Předchozí (396)  Strana:397  Další (398)
397
Stiblith, u, m. = Stibikonit, nerost.
Ott. XXIV. 124.
Stibral Jiří, archit. a malíř, nar. 1859.
Vz Ott. XXIV. 124.
Stič, v VII. 1387. Dle Mš. lépe: styč.
Stieber Miloslav, právn., spis., nar. 16. /2
1865. Vz Ott. XXIV. 125.; S. Václ., red.
Tob. 217.
Stiekati, vz Stéci.
Stierati, vz Stírati.
Stieti, vz Stíti.
Stiežiti, vz Stížiti.
Stíhání, n. = vystihování. Viera rozumná
jest s. dokonalostí božských podle moci,
múdrosti a dobroty jeho. Chč. S. I. 46a.
Stíhati. Musím si nestíhat nebo: Nesmí
sa ňa s. (musím se přičiniti). Val. Čes. 1.
XIII 75.
Stíhavý. S. myšlénky. Jrsk. V. 16.
Stich Jan, virtuos na lesní roh, 1748. až
1803. Vz Ott. XXIV. 129.
Stikarofsky Jan, red. Tob. 217.
Stín, u, m., umbra, Schatten. Vz Ott.
XXIV. 132. — S. A. G., spis. Tob. 217.
Stínání kohouta. Vz Vykl. Obrz. 258.
Stinidlo ke kamnům, Ofenschirm. Jeřb.
71. Sr. Zástěna.
Stíniti co kde. Tak ty věci stíní roz-
umnosť v lidech. Chč. S. I. 72b.
Stinka, y. f., lorandex. Rozk. P. 614,
R. 70.
Stínkový. S. koření, vz Tařice (rostl. ).
Čch.
Stínovitosť, das Schattenhaftige. S. po-
doby. Čch., Lit. II. 374.
Stínový obraz, skiagramm. Vz Ott. XXIV.
133.
Stírka, y, f. = jídlo. Vejce se vbije do
mouky, rozetře, husté těsto vlije se do vřelé
vody a máslem se vše omastí. Slez. Vyhl.
II. 203., 34.
Stiropen, vz Sčuropen.
Stiskač, e, m., anctor. Rozk. P. 1150.,
R. 81.
Stiskati, vz Stisknouti.
Stistilý. Tista s-lá (nadávka). 1524. Zvon.
Stištiti co. Planety zstavil, ztištil, zřiedil.
Kat. 1375. Er. píše: zjistil. Sr. List. fil.
1882. 304.
Stíti koho. Tož tým ju sťal — odbyl,
zkrotil. Val. Ces. 1. XI. 275, XII. 43.
Stiyín Eman., red. Tob. 217.
Stíže = stíží. S. to udělal. Kr. Dvůr. Mš.
Stížně = záhy. Abyste pro ten spis s.
poslati ráčili. Arch. XX. 168.
Stižitedlnosť, i, f = chápavosť. Andělé
mají s. k rozumování. Kom. Did. 59.
Stížnost', i, f. = rekurs u soudu. Vz Ott.
XXIV. 136., Ott Říz. III. 108. —129 S. stran
něčeho si položiti. 1594. Listář 7.
Stklenářský. S. mistr (sklenářský). 1469.
Mš.
Stkleničný = skleničný. S. popel. Gest.
B. 116b.
Stkleničstvo, a. n. = sklenářství. S., vi-
tellaria (ars), Rozk. P. 1562., skleničstvo.
Rozk. P. 86.
Stklon, u, m, vz Sklon.
Stklona, y, f, iacinctus. Rozk. P. 100.
Stknúti koho = zatknouti. K tomu je
(chudé lidi) sjímali a stkli. Půh. bru. III.
116. (1436)
Stkvělobarevnosť = stkvělá barevnost,
Farbenpracht. Jeř. Rom. básn. 362.
Stkvělobarevný. S. květiny. Holb. 7 let.
I. 26
Stkvělojasný. S. listy. Holb. I. 38.
Stkvění, n. Baw. Ap. 208b. Aby se
lsknula stkvěním přestkvúcím. Kar. 88.
Stkvětiti se. Sv. Václav a sv. Vojtěch
na tom hradě jsú se stkvětili. Puik. Lobk.
k. 3.
Stkvosť, i, f. Proč zaběhla s. oděnie?
Baw. E. v. 2149.
Stkvúcí čistota. Otc. B. 103a, Fagif. 39b.,
Gest. B. 25. Sr. Stvúcí.
Stlačený ve šroubech. Zvon V. 572.
Stlačka čili lis při pletení. Vz Ott. XIX.
903.
Stlapaný = sploštěný? S. guľa, parohy.
Sbor. slov. VIII. 13., 15.
Stláti = úklady strojiti, M. Bolesl. Čes.
1. XIII 89.
Stlonec (!), nce, m. = poduška. Pohl.
Dle Pohla také: stloulík.
Stloukadlo košíkářů. Rgl.
Stloulík, u, m., vz předcház. Stlonec.
Stlúkať sa = sháněti se (po penězích).
Val. Ces. 1. XIII. 111. V II. Přisp. 311. sklá-
něti se oprav v: sháněti se.
Stlumeně zníti, gedämpft, dumpf Šnajd.
Int. 1. 45.
Stmělý. S. koruny alejí. Mršť. Obz. 150.
S. propasť moře. Vrch. Dojm. 34.
Stmen, u, m., solium. Rozk. P. 2281.
Stobůh, boha, m. Kýho stoboha to vy-
konau (-nal)! Slov. Phľd. XXIV. 340.
Stock Jan, Dr, spis. Tob. 217.
Stoček, čku, m-, rostl. z čeledi kokoří-
kovitých Jrsk. XXIV. 185.
Stočíselná obec = mající sto čísel. Rais.
Lep. 9.
Stočiti = přemoci koho. Pozdě vržeš
k Bohu oči, když tě již nemoc stočí. Baw.
E. v. 884 — se s kým, čím —utkati se:
mečem Baw. Ar. v. 3240.
Stočka, y, f. S. plátna. Strn. Pov. 138.
Sr. Stůčka.
Stodola. Zařízení s-ly; s. s příčnými,
smíšenými, podelnými mlaty, s mlaty v po-
době kříže. V. KP. IX 411. nn., Ott XXIV.
141.
Stodolenka, y, f, tanec. Vz Brt. P. n.
848. Za stodolenkú, tanec. Ib. 937.
Stodolník, a, m. = hospodáříček bydlící
v stodole Kšf. Poh. 38. Sr. Přístodolník.
Stoffertit, u, m., nerost. Vz Vstnk. XI.
832.
Stoh, n, m. Zařízení stohů. Vz KP. IX.
410, Ott XXIV. 144.
Stohlávek, vku, m., affodilus. Rostl. drk.
178a 1.
Stohromů. A na mne často hledíš jako
s. Zvon IV. 58.
Stohubý. S. bohyně = Fama, Pověsť.
Vin. I 107.
Stoikové, vz Ott. XXIV. 139.
Předchozí (396)  Strana:397  Další (398)