391

Srdečnosť v klášteřích řídká ctnosť. Vlč.
Gol. 12.

Srdíčko, a, n. = podleska, rostl. Č. Třeb.
Čes. 1 XI. 36. Sr. Jaterník, Srdcovka zde,
Kokoška.

Srdíčkový. S. krajky. Vz Krajka.

Srdínko Otak. Dr., spisov., doc. a lékař,
nar. 1875 Vz Ott. XXIII. 997. — S. Frt.
Vz ib.

Srditi se = zuřiti. Mrzský oslík se srdieše.
Baw. E. v. 855. Srdí se ako jež. Mus. slov.
VI. 110.

Srdnatička, y. f. = srdečnička. Má radosť,
má s-čko! Baw. Ar. v. 3182.

Srdovatý = srditý. Sbor. slov. IX. 45
V Liptově.

Sřéci se, vz Sříci, Sřeknouti se.

Sřediti = řídkým učiniti. Mš. Sředují
oběti, holocausta medullata. Ž. Tom. Ž. pod.:
mozkovaté, Ž. witt.: mozkové. (Mš. )

Sřeknúti se, vz Sřeknouti se, Sříci se.

Sřetiti, imminere. Greg.

Sriadiť hostinu (dáti připraviti). Čas.
mus. IV. 60.

Srieň = omrzlina, osuhel (nikdy nie omrz-
lina čisto ledová) Slov. Phľd. XXIV. 542.
Zaplatil zlatkou ako s. (novou, bílou). Ib.
342. Sr. Sríň.

Sříž, e, f. = stříž. S. a kry činí veliký
hřmot. Č. Čít. kn. pro II. tř. 151.

Srkati jak. Srkali (pili), až jim oči lezly.
Světz. 1895. 289. Wtr.

Srn, srnec, capreolus. Vz Ott. XXIII.
1001.

Srna, srnka, y, f., caprea. Vz Ott XXIII.
1001. — Srna, srna kasička peprná. Dětská
hra. Ouboč. Rgl.

Srňátko, tanec na Těšínsku. Vz Brt. P.
n. 979.

Srnčí Hora u Potštejna. Jrsk. V. 113.

Srní tenata, 1517. Arch. XIX. 416,, hon.
XX. 353.

Srnice, hlístové. Vz Roupi (zde).

Srnôčka, y, i. — srnka. Slov. Vzáj. I. 19.

Srok. Když by se dva soudili aneb na
sroku stáli. Zříz. zem. 1627.

Sroka, y, f. = straka. Sb. sl. 1901. 178.

Sroňka, y, f. = hubená kráva. Taková s.
není mi nic platná. Litom. 53.

Srositi co čím: postel slzami. Ž. pod.

Srostení, n. Neúplné s. pochvy, atresia
vaginae incompleta; s. duhovky, Verklebung,
Verwachsung, synechia iridis (přední, ante-
rior). Ktt.

Srostlík, a, m. -ci (blíženci) = podvojné
hrnce s uchem uprostřed, v nichž se nosí
na pole jídlo. Sušice. List. fil. 1902. 252.,
Čes. 1. XII. 383.

Srostitě, in concreto. Mark

Srostlina, y, f., condensa. Ž. pass. 28. 9.
(Mš. )

Srostločelistý. S. ryby, sclerodermi. Ott.

XXII. 726.

Srostlohrdlý. S. ryby, pharyngognathi.
Ott. XIX. 676., XXII. 414., XXIII. 1003.

Srostlolbí, n. = dvojčata se srostlou lebkou,
craniopagus. Ktt.

Srostlouch, a, m. = netopýr ušatý. Ott.

XXIII. 1004.

Srostnúti se jak. (Žíly) se v hromadu
srostnú. Rostl. G. 182b.

Sroubek, bku, m. S. ku krmení ptactva
(s vyobrazením). Vz Čes. 1. XIV. 336.

Sroubiň, ě, f. = sroubině, zeď. Dšk. Km. 16.

Sroubiti. Srouben bývá, kdo svády hledá.
XV. stol. Uč. spol. 1905. II. 33.

Sroule, e, n. = pán. V zloděj. mluvě.

Srovnati s kým o čem. Proti tomu
nejsem, abych o tom s vámi s. neměl (bez
se). Arch. XX. 153. — se komu = souhlasiti,
consonare. Baw. E. y. 2525.

Srozum, u, m., Übereinkunft. Nařízení,
sepsaná na základě jasného s-mu. Stan. II.
150.

Srp Jos., naklad, a spis., 1833. —1898. Vz
Ott. XXIII. 1004.; S. Jan. Tob. 217.

Srpeček, čku, m. =měsíc. Zásvit s-čku.
Jrsk. XIV. 94. Vz Srpek.

Srpek, pku, m. = měsíc. Nad hájem se
vznášel bledý s. Jrsk. XXIV. 65. — Rais.
Koř. 37.

Srpen. Jsou-li v srpnu velké rosy, zů-
stává obyčejně pěkné počasí; když kvetou
boby, bývá nouze o chleby, a když kvete
mák, to už ne tak. Ott. Kal. 1904. Počátkem
srpna studený vítr ze strnišť fouká. Ib. Čeho
s. neuvaří (co v něm neuzraje), toho září
neusmaží. Ib. Mží-li v srpnu, zůstává oby-
čejně krásné počasí. Us.

Srpice, e, f., hmyz. Sr. Ott. XVIII. 153.

Srponosný bůh = Saturnus. Škd. F. 18.

Srpovitý. Větší a menší výčnělek s-tý,
processus falciformis major et minor. Ktt.

Srpozbrojný stařec = Saturnus. Škd. F.
160.

Srstil, a, m.. gyropus, čmel. Sr. Ott.
XXIII. 1004.

Srstnáč, e, m. = beran. Msn. Od. 138.

Sstúpení, n. Po s. mimo penieze co má
vzieti vdova? Když jiej dsky jiného ne-
svědčí než jedno penieze, má vzieti penieze.
Z Dubé 72. (Jir. Prove 344).

Srš, e, m, tera (kdo jiného straší). Rozk.
P. 2098. (Mš. ).

Sršatý. Ciesař na Mediolanské jal se
sršat býti. Pulk. Klem. X. 65.

Sršeti čím. Vltava sršela stříbrnými ji-
skrami. Hrlš. Hus. 223. — před kým.
A pohané před nimi sršie = utíkají. Baw.
Ar. v. 5172.

Sršiť sa = zlobiti se. Phľd. XXIV. 542.

Sršivě. V očích mu s. problesklo. Jrsk.
XXVI. 71.

Sršivý jíceň ohně. Kká. Sion I. 168.

Sršni hnízdo. Stan. III. 223.

Srub = poschodí. Pohl. Sr. Ott. XXIII.
1004.

Srubjan M. spis.

Ssací potrubí, výška v pumpě. Vz Ott.
XX. 985.

Ssavec, vce, m. Klassifikace ssavců. Vz
Vstn. XII. 310. nn. Složení těl ssavců. Vz
Ott. XXIII. 1005.

Ssavička, y, f. S. pro telata a sselata.
Nár. list. 1903 č. 139. 4.

Sséci, sseku. — co komu. Ssekl mi na
mé vsi lúku v Hrozenkově. Půh. ol. III. 599.
Sr. Sesekati.