395

útku. Vz Ott. XXIV. 48. 57. s vyobraz.
Jeho části v Starej Pazovej na Slov.: bilo,
brdo, ciepky, cijovka, člnok, darmovis, faj-
fiar, fajfy, kolúške, koza, kvačka, návoj,
návojček, nitevnica, podnožie, snuväke,
sťahe, sukáč, svijačka, triciepke, vito. Vz
Mus slov. VII 58.

Stavák, a, m. = furiant a p. Člověk ne-
musí dělat nijakého s-ka, ale zahodit se
také nemusí. Rais Lep. 167., Rais. Sir. 240.

— S. vižle, Vorstehehund. Sb. sl. 1901. 157.
Stávati = trvati. Chci vám platit, do-
kud mého statku stává. 1512. Arch. XIX.
157. Bijme se, dokavadž nás stává. Baw.
Ar. v. 2505., 4589. Pokud by ho stávalo
(bylo). Vz Vystáti.

Stavba. Předběžné práce technické před
započetím stavby. Vz KP. IX. 323. nn. —
S. = stavění, budovaní domů, silnic, mostů
atd.; budova sama (stavení). S. dřevěná
jehlová (kolová), vodní atd. Vz Ott. XXIV,
37.

Stavební konstrukce, půda. Vz KP. IX.
278. nn., 288. S. bouda, břemeno, kollau-
dace, parcella, plán, povolení, právo, roz-
počet atd. Vz Ott. XXIV. 39.

Stavěcí svícen naproti visutému. 1524.
Čes. 1. XII. 246. S. les = stavební dříví.
Arch. XXI. 302.

Stávek, vku, m. = pletací stroj anglický,
mechanický atd. Ott. XIX. 910, 903. — S.
malý rybník. V struze nadymačem aneb
stávkem se opatřiti. Arch. XX. 425.

Stavěký kmen. Tbz. XIII. 86.

Staven, vně, f. Svázán v stavních, ligatus
institis. Pat. Zim. 39^a31.

Stavení, n. St. krve, haeinostasis — S.
= budova. Má žena byla ze s. (z chalupy,
ne z baráku). Čes. 1. XIII. 88. — Části s.
na Litomyšl. Vz Litom. 60.

Stavěti stav (mlýnský). Hra dětská. Vz
Čas mus. V. 21.

Stavídka, pl., n. = stavidla u vantrok.
Čes 1. XI. 186.

Stavidlo, a, n. Svíradla, svraštidla, s-dla
krevní, adstringentia, haematostyptica. Ktt.

— S. vodní. Vz Ott. XXIV. 42.
Stavidlový jez. Nár. list. 1904. č. 30. 2.
Stavílek, lka, m. pyšný furiunt. Úbočí.

Rgl. Sr. Stavák.

Stavíř, e, m. = stavitel. My jsme s-ři,
my stavíme pec (dětská hra. Rgl)

Stavitelskoumělecký. Nár. list. 1903.
č. 94. 13.

Staviti se jak. Staví se, jako zmrzlá
košile, prkenný panák, škrobený nafouka-
nec. Us. Čes. 1. XI. 269.

Stavivo = látky stavěcí. Vz KP. IX.
255 nn.

Stávka, y, f., Streik. Vz Ott. XXIV.
43. -45.

Stávkářství zpracuje přízi. Ott. XX.
722b., XIX. 903. Sr. Stávek.

Stávkový. S. zboží = na stávku (pleta-
cím stroji) zhotovené. Ott. XIX. 903.

Stavnek, vz Slavnět v VII. 1386.

Stavové, Stände, Reichs-, Landstände.
Vz Ott. XXIV. 46.

Stavovský. S. zřízení. Us.

Staženina, y, f. S. dlaňová (zkřivení
prstů), contractura palmaris; bolestivá s.
končetin, strnutí jich, c. artuum. Ktt.

Stblosa, y, f, raceus (u rostlin). Rozk.
P. 689.

Stearin, stearinová kyselina. Vz Ott. XXIV.
58.

Stearodenar-on, a, n. Vz Vstnk. XI. 126.

Steatit, u, m., z řec. = tuček. Sterz.

Stébelnina. -ny, cerealia. S. mají stébla.
Vz Ott. XVIII. 543.

Stebílkový. S krajky. Vz Krajka.

Stehlce, e, n., vz Stéblo. Baw. E. v. 980.,
Št. V. 203. 21.

Stéblí, n. Sláma velkého stéblí. Wtr. exc.

Stéblo vléci = vytahovati stébla při roz-
hodovaní o přednosti; kdo vytáhne stéblo
nejdelší, zahajuje první (primus) činnosť,
hru. Frant. 26. Pozn.

Stéblovitý. S. tráva. Strn. Poh. 10.

Stéci jak. Dobře s. = dopadnouti. Pel.
XXIII. — co: zdi slézti, vzíti, dobyti, lépe:
ztéci (vztéci). Mš. — se = zavříti se. Vrata
se stekly. Baw. 17. v. 1397. — komu. Nohy
mu stekly (otekly). Frant. 16. 43.

Stecker Ant., cestov., spis., 1855. —-1888;
S. Kar. — Sr. Ott. XXIV. 60.

Stéček, čka, m., Holzsperling. Sb. sl.
1902. 13.

Stefan Krist. (K. Věnecký), spis.; S.
Leop., mal., 1826. —1890. Vz Ott. XX1V. 65.

Stefanit, u, m., nerost. Vz Vstnk. XI.
821, Ott. XXIV. 66.

Steffal Václ. Dr., prof. a spis., 1841. až
1894. Vz Ott. XXIV. 67.

Steh dvojlícový, kroužkovací, obnitkový,
obrubovací, ozdobný, přední, zadní (perlový,
štep) atd.; s. chirurgický (krvavý a) čepový,
b) ovinutý, c) uzlový). Vz Ott. XXIV. 71.
až 72.

Stehenáč, e, m.. oedemera, brouk. Vz
Ott. XVIII. 653, XXIV. 73.

Stehenní žíla, vena cruralis. Ktt. Vz
Stehenný.

Stehlík, a, m., fringilla. Vz Ott. XXIV.
72. — S. Kar., právn. spis., 1829—1888.;
S. Eman, rytíř z Čenkova a Treustättu, Dr.,
spis, nar. 1868 Vz Ott. XXIV. 73.

Stehnisko, a, n., zdrobn. stehno. Litom.
24., 39.

Stehnožka (!), y, f. = šunka. Pohl.

Stěhováček, čka, m. Pták s. (stěhovavý).
Tbz. II. 232.

Stěhovačnosť, i, f., Wandersucht. S. a
kolonisace. Nár. list. 1885. č. 82.

Stěhování, n. Pověry k s. se táhnoucí,
vz v Čes. 1. X 421. S. duší, národů. Vz
Ott XXIV. 74.

Stěhovati se kam. Stěhuje-li se kdo do
nového bytu, nese tam napřed sv. obraz a
chléb, aby tam měl boží požehnání. Mtc. 1.
1897. Obr 68 — se kdy. Na stará léta se
s. jest tolik, jako hrob si hrabati vlastníma
rukama. Tbz. III. 2. 151.

Stech Václ., spis. Sr. Zvon IV. 322. a j.

Stecher, u, m. Stecherem někoho pro-
bodnouti. H. Jir. Mýto 86. 1. (XVII. stol.,
z něm. ).

Stein V., spis. Tob. 217.