390

Spuchřeti jak: na prach. Msn. Hym.
14.

Spuntování = vzpoura. S. činiti. Frant.
31. 24.

Spurný Jak., spis. Tob. 217.

Spusta, y, f. = výtržnosť, povyk. Val.
Čes. 1. XI. 379.

Spústek, stku, m. = spustlé místo. Sb. sl.
1901. 156.

Spustilý = spuštěný. S. vlasy. Mš.

Spustiti co: bradu. 1571. Lépe než:
Nechat si vousy růst (stát). Mtc. 1901. 388.
— co komu. = odpustiti. By mu hněv
ráčil s. Baw. Ar. v. 5701.

Spustný břeh, relictum litus. Gl. roudn.
40^a Snad m.: spustlý. Mš.

Spustovať = zpustošiti. Val. čes. 1. XI.
379.

Spuščaný. S-ne maslo = převařené. Opava.
Šb. D. 59.

Spušťadlo ručnice. Ott. XX. 1017., XXII
53b.

Spuštěný = spustlý. S. kluk. Rais. Sir.
118.

Sputriftkovati, z lat. S. materii = očistiti.
Zach. Test 20.

Spúzeti, vz Spuditi. — koho odkud. Jenž
koho s dědinice spúzí. Hrad. 116b.

Sráč, e, m. = záchod. Pořád sráčem há-
zeti (mluviti pořád o sráči, o hovně). Us.

Sranda, vz Ohnice, rostl.

Sralpata, y, m. = bojácný člověk. Šumava.
Rgl.

Srátať co = spočítati. Slov. Čes. 1. XII.
415.

Sraz, u, m. S. trámu rovný, šikmý (při
stavbách). Vz KP. IX. 284.

Sraziti co komu. A tu summu mu srazil,
když jest s ním počet učinil. 1512. Arch.
XIX 84.

Srazky, pl., f. = skály se srážející. Msn
Od. 181.

Srážeč, e, m. S. par (condensator). KP.
X 119.

Srážka. O s-kách páry. Vz Vstnk. XIII.
686.

Srážlivosť, i, f. S. krve v těle, inopexia.
Ktt.

Srb-Debrnov Jos., hud. spis. 1836. —
1/9. 1904. Vz Nár. list 1904. 242. 2., Zvon
IV. 716. — Srb Adolf, žurn, nar. 1850. —
S. Vlad. Dr., advok., starosta Prahy, nar.
1856. — S. Jan, spis., nar. 1862. — S.
Eduard, spis., nar. 1863. Vz Ott. XXIII.
923.

Srbecký vz Bakalář-Srbecký, farář,
spis. Vz Ott. XXIII. 923.

Srbený Fr., spis, nar. 1848. Vz Ott.
XXIII. 925.

Srbík Fr., spis., dvorní rada, 1807. —
1897. Vz Ott. XXIII. 925.

Srbism-as, u, m. Lit. I. 676.

Srbová Anna (Věnc. Lužická), spis., nar.
1835. Vz Ott. XXIII. 925.

Srcovka, y, f., rostl. Vz Srdcovka zde.

Srčeti nač. A proto jest na mne srčel
a se hněval. Arch. XXI. 417.

Srčivý let člunku. Rais. Koř. 80.

Srčkový či proudivý apparat. KP. X.
121., 122.

Srdce. Srv. Ott. XXIII. 992. nn. Jeho
choroby. Ib. 993. Čo sa oku páči, to i srdce
tlačí. Sbor. slov. VIII. 85. Zůstali chladni
až do srdce (jest dle Mš. asi nečeská frase).
Vyplníš bezedné jámy, ale s. lidské jak to
vyplníš? Zr. Kom. 36. S. srdci návěstí
dává (láska); Jrsk. IX. 217. Odporný
jest mi, kdo kryje v srdci jiné, a jiné
zase ústy pronáší. Škod. II ². 174. Vdovec
je svobodný jen po jedné straně, za půl
srdce. Pittn. U Buř. 58. Se srdcem divno
hrát, tu chce jít, tu chce stát; hned sladce
zaťuká a zas div nepuká. Rais. Sir. 159.
Čo nie zpod srdca, to nie ku srdcu (o ma-
ceše). Mus. slov. VI. 27. Buď jak buď,
mému srdci nelze vodtud. 1599. Mus. 1905.
299. Přiložil k tomu srdce = uvěřil tomu.
Hoš. Pol. I. 142.

Srdcejatný. S. bolesť, Sf. v Pal. Záp.
II. 58.

Srdcejímavý hlas. Zr. Fant. pov. 19.

Srdcelomně křičeti. Emin. 140. Sr. Srdce-
lomný.

Srdcepotěšný. S. hostina. Škod. IP. 167.

Srdceryvý. S. tragika jeho pádu. Mus.
1901. 344. Sr. Srdceryvný v II. Přisp. 308.

Srdcovka (srdečník), dicentra spectabilis:
láska (hořící, ohnivá, plamenná), srdcovka,
srdečko, srdéčko, srdečník, srdíčka, srdíčko.
Vz Čes. 1. XIV. 223. — S = při křížení
kolejnic ten díl, v němž se kolejnice k sobě
připojují, aby tvořily jakýsi klín, Herzstück.
Vz Ott. XXIII 996.

Srdcovzduchový, kardiopneumatisch.

Srdéčko, srdíčko, srdečka, srdíčka, vz
Srdcovka (zde).

Srdéčkovitý. S. taška (na střechu). KP.
IX. 160.

Srdéčkový. S. taška (na střechu). KP.
IX. 161.

Srdeční. Nepravidelná činnosť s., deli-
rium cordis; porucha vyrovnání při s-čních
chorobách, asystolia; záněť svalstva s ho,
myocarditis, Herzfleischentzündung (částečný,
partialis, dužnicový, parenchymatosa, po-
všechný, universalis, vleklý, chronica, vme-
zeřený, hnisavý, interstitialis purulenta). Ktt.

Srdečnice, e, f. = přivodice, Pulsader,
aorta. Lépe: tepna. Čad. 13. S. = tepna,
která vyvádí ze srdce do těla zdrojnou čili
arteriální krev. Vz Ott. XXIII. 996.

Srdečnička, y, f. = lichotný název ženy =
žena srdečná a srdci milá. Baw. Ar. v. 104.,
278 a j.

Srdečník, u, m., rostl. Vz Srdcovka zde.
— S. Srostění s-ku, Perieardialverwachsung,
synechia pericardii; výlev, výron krve v s.,
baemopericardium (spojený s plynatostí,
haemopneumopericardium); zánět srdečníku,
pericarditis, Herzbeutelentzündung (ohrani-
čený, omezený, circumscripta, prudký, acuta,
diffusa, samostatný, idiopathica, vleklý,
chronica, suchý, výpotkový n. s výpotkem,
pericarditis sicca, exsudativa; skvrny šla-
chovité či mléčné s-ku, maculae tendineae
pericordii; vodnatelnosť s-ku, hydropericor-
dium, Herzbeutelwassersucht. Ktt.