu. = odpustiti. By mu hněv ráčil s. Baw. Ar. v. 5701. Spustný břeh, relictum litus. Gl. roudn.
40a Snad m.: spustlý. Mš. Spustovať = zpustošiti. Val. čes. 1. XI.
379. Spuščaný. S-ne maslo = převařené. Opava.
Šb. D. 59. Spušťadlo ručnice. Ott. XX. 1017., XXII
53b. Spuštěný = spustlý. S. kluk. Rais. Sir.
118. Sputriftkovati, z lat. S. materii = očistiti.
Zach. Test 20. Spúzeti, vz Spuditi. — koho odkud. Jenž
koho s dědinice spúzí. Hrad. 116b. Sráč, e, m. = záchod. Pořád sráčem há-
zeti (mluviti pořád o sráči, o hovně). Us. Sranda, vz Ohnice, rostl.
Sralpata, y, m. = bojácný člověk. Šumava.
Rgl. Srátať co = spočítati. Slov. Čes. 1. XII.
415. Sraz, u, m. S. trámu rovný, šikmý (při
stavbách). Vz KP. IX. 284. Sraziti co komu. A tu summu mu srazil,
když jest s ním počet učinil. 1512. Arch. XIX 84. Srazky, pl., f. = skály se srážející. Msn
Od. 181. Srážeč, e, m. S. par (condensator). KP.
X 119. Srážka. O s-kách páry. Vz Vstnk. XIII.
686. Srážlivosť, i, f. S. krve v těle, inopexia.
Ktt. Srb-Debrnov Jos., hud. spis. 1836. —
1/9. 1904. Vz Nár. list 1904. 242. 2., Zvon IV. 716. — Srb Adolf, žurn, nar. 1850. — S. Vlad. Dr., advok., starosta Prahy, nar. 1856. — S. Jan, spis., nar. 1862. — S. Eduard, spis., nar. 1863. Vz Ott. XXIII. 923. Srbecký vz Bakalář-Srbecký, farář,
spis. Vz Ott. XXIII. 923. Srbený Fr., spis, nar. 1848. Vz Ott.
XXIII. 925. Srbík Fr., spis., dvorní rada, 1807. —
1897. Vz Ott. XXIII. 925. Srbism-as, u, m. Lit. I. 676.
Srbová Anna (Věnc. Lužická), spis., nar.
1835. Vz Ott. XXIII. 925. Srcovka, y, f., rostl. Vz Srdcovka zde.
Srčeti nač. A proto jest na mne srčel
a se hněval. Arch. XXI. 417. Srčivý let člunku. Rais. Koř. 80.
|
Srčkový či proudivý apparat. KP. X.
121., 122. Srdce. Srv. Ott. XXIII. 992. nn. Jeho
choroby. Ib. 993. Čo sa oku páči, to i srdce tlačí. Sbor. slov. VIII. 85. Zůstali chladni až do srdce (jest dle Mš. asi nečeská frase). Vyplníš bezedné jámy, ale s. lidské jak to vyplníš? Zr. Kom. 36. S. srdci návěstí dává (láska); Jrsk. IX. 217. Odporný jest mi, kdo kryje v srdci jiné, a jiné zase ústy pronáší. Škod. II 2. 174. Vdovec je svobodný jen po jedné straně, za půl srdce. Pittn. U Buř. 58. Se srdcem divno hrát, tu chce jít, tu chce stát; hned sladce zaťuká a zas div nepuká. Rais. Sir. 159. Čo nie zpod srdca, to nie ku srdcu (o ma- ceše). Mus. slov. VI. 27. Buď jak buď, mému srdci nelze vodtud. 1599. Mus. 1905. 299. Přiložil k tomu srdce = uvěřil tomu. Hoš. Pol. I. 142. Srdcejatný. S. bolesť, Sf. v Pal. Záp.
II. 58. Srdcejímavý hlas. Zr. Fant. pov. 19.
Srdcelomně křičeti. Emin. 140. Sr. Srdce-
lomný. Srdcepotěšný. S. hostina. Škod. IP. 167.
Srdceryvý. S. tragika jeho pádu. Mus.
1901. 344. Sr. Srdceryvný v II. Přisp. 308. Srdcovka (srdečník), dicentra spectabilis:
láska (hořící, ohnivá, plamenná), srdcovka, srdečko, srdéčko, srdečník, srdíčka, srdíčko. Vz Čes. 1. XIV. 223. — S = při křížení kolejnic ten díl, v němž se kolejnice k sobě připojují, aby tvořily jakýsi klín, Herzstück. Vz Ott. XXIII 996. Srdcovzduchový, kardiopneumatisch.
Srdéčko, srdíčko, srdečka, srdíčka, vz
Srdcovka (zde). Srdéčkovitý. S. taška (na střechu). KP.
IX. 160. Srdéčkový. S. taška (na střechu). KP.
IX. 161. Srdeční. Nepravidelná činnosť s., deli-
rium cordis; porucha vyrovnání při s-čních chorobách, asystolia; záněť svalstva s ho, myocarditis, Herzfleischentzündung (částečný, partialis, dužnicový, parenchymatosa, po- všechný, universalis, vleklý, chronica, vme- zeřený, hnisavý, interstitialis purulenta). Ktt. Srdečnice, e, f. = přivodice, Pulsader,
aorta. Lépe: tepna. Čad. 13. S. = tepna, která vyvádí ze srdce do těla zdrojnou čili arteriální krev. Vz Ott. XXIII. 996. Srdečnička, y, f. = lichotný název ženy =
žena srdečná a srdci milá. Baw. Ar. v. 104., 278 a j. Srdečník, u, m., rostl. Vz Srdcovka zde.
— S. Srostění s-ku, Perieardialverwachsung, synechia pericardii; výlev, výron krve v s., baemopericardium (spojený s plynatostí, haemopneumopericardium); zánět srdečníku, pericarditis, Herzbeutelentzündung (ohrani- čený, omezený, circumscripta, prudký, acuta, diffusa, samostatný, idiopathica, vleklý, chronica, suchý, výpotkový n. s výpotkem, pericarditis sicca, exsudativa; skvrny šla- chovité či mléčné s-ku, maculae tendineae pericordii; vodnatelnosť s-ku, hydropericor- dium, Herzbeutelwassersucht. Ktt. |
||
|
|||
Předchozí (389)  Strana:390  Další (391) |