400

Stráviti co nač = vynaložiti. Baw. Ap.
217^a. Sr. předcház. Strava.

Stravnictví, n Živil se s tvím (jiné stra-
voval) Tk. Pam. I. 31.

Stravovací stanice pre vandrovní ře-
meslníky. Vck. Vset. 175.

Stravovna. Původ a zařízení s-ven. Vz
Ott. XXIV. 206.

Stráža = stráž, custodia. List z r. 1143.
Sehna jezdec (s) stráže náhlý. Alx V. 1384.
S., conspica. Mam. A. 18^a. (Mš. ).

Stráživý. S. matka. Vykl. Obrz. 262.

Strážkyně, ě, f., Hüterin. Us.

Strážně, verhütend. Zabraň s. nových
bolů vzniku. Jeř. Rom. básn. 175.

Strážný, ého, m. = strážce. S. slepý. Hus.

II. 274.

Strážový, pole u Brodců. Čas. mor. mus.

III. 142.

Strbol, u. m., bubastus, Rozk. P. 689.,
bubascus. Rozk. R. 72.

Strboulatcovitý rostliny, selaginaceae.
Vz Ott. XXII. 812.

Strboulatec, tce, m., selago, rostl. Vz
Ott. XXII. 813.

Strčení, n. Slova s., verba praecipitationis.
Z. pod. 51. 6. V Z. witt. ib.: slova stričení.
Mš.

Strčhuba v VIL 697. za Strčano polož za
Strčeti.

Strčiti co kam jak. Strkati hlavy do-
hromady jako ovce, když je jim horko. Us.
— co komu. To mu hrdlo s-lo (sstrčilo) =
srazilo, oživot ho připravilo. 1563. Hrubý 17.

Strébl Alois, spis. Tob. 217.

Střeblacko, a, n. = rybí potěr. Val Čes.
1. X. 470.

Střeček, oestrus. Vz Ott. XVIII. 657.,
XXIV. 212. Oetrus v III. 699. oprav v:
oestrus. — Jeli střečkem = rychle. Val.
Čes. 1. X. 472. Sr. Střečkovati.

Střed. S. ve fysice: hmotný, kyvu, rovno-
běžných sil, tlakový. Strh. Mech. 184., 409.,
166. (179. ), 444. — Vyslali ze svého středu.
lépe: Vyslali jsme z sebe posly. Arch. XX.
4 Aby z sebe osoby vybrali. Ib. 284.

Středa. Choditi po středě (střídavě někam).
Sr. Střída. — Dělá, jako nebožtík S. (o tom,
kdo něco dělá špatně n. zbytečně). Ml, Bo-
lesl. Čes. 1. XII. 176.

Středeční zábava (ve středu v témdni
uspořádaná), Pokr. 1885. č. 169., půst. Chč.
Post. 213b. - Věst. XII. 94. doporučuje stře-
dový, poněvadž je středeční chybně od-
vozeno od středek, ale středový není v tomto
významu známo.

Stredí, n. = strdí. Plovúcí s. Pass. 1379.,
Výb. I. 315.

Středmý = střídmý. Člověk s. jest dlouho-
věký (dlouho žije). Kom. Did. 85.

Středofrancký. Nár. list. 1903. č. 159. 12.

Středohorský. S. vrchy. Tbz. V. 9. 70.

SředolaBský. Nár. list. 1905. 229. 1.

Středořada, y, f. Vstoupili do s-řad
(mezi ně). Msn. Od. 363.

Středoústní oddělení (druh souhlásek
artikulovaný ve střední části úst: 1, r, n,
t, d). Kle. 49. (List fil. 1905. ).

Středoušní. Trubička do dutiny s, bu-
bínkové, Paukenhöhlenröhrchen; s. zánět,
katarrh ušní, otitis interna seu media, Ohren-
katarrh; tuberkulosní hnisavý zánět s-šní,
o. media purulenta tuberculosa; prudký
katarrhalní zánět s-šní, o. interna catarrhalis
acuta; vleklý kat. z. s, o. interna catarrhalis
chronica. Ktt.

Středověk, u, m. = dospělost mužného věku.
Hyna. Vz Čad. 115.

Středověkost, i, f. = dospělosť mužného
věku. Hyna. Vz Čad. 115.

Středovojští, n. = střed vojska. Msn.
II. 68.

Středovrták, u, m, lépe: kolovrátek,
Centrumbohrer. Rgl.

Středový. S. odpoledne (ve středu). Rais.
Lep. 59. Sr. předcház. Středeční.

Středozemní moře. Vz Ott. XXIV. 216.

Stredúcí, vz Plovosť.

Střeh, a, m. = vojín střehoucí jistého
místa, Schildwache. Ott. XVIII. 940.

Střecha, vz Krov, Krytina, Ott. XXIV.
221. nn.

Střechaté = mužské klobouky na Klim-
kovsku ve Slez. Vz Vyhl. II. 179.

Střechatka, hmyz. Vz Ott. III. 702.,
XXIII. 103

Střechýl = cukroví podobné rampouchu.
Val. Čes. 1. XIII. 416. Sr. Trdlovec (násl. ).

Strejčal, a, m. = strýček. Dšk. Km. 13.

Strejček Jan, č. lékař a spis., nar. 1839.;
S. Ferd., č. spis., nar. 1878. Vz Ott. XXIV.

Strejha, y, m. = strýha, strýc. Mš.

Strejní, f. = strejna? Že by se nějaké
s. mé nacházely. Kšaft. Strak. § 17. (Mš. ).

Střela, y, f., projektil. Vz Ott. XXIV.
225. - 228. — S. = rána udeřením. Brt. P. n.
1196. — S. K., spis., Tob. 217.

Střelišče = střeliště, missile. Rozk. R. 99.
Vz násl.

Střeliště, ě, n. = prak, stroj metací. Baw.
Ar. v. 3510. Sr. Střelišče.

Střeliti koho = udeřiti. Brt. P. n. 1196.
S. = vytrysknouti, vyletěti jako střela. Střelí
vzhoru až pod nebe. Baw. E. v. 785. —
S. = rychle se spustiti. S. doluov. Luc. 62.,
63. — S. jak. Dva razy (dvakrát) vedla
(vedle) a raz mimo strelil. Rizn. 177. Zpredy
střelil, potom měřil (o zpozdilém). Slez.
Vlasť I. 236.

Střelnice = pohyblivá věž na dobývání
opevněných míst. Baw. Ar. v. 1612.

Střelohodný. S. bolesť. Msn. II. 192.

Střelobystrý šíp Msn. II. 196.

Střelojemný toulec (chovající v sobě
střely, ioôóv. oc). Msn. II. 276., Ód. 312.

Střelometec, tce, m. S. Apollon. Msn.
II. 14.

Střelometný Apollon, Msn. II. 327., Ar-
temis s-ná, 365., 455., s. bohyně 392., Hym.
61.. 93.

Střelomilec, lce, m Msn. II. 65.

Střeloradný. S. Artemis. Msn. Od. 234.

Střelosypnice Artemis. Msn. II. 162.

Štřelosypný. S. Diana. Škod. F. 45.,
Msn. Od. 165., Škod. II². 86.

Střeloumělství, n. Msn. II. 75.

Střelovládný bůh. Kká. Sion. I. 229.