392

Ssedlina, y, f. S. močová cihlovitá, sedi-
mentum latentium. Ktt.

Ssedlosť, i, f., congulatio. Mam. F 87a. 1.

Ssek, u, m. = cecek, mamilla. Rozk. P.
434.. Bib. mik. Cant. 4. (Mš). Sr. Sesek.

Ssieci. Ssečený. Alx. B. 151.

Ssiesti, vz Ssésti.

Ssinale. Blesk rudě a s. svítil. Jrsk.
VIII. 3. 485.

Ssmrděti se. Učině ránu čistú, ať se
nessmrdí. Rostl. G. 290a.

Sstálosť, i, f., perseverantia. St. mus.
Vrt. 186. 36.

Sstarati se, senescere, sestárnouti. Mlad
jsem byl a sstaral jsem se. Pat. Jer. 15. 13.

Sstřebati, absorbere. — co. Voda sstře-
bala by ny. Ž. kap. č. 123. 4.

Sstrk, vz Strk.

Sstlupa, y, f. = sestoupení, cesta. Bohatství
jest do pekla náhlá s. Baw. E. v. 8.

Sstúpati = sestupovati, descendere. S.
s nebe. Pat. Zim. 52all.

Sstúpečník, a, m. Mně to nebožtík bratr
s. poručil. Půh. ol. III. 458. Sr. Stoupečník
v VII. 765., Stupečný.

Sstúpati=sestupovati, descendere. S nebes
s. Pat. Zim. 52a11.

Sstúpiti se = sestoupiti, zavříti se. Ona
se vrata tak sstúpichu. Bav. J. v, 1394.
Rána se sstupuje (zavírá, spojuje). Kom.
Did. 139.

Ssušiti co. Rostl. G. 201b.

Ssutinný. S. pahorky babylonské. Nár.
list. 11/7. 1900.

Sšeptati se s kým. On se jest s trubačem
sčeptaval, s dráby. Arch. XXI. 58., 384.

Sšeřiti se komu. Mně svět se sšeřil (za-
temnil). Slád. Ant. 98.

Stabilisace, e, f., z lat. = ustavení. S.
výroby. Nár. list. 1904. 110. 9.

Stabilnosť, i, f., vz Stabilita.

Staccato (stakato), it. v hudbě = odra
ženě.

Sťaco = leccos. Val. Čes. 1. XI. 482.

Stádiště, ě, m., der Trieb- und Weide-
platz. Bdl. Glos. 321. (r. 1578. ). Sr. Past-
viště.

Stadi-um, a, n., řec. o) řecká míra =
600 stop; b) závodiště pro závody v běhu.
Vz Ott. XXIII. 1024. Sr. Slov. III. 619.

Stádlisko, a, n. = místo, kde se zdržovalo
stádo krav. Litomšl. Čes. 1. XIII. 3.

Stadlmann Alois, uč. a spis., 1846. —-. 1896.
Ott. XXIII. 1024.

Stádník, a, m. = kůň. Arch. XX. 189

Stádný. S. kravka, brav. Msn. Od. 307.,
11. — S. Arkadie = bohatá na stáda. Msn.
Hym. 19.

Stádorodý. S. krávy. Msn. Od. 154. —

Stafrajensky na tě berou (ženské). Rais.
Sir. 70.

Stafylom, u, m. = výduť na oku. Vz Ott.
XXIII. 1029.

Sťahe = část krosny (stavu tkadl. ). Mus.
slov. VIL 58.

Stahovač, e, m, = pytel. V zloděj. mluvě.

Stahování, n. S. slov.: cák, dobrýtro,
ňákej atd. v podřečí polnickém. Vz Hoš.
Pol. I. 47. S. dvou různorodých vět vedlej-

ších. Vz Hoš. Pol. I. 131. S. v hláskosloví,
ve skladbě. Vz Ott. XXIII. 1039.

Stahrome! Zvon III. 79., 80., 148.

Stach V. Sr. Lit. I. 368., 633., Osv. 1873.,
Bílý Obr. 109., 149., Ott. XXIII. 1031.; S.
Ant., spis. Tob. 217.

Stachová Anna, spis. Zl. Pr. 1904.

Stáj = chlév. Plné stáje vedou v ráje.
Lit. list. XIX. 318. Stáje (koňské) 1. vazné
(dělané mezi sebou pohyblivou přívorou
nebo pevným bedněním), 2. ohradné, boxy,
zařízené k volnému pohybu jednotlivých
koní); 3. podélné (jedno-, dvouřadové),
4. příčné (jedno-, dvouřadové). Vz KP. IX.
391., X. 425.

Stájný oř. Mns. II. 114. Sr. Stájní.

Stakorcový statek. Tbz. I. 2. 107.

Stakramechu! = Sakramente! Jrsk. XXV.
19.

Stakramente! = stakvalente! Jrsk. XXV.
240.

Sťaký = leckdos. Do fajky nacpat to dáł
sťakom. Val. Čes. I. XI. 134.

Stálé = praesentiale. Janco pro Sulicone
reposuit 44 gr. apud viecezudarium detitque
stálé. 1391. Vz Jir. Prove 346.

Stálec. S-lci = čásť mlýna, na níž jsou
líhy koše k hlavní zdi. Čes. 1. XI. 179.

Stalmach Pav., nar. 1824. Vz Slám. Put.
178. s podobiznou na str. 176.

Stálý jak. S. jako voda v koši. Čes. 1.
XI. 269.

Stambulovština, y, f. = správa podle
způsobu Stambulovova v Bulharsku. Nár. list.
1903. č. 284. 1.

Stamoteď = odtamtud. Val. Nár. sbor.
VIII. 97.

Stan, u, m. S. vojenský. Vz Ott. XXIII.
1030.

Sťana, y, f. = stěna. Kdo poslucho za
sťanu, uslyši oseje ťaťanu. Slez. Vlasť. I.
220.

Stance = plat. S. roční je tam 100 tolarů.
Světz. 1895. 30. Vz Stanc v III. 768. — S.
(stanza, it. ) v básn. = strofa. Vz Ott. XXIII.
1033.

Stáně Fr., čes. lék. a spis., 1841. —1897.
Vz Ott. XXIII 1041.

Staněk Vladislav a Vladimír, spisov. Vz
Ott. XXIII. 1041. — S. Václ. Vz ib.

Staničení, n. = rozdělení trati v takových
vzdálenostech, aby ráz terrainu jak co do
výšky, tak i polohy přesně mohl se vy-
stihnouti. Vz Ott. XXIII. 1045.

Staniční úradník. Us.

Stánie někomu uložiti. Mill. 68.

Staník, a, na. = Stanislav. Dák. Km. 30.
Sr. Stánda.

Staniol, u, m. folie cínová. Vz Ott. XXIII..
1045.

Stanišče, e, n. = staniště. Mill. 68.

Stánka, y, f. = hořejší čásť košile (driek).
Slov. Ott. XXIII. 915.

Stankléř, e, m., vz Štankléř.

Stankovský Jos. Sr. Lit. I. 933., Ott
XXIII. 1049:

Stannin, u, m. Vz Ott. XXIII. 1051.

Stanný. S. právo. Vz Ott. XXIII. 1051.,
Slov. III. 628.