369

Steiner Jan, mal, 1725. — 1793. Vz Ott.
XXIV. 82.

Steinhauser Kar., spis. Vz Ott. XXIV.
84.

Steinich Kar., učit. a spis., 1827. —1898.
— S. Kar., řed. měšť. školy, spis, nar.
1855. Vz Ott. XXIV. 86.

Steinmann Vil., řed. gymn. a spis., +
14/1 1905, maje 65 let. Vz veřejné listy
z též doby a Ott. XXIV. 87.

Steinmannit, u, m, odrůda galenitu. Vz
Ott. XXIV. 88.

Stejgéř, e, m., z něm. Steiger. 1524.
Arch. XIX. 424.

Stejnavý = stejný. Č. Buděj. List. fil
1902. 252.

Stejno = stejně. Psíček a kočička vždycky
s. (stejně, najednou) volali Kld. II. 25.

Stejnohlasně volati. Rais. Lid. 203.

Stejnojmenec, nce, m. Msn. II. 331.

Stejnonožci, isopoda, korýši. Vz Ott.
XXIV. 91.

Stejnootecký bratr. Msn. II. 219, Škod.
II. ² 243.

Stejnopočet, čtu, m. Msn. II. 187.

Stejnopráyný bratr. Msn. II. 269.

Stejnorodák, a, m. = stejnorodec. Msn.
Od. 45.

Stejnorodec, dce, m. = člověk stejného
rodu. Tbz. III. 2. 155, V. 4 88.

Stejnorovný. S. panování. Lit. I. 805.

Stejnorozenec, nce, m. = vrstevník. Škd.
Od. 21.

Stejnovrh, u, m. = současné vržení,
Sudlice jim vyletly s-hem. Msn. II. 92.

Stejnoznačnosť, i, f. Krejčí. (Kád. 6. )

Stejnozoubek, bku, m., leskea, rostl. Vz
Ott. XXIV. 93.

Stejskal K., spis.

Stěk, u, m. = brázda vedena na příč přes
záhony, svodnice. Žel. Brod. Čes. 1. XIII. 29.

Štěkati se = vztekati se, dováděti. Mš.
Hoš. Pol. I. 143.

Stekloun, a, m. = stekloň. Šumava. Rgl.

Stelný. Je jako s. = tlustý. Čes. 1. XIII.
176.

Stemmatografie českých rodin. Vz Kol
Her. I. 85.

Stemperovaný. Kov mírně s-ný. 1585.
Uč. spol. 1902. 23.

Stěna, y, f. = druh hraněného dříví. Vz
KP. IX 265.

Sténati proč: bolestí. Zvon IV. 164.

Stěnava, y, f., Steine, přítok Nisy klad-
ské. Ott. XX1V. 97.

Sténavě frčeti. Msn. II. 297.

Stěnha, y, f. = prkno přidané na vůz,
aby se mohlo více nakládati. Ouboč. Rgl.

Stěnice, e, f., paripes, Rozk. R. 68., P.
529., parifex. Bhm. hex. 197.

Stěničník,u,m. S. okoličnatý, iberis
umbellata: stěničník, blešník, slučka, pe-
nízek, hořčice sedlská. Čes. 1. XIV. 372.

Stenograficky něco sestaviti. Nár. list.
1904. 244. 13.

Stenogramm, u m. = spis psaný steno-
graficky. Vz Ott. XXIV. 99.

Stenochromie, e, f., z řec. = mnoho-
barevný tisk. Vz Ott. XXIV. 99.

Stenotelegraf, u. m. = tiskací telegraf.
Vz Ott. XXIV. 100.

Stěnový. S. omítka. KP. IX. 328.

Stentoricky deklamovati (silným hla-
sem). Kos. Živ. 273.

Step, Steppe. Sr. Ott. XXIV. 101.

Stepati. Pakli tě kdy stepu z čeho. 1459.
List. fil. 1904. 438.

Stěradlo, a, n. = nástroj k čištění bavlny.
Vz O t. XX. 599.

Stercinger Jos., prof. a spis., nar. 1866.
Vz Ott. XXIV. 119, Tob. 217.

Stereochemie, e, f. = chemie prostorová.
Vz Ott. XXIV. 110.

Stereometr, u, m.; stereometrie, e, f., vz
Ott. XXIV. 112.

Stereoskop, u, m., vz Ott. XXIV. 113.

Stereotomie, e, f. = kamenořez, Stein-
schnitt, vz Ott. XXIV. 114.

Stereotypie. Vz Ott. XXIV. 114.

Stereotypní = stálý, nezměněný. Ott.
XXIV. 115.

Stěřez, u, m. = stožár. Baw. Ar. v 2319.
Sr. Stěžér, Stěžíř.

Sterilisace, e, f, z lat. = čásť desin-
fekce a znamená soubor opatření, jimiž ná-
stroje lékařské, mléko (pro děti) atd. spro-
šťujeme mikroorganismů zvl. choroboplod-
ných a jejich zárodků, jež na nich lpí n.
lpěti by mohly. Vz Ott. XXIV. 115.

Sterilita, y, f., z lat., neplodnosť. Ott.
XXIV.

Stěrkolka, y, f. = klapačka. Vz toto.

Sternbergit, u, m., nerost. Vz Ott. XXIV.
118.

Sterohojný. S. úroda. Kká. Sion II. 88.

Steroměstý. S. Kreta. Msn. II. 37.

Steronásobně něco vrátiti. Krs. Ten.
III. 39.

Stěrovati, vz Setříti.

Sterožertva, y, f. = hekatomba. Msn.
II. 3.

Stéskati = stýskati. Alx. V. 1813, Alx.
BM. 280.

Stěsněti, ěl, ění. Dědina jí s la. ZI. Pr.
XXI. 127.

Stěsný. S. lože, obstrusum cubile. Gl.
hym V. 101a.

Steščení, n., angustia. Mam. F. 85b. 2.

Stěžér, u, m. = stožár. Mnoho s-róv tu
spade. Baw. Ar. v. 3671. Sr. Stěžíř, Stěřez.

Stěžeti, žu = bráti se. Anoť proti nim
stěžie, na vše strany lidé běžie. Baw. Ar. v.
5291. - se. Baw. E v. 2657. Sr. Stěžiti, 2.

Stěžír, u, m. = stožár. Baw. Ar. v. 3601.,
3643 Sr. Stěžér.

Stežka, vyslov steška = stezka. Mus. fil.
1904. 448.

Stěžky. Že my chudí s. co míti budem.
Frant. 4a. (stěžka)

Stěžnice, e, f. Spustivše stožár po lanech
do s-ce vetkli. Msn. Hym. 17.

Stibavý pohyb žaludku a pásma střev-
ního. Vz Ott. XIX. 487. S. pohyb tenkého
střeva, Dünndarmperistaltik. Ktt.

Stibikonit, vz násl. Stiblith.

Stibiť. Byly tam břily bez všeckého vý-
chodu, že tam noža nestibil. Slez. Vyhl. II.
305.