404

Stružník, u, m. = louka (dříve rybník).
Hoš. Pol. 143.

Stružok, u, m. = struhadlo. Slez. Vyhl.
II. 199. Strúžok na vyškrabúvanie cesta
(těsta) z koryta. Phld. XXIV. 813.

Strvanlivosť, i, f. S. ve všem dobrém.
Čern. Z. 71. (1645. ) '

Strýc. Sr. Strejha, Strejka, Strejda. —
S. = šroub ve vinném lisu. Čes. 1. XIII. 475.

Strýček, mandragora, rostl. Čes. 1. XII.
290.

Strych. Sto strychuov pšenice. Chč. S.
II. 203b, - Baw. Ap. 211a.

Strychnidin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk.
X. 587.

Strychninový. S. sůl. Vot. 83.

Strýchovaný. Z každého korce s-né míry.
1663. H. Jir. Mýto. 90, 1. Proti tomu: míra
s vrchem.

Stryjal, a, m., čarodějník, erpulo. Rozk.
P. 1053.

Stryk, a, m., vz Strýka.

Strýna m. stryjna, paterna, Rozk. R. 88.,
patrona. Rozk. P. 1648.

Strzeblo, a, n. = stříbro. Brt. P. n. 684.

Strže, vz Strž.

Stržený = polapený. V zloděj. mluvě.

Stržník, a, m. = lichvář. U Vys. Mýta.
Mš. — S. = kdo málo podává, když ku-
puje, kdo při koupi strhuje. Hoš. Pol. I. 143.

Stržovy, louky u Kojetic. Čas. mor. mus.
III 142.

Stržový. S. vrba = potoční. Bachweide.
Rgl.

Stucco v III. 735. malba oprav v malta

Studánec, nce, m. = studánka. Dšk. Km
42.

Studánka. Žádná s. nemá tolik vody,
aby se nedobrala. Rais. Lep. 328. — S.
= důlek v tváři. Tbz. V. 6. 228.

Studánkově čisté oči. Rok. 91.

Studánkový. S. vůně. Zvon V. 568.

Studen, a, o, vz Studený.

Studeň, dně, f. = studna Potom teprv
kopat studni, když už hrdlo vyprahlé. Čap.
Most. 24.

Studena = studenosť. Před obličejem
s-ny jeho kto strpí? ante faciem frigoris
ejus quis sustinebit? Ž. pod. 147. 17. Ž.
witt.: studeny, Ž. klem.: studenosti. Mš.

Studená, é, f. = potok a přítok Oravice
na Slov. Sb. sl. 1901. 162. — S. = předsíň.
V zloděj. mluvě.

Studenař, e, m., stanneator. Rozk. P.
2449., Vel. 150.

Studenati v III. 736. za Studeň polož
za: Studenář.

Studenec, nce, m. = sklep. V zlodějské
mluvě.

Studenice, e, f. = studená voda prame-
nitá. Baw. Ar. v. 2843.

Studeno, a, n., frigus. S. bieše. Pat. Zim.
48b 8

Studenota, y, f. studenosť. Dšk. Km. 20.

Studentka, y, f. Čch. II. Pov. 272. Sr.
Studioska.

Studený k čemu: k božským věcem
(vlažný). Rokyc. Post. l1b.

Studioska, y, f. Čch. H. Pov. 274. Sr.
Studentka.

Studiti. Ani mne k vaší milosti více
studí. Frant. 14. 32.

Studivý. Vlny byly již s-vé, neboť byl
již podzim. Zl. Pr. XXII. 75.

Studna. Sr. Studeň. Stavba a zařízení
studny. Vz KP. IX. 438., Ott. XXIV. 296.

Studnice, e, f. = pramen, fons. To jest
s. vody moudrosti. Pat. Jer. 139. 15. (133. 5).

Studnička Fr. Dr., prof. a spis. f 21. /2.
1903. Vz Nár. list. 1903. č. 52. a jiné listy
z též doby, Mus. 1903. 420. nn., Alm. XIV.
132. —138., Zvon III. 319., Ott. XXIV. 297.
nn. Nástin jeho života a činnosti napsal
Augustin Pánek. V Praze 1904. — S. Alois,
řed. škol v Bosně, spis., nar. 6. /2. 1842.;
S. Kar. dr., prof. a spis., nar. 25/11. 1870.
Sr. Ott. XXIV. 297. —302.

Studničková Bož., spis., nar. 1849. Vz
Ott. XXIV. 302.

Studýnce, e, n. = studánka. Dšk. Km. 41.

Stuhlina = stuhlosť. S. kloubní. Nár.
list. 1903. č. 144. 8.

Stuhnouti co: kapalný vzduch, místo:
ztužiti. Vést. XIII. 4.

Stuchař, e, m., nadávka (řemeslník pra-
cující mimo cech). Zvon II. 594. Wtr.

Stuchlík Kamil, č. mal., nar. 1863. Sr
Ott. XXIV. 303.

Stůl obyčejný, kuchyňský, kreslicí, do
jídelny, vytahovací, psací, dámský psací,
salonní, toiletní atd. Vz KP. XI. 111. nn.,
127—132. s vyobrazením.

Stúlení, n. = stoulení. Lék. A. 13b. 2.

Stulhaléř, e, m., Stuhlheller, převzdívka
(stul haléř). Krok. 1888. 271.

Stulík, u, m., nuphar, rostl. Vz Ott:
XVIII. 504. Stulík žlutý, nuphar luteum,
leknutí žluté, lekno žluté, stulkep, stulkvik.
štulík žlutý, vodní karafiát, vodníkovy oči.
žlutá lekuta, žlutá taška, žlutá vodní růže,
Vz Čes. 1. XIV. 222.

Stulkvik, u, m., rostl. Vz Stulík žlutý.
zde.

Stulmo. Tam s. ležel (stuliv se). Msn.
Od. 215.

Stumer Jos., ryt. z Traunfelsu, spis.,
1808. —1891. Sr. Ott. XX1V. 304.

Stuna Matěj, dram. spis., nar. 1765. n. 1766 ?
Vz Ott. XXIV. 304., Lit. I. 281.

Stuňa, ě, f. = studna. Na stuni je socha,
svod a vedro (vědro). Mus. slov. VII. 58.

Stunce = studnice. Dšk. Km. 41., Čes. 1.
XII. 380. Džl.

Stuncí, f. = studnice, stunce. Dšk. Km. 9.

Stunkať = státi (o dětech). Dítě již
stunká. Us. Rgl

Stunna na bič = studna na svod. Slov.
Sb. sl. VII. 110.

Stuocel = odtud. Val. Čes. 1. XI 92.

Stúpa, čarodějnice vylétaly na stúpach,
lopatách i pometlech. Vlasť. I. 200. Sr. VII.
803.

Stupavský Rud., básn. Sr. Zvon IV. 266.,
Tob. 217.

Stupecký Josef dr., dvorní rada, prof.
a spis., nar. 11. /11. 1848. Sr. Ott XXIV.
305., Tob. 227.