402

Střídavka, y, f. Stav při s-kách: mrazi-
vosť, ledovosť, algiditas; s. rozeklaná, febris
intermittens dissecta, zhoubná, f. inter. per-
nitiosa (srdeční, cardialgica, úplaviční, dys-
enterica). Ktt. Sr. Ott. XXIV. 246.

Střídavkový záchvat, Intermittensanfall.
Ktt.

Stříditi koho = střídati. Baw. T. v. 1587.

Střiebrnice, vz Stříbrníce. Mill.

Střiebrný, vz Stříbrný.

Striebro, vz Stříbro.

Strieda, vz Střída. S., mica. Bhm hex.
257., Rozk. P. 1689.

Střiedmík, medaris. Rozk. P. 95, R. 56.
Sr. Stredmík.

Střiedný, vz Střídný.

Střiehať nač = číhati. čes. mus. 19.
— koho jak. S. koho za každým krokem.
= stíhati, pozorovati. Phľd. XXII. 38. Sr.
Stříci.

Střielení, vz Střílení.

Střielený, vz Střílený. S. jiezva. Mš. exc.
Vz Stříl.

Střieleti, vz Stříleti.

Střielnice, e, f., vz Střílnice. Mill.

Střielný. S. koření, basilica. Rostl. F.
32, Lék. B 49a. Vz Stříl.

Střiepně, ě, f. = péče, úřad, zastar. Pel.
XXIV.

Střiesti, spergere. — co. Mlhu s. Z pod
147 16. Ž. witt: trúsiti, klem.: rozsypati. Mš.

Střieta, y, f., occursus. Mam. F. 31^a. Sr.
Střetnouti, Střeta.

Střieti. Alx. V. 1490., Kat. 2044. Sr.
Stříti a List. fil. X. 138.

Střiezev. Ev. ol. Sr. Střízvý.

Střiezík, pistricus, Bhm, hex. 105., pa-
stricus, ib. 82., pistricus. Rozk. P. 203., R.
60. (Mš. )

Striezniti = ztrýzniti. Jsúc tam velmi
strzieznyena (sv. Dorota). Pís. k sv. Dorotě
k. 58. (List. fil. V. 231. )

Střiezvosť, vz Střízvosť. S., sobrietas-
Rozk. P. 1315.

Střiežaha, y, f., ardor. Mam. A. 16^b. Sr-
Střížaha.

Strigovit, u, m., nerost. Vz Vstnk. XI.
835.

Střih, u, m., scorcia, Rozk. R. 92., sto-
ricia. Rozk. P. 1784. (Mš. )

Stříhař, e, m. = myslivec. V zlodějské
mluvě. Sr Šplichař.

Stříhati vodu — jíti domů po ledě. Nár.
list. 1904. 66. 9.

Stříhavka, y, f., mordicus, Rozk. P. 530.,
mordica. Rozk. R. 68., Mam. A. 27b.

Střihovačka, y, f., truhlářský nástroj.
Pokosná s. Vz KP. XL 12. (obraz).

Strich. Maz strichem smazati. Kom. Did.
267.

Stricholec, lce, m., modabrum. Rozk. P.
2385. Sr. Štrýcholec.

Střichy = střapaté houby. Slez. Vyhl. II.
224.

Strike, strick (cti: strajk), u, m. = stávka.
Dělnický s. Nár. list. 1904. 251. 17.

Stříkačka olejová, Oelklysmaspritze, v lé-
kařství; s. morfiová, Morphiumspritze. Ktt.
Sr. Ott. XXIV. 249.

Stříkaný čím. Káva rumem s-ná (v krč-
mách). Us. Ghet. 84.

Stříkna, y, f. = puška. V zloděj. mluvě.
Čes. 1. XL 141.

Stříle. Říkání na stříle. Vz Čes. 1. XII.
432.

Střílnový. S. okénko. Hruš. 64. Sr.
Střílna.

Střílovice = stříle. Kšť. Lid. 5.

Striško, a, u. = hříbě. Sbor. slov. VIII.
137.
Střítecký J., spis. Tob. 217.

Střízličí hlas. Rais. Lid. 182. Sr. Střízlík.

Střízlík pták, troglodytes parvulus. Vz
Ott. XXIV. 254.

Střížaha, s. Střiežaha.

Střižírna, y, f. = prostor určený ke
stříži ovci. Její zařízení vz v KP. IX. 401.

Střižník, a, m. = obchodník se střiž-
ným zbožím. Rgl.

Střížovec, vce, m., pole u Červ. Lhoty.
Čas. mor. mus III. 142.

Strky, pole u Závodu na Slov. Mus. slov.
VII. 87.

Střmen = stremen, Leier, hud. nástroj.
Gest. U. 295., Gest. Rom. (Mus. 1862 364. )

Strmenina, y, f. Pobřežná s. Msn. Od.
145.

Strmenovrcholný dub. Msn. Od. 131.

Strmiskatý = strnišťovatý. Nár. list. 23. /8.
1896 Dhnl.

Strmitý. S. hora. Hlk. XI. 34.

Strmivý. S. kraj skály, val, výše. Kká.
Sion I. 56., 187., II. 98.

Strmnovrcholný dub, Msn. II. 213., s.
hora. Ib. 88.

Strmný = strmý. S. vrchol, Škd. F. 80,
Olymp. Msn. II. 98.

Strnad, frigellus. Bhm. hex. 100. S. zpívá:
Ty, ty, ty, jel bych vorat, nemám šlí. 1578.
Čes. 1. XI. 191. Sr. Hlas s-da. Vz Vlasť. I.
111. — Sr. Vyhl. II. 265., Ott. XXIV. 256.
— S.. Al., spis., nar. 1. /10. 1852. Tob. 217.
S.. Jos. spis., nar. 8. /3. 1852.; S. Ant., 1749.
až 1799. — Sr. Ott. XXIV. 256,

Strnisko. Prvá zima z dierek s-ska fučí.
Rizn. 64.

Strniskový. S. úřednictvo = vyvolení
z chasy, kteří dohlíželi, aby se na strništích
po jistou dobu nepáslo; s. slavnosť. Vz Brt.
Čít. 398., 400.

Strniště. Kdo seče a nechává veliké (vy-
soké) s., o tom se říká: Muzikanti mu hrají.
Kšť. Lid. 17. Sr. Strní. — S. = vousy po-
někud povyrostlé. Utřel si modrým šátkem s.
Rais. Vlasť 35.

Strno, a, n. = strní. Také v jihozápadn.
Čech. Dšk. Km. 5., 13.

Strnouti jak: kamenem (jako kámen).
Rok. 28.

Strnutí, n. S. ranné (úrazové), tetanus
traumaticus, Wundstarrkrampf, s. těžkomy-
slných, stupor melancholicus, melancholia
attonita. Ktt. S. otravou, tetanus toxicus;
s. končetin (bolestné stažení jich), contrac-
tura artuum, tetania. Ktt. S. šíje, menin-
gitis cerebrospinalis epidemica. Vz Nár. list.
1905. 133. 2.