401

Streng Jan dr., 1817. —1887. Sr. Ott.
XXIV. 233.

Střepitati, tremere. Gl. roudn. 19^a.

Střesknouti. Když se povětří srazí, tedy
střeskne. Luc. 63. Na str. 62.: třeskne. Mš.

Střesný. Ať budu jako seno střesné.
Hod. žalm. 128 6. (Mš. ).

Střešinka, y, f., zdrobn. střecha. Brt.
P. n. 873.

Střeštilosť, i, f. Král. Men. 65.

Střetení, n. = potkání. Mam. F. 99^a 2.

Střetlý. S. vlny. Slád. Ant. 78. Sr. Střet-
nouti.

Střetnuti = střetnouti. — se s kým. Mill.
83a

Stretti Vikt, mal., nar. 1878. Vz Ott.
XXIV. 234.

Streubal Eduard, spis. Tob. 217.

Střevíčkový. S. skříň (ve které jsou
střevíce). Čapk. 77.

Střevíčky = šalamounek, rostl. Č. Třeb.
Čes. 1. XI. 38. Vz Oměj zde.

Střevle, phoxinus laevis, rybka kapro-
vitá. Vz Ott. XXIV. 235.

Střevlík, a, m. S-ci střevlíkovití, cara-
bidae, brouci masožraví. Vz Ott. XXIV. 235.

Střevní katarrh, Darmkatarrh, enteritis
catarrhalis; s. nůžky, Enterotom; s. tyfus
s umístěním vředu v tlustém střevě, colo
typhus; s. vředy, enterohelcosis, Darmge-
schwüre. Ktt.

Střevo. Dal psu střeva práti (špatně věc
opatřil). Čes. 1. XIV. 150. Vz Ott. XXIV.
236. —240.

Střevopředstěnový. S. kýla, enteroepi-
plocele. Ktt.

Střevový. S. struna. Zvon V. 405.

Střeženec, nce, m. = střežený. Tbz. XVI.
322.

Sřeženkyně, ě, f. Tbz. V. 1. 275.

Střežilka, y, f. = žena něčeho střehoucí.
Tbz. V. 9. 104.

Střežitelka, y, f. S. rodinného štěstí.
Tbz. V. 6. 371.

Střeživý. S. oko. Tbz. V. 5. 154.

Strhání, n. Dělá o s. (div se nestrhá).
Čes I X 444, XII. 365.

Strhati. Strhnout = ukrásti. V zloděj.
mluvě. — S. seno, louku = pokositi Phľd
XXIV. 483. — se = leknouti se. Slov Phľd
XXIII 746. — se z čeho = spustiti se čeho.
S se z viery. Chč S II. 198b.

Stříbřencovitý. S. rostliny, proteaceae.
Vz Ott. XXIV. 98.

Štříbřenec, nce, m., protea, rostl. Vz
Ott.

Stříbřiti se. Hvězdičky se s-ly (padajíce
k zemi = jasnějším světlem zářily). Hoš.
Pol. 143.

Stříbřitosť, i, f. S. kože, argyriasis,
Silberfärbung der Haut. Ktt.

Stříbřivý jas (za dne). Tbz. V. 9. 196.

Stříbrnatozlatnatý. S. formace rud. Ott.
XXII. 78b.

Stříbrně se zalesknouti. Rais Lep. 223.,
Zr. Fant. pov. 88.

Stříbrně, ě, f. = krajina bílým, třpytícím
se sněhem pokrytá. Ani vánek nezašelestil
tou s-ní. Tbz. V. 1. 166.

Stříbrnonýtý stolec, křeslo, meč. Skod.
Od. 105., II. 139., 24., Msn. Od. 153., Hym
40.

Stříbrnopěnný. S. řeka. Msn. II. 40.

Stříbrnopuklý meč (mající stříbrnou
puklu), Msn. II. 20., 53., meč, křeslo. Msn.
Od. 120., 334.

Stříbrnovírný. S. řeka. Msn. II. 383.

Stříbrný. Věděl, že klíčem s-ným otví-
rají se zámky (podplácením). Světz. 1883.
191. S. svadba (po 25 létech).

Stříbro. Sr. Vstnk. X. 561. Živá stříbra,
pl. Zach. Test. 37., 124. Dějiny, výroba,
vlastnosti a upotřebení stříbra. Vz KP. X.
185. nn, Ott. XXVI. 242. -245.

Stříbrobělostný. S. pancíř, Kká. Sion. I.
247, lampa. II. 57.

Stříbrobradý = šedivý. Zvon III. 80.

Stříbrojasný. S. studánka, Jrsk. XVII.
26., ton, Sá. Jitř. 146., třpyt. Krs. Ten.
III. 8.

Stříbrojasý. S. říza. Msn. Od. 80. Vz
předcház. Stříbrojasný.

Stříbrokadeřný obětník. Škod. F. 117.

Stříbrokmit, u, m. S. hvězd. Zr. Zahr.
69.

Stříbrokový košík, kroužek. Skd. Od.
51., 15., plech, Skd. F. 17., řemen. Msn. II.
350.

Stříbrolesklý. S. bříza, Zr. Čer. 25.,
studánka. Zr. Let. II. 53.

Stříbrolitý. S. měsidlo. Msn. Od. 224. 53

Stříbrolučistý Apollon. Man. II., 40., Od
101

Stříbrolučník, a, m. Lit. I. 503.

Stříbroluký Apollon. Msn. II. 2., 51.
Škd. Od 102

Stříbronožka, y, f. = Thetis Msn. Od.
353

Stříbropramen, Silberquelle. Jg v Kroku
I. a 4.

Stříbrorohý. S. Jučiště, s. luk. Msn. II.
2., 453

Stříbroskvostně tu visí lampa. Ská.
Sion. II. 48.

Stříbrostrunný zvuků zdroj. Zr. Kom.
28

Stříbrosvitný. S. večernice. Tbz. V. 5.
25.

Stříbrošerý stín. Zr. Zahr. 155.

Stříbrovlasec, sce, m. = stařec bílých
vlasů. Tbz. V. 9. 207. Vz násl.

Stříbrovlásek, ska, m. = stříbrovlasec.
Tbz. V. 9 169.

Stříbrovlasý. S. hlava. Tbz. V. 9. 174.

Stříbrozvučný hlas. Zr. Fant. pov. 293.

1. Stříci = pozorovati. — koho. Že ho
pilně střehli v skutcích i řeči. Chč. S. II.
236a.

2. Stříci = střihati. — co. (Kněží) mléko
dojí a vlnu střihú. CHč. S. I. 121b., Zr.
Zahr. 58.

Stričko, a, n. = hříbě. Sb. sl. 1901. 157.
Slov.

Střídací období = doba, ve které se
v práci střídají. Čes. 1. XI. 278. Sr. Střída.

Stříďák, a, m. = na kom byla střída
(práce po středě, třídě). Čes. 1. XI. 278.,
Dšk. Km. 29 Sr. Střída.