405

Stupečka, y, f. = sklenička na lihoviny.
Mor. Kmk. Rgl.

Stupínkovatý. S. lomenice. Zr. Fant.
pov. 15.

Stupka, y, f., decipula, Rozk. P. 1095.
Bhm hex. 878., decipulum. Vel. 121. Sr
Stupice (druh síti). — S. = schod. Liptov
Sbor. slov. IX. 43.

Stupkovati. Nedokončená zeď se buď
stupkuje anebo zubovatí (aby se mohlo
dobře dále stavěti). Vz KP. IX. 281.

Stupno. Petr ze Stupna, čes. bratr, kněz,
spisov., předchůdce Husův. Vz Vstnk. XIII.
812. nn.

Stupňování hlásek ve slovanštině. Vz
List. fil. 1902. 130. nn. S. příslovcí v pod-
řečí polnickém. Vz Hoš. Pol. II. 111.

Stupot, u, m. S. koní. Msn. II. 41.

Sturač, e, m Vz Ott. XXIV. 314.

Stužidlo, a, n. = truhlářský nástroj. S.
čtvercové, úhelné, podélné. Vz KP. XL 12.
(obraz).

Stvářať = vyváděti, dováděti. Stvářá jak
divůr. Val. Ces. 1. XI. 378.

Stvena, y, f., gemina. Rozk. P. 922.

Stvenář, e, m., gemmista. Rozk. P. 1022.

-ství, -stvo ve spisech Husových. Vz
List. fil. XXVII. 226., 230.

Stvietal, astrum. Rozk. P. 2276.

Stvora, y, m. = pokušitel, škádlil. Hauer
14.

Stvořitelka, y, f. = čtverhranný kuthan.
Litom. 62.

Sstvosť v II. Přisp. 316. za Stvora oprav
v: Stvosť.

Stvrditi co: zuby = zatíti. Baw. Ap.
216b.

Stvrdlina jater. Stan. III. 153.

Stvrdlý čím. Ruce prací stvrdlé. Zr.
Zahr. 105.

Stvrdnutí, n. Hnědé s. plic, braune
Induration der Lunge. Ktt.

Stvúcesť = stvěnie, splendor. Šf. Aelt.
Denkm. p. 49., Šf. v Poč 27. uvádí stvú-
česť.

Stvúcí bydlo. Pil. S. světlosť, vlasy. Kat.
2554., 3436. Všech světlostí viece s. Kunh.
pís. 147a. (Mg).

Stvúcný. Sú stvúcnější mléka, nitidiores
lacte. Pror. ol. 97b. 1.

Stvúcosť, i, f., splendor, lesk. Ž. klem.
109. 3.

Stvůrně něco poříditi. Msn. II. 135.

Stvůrný. S. brnění. Msn. II. 62. Sr. Lepe-
stvůrný.

Stýblo Bedř., naklad., 1817. —1891.; S.
Adolf, nakl., nar. 1848.; S. Jarosl., 1849. až
1887. Vz Ott. XXIV. 312.

Styč, illapicum. Rozk. R. 74. (bylina).
Rozk. P. 730.

Styd, u na., gelatio, studenosť. Hus. Orth.

Stydce = mrzce. Paní sě s. vydáváše.
Joz. Fr. 7.

Stydenie, n., pudor, stud. Rozk. P. 1347.

Styděti se jak. Stydí se jako koza
v zelí (nestydí se). Jrsk. XIII. 3. 140. —
S. se = báti se. An mne nižádný nevidí,
ani také kdo se stydí. Baw. J. v. 1064.
Sr. Ustydati se.

Stydivosť = stydlivost. Msn. Od. 107.

Stydkosť, i, f. = stud. Kdyžby kto po-
čil s. nebo bolesť v tečeme té krve (v hří-
chu). Chč. S. II. 269a. S. = hanebnost,
mrzkost. Skrze kněží bývaje zakryt v svých
šeredstvích a stydkostech. Chč. S. II. 265b.

Stydký = hanebný, mrzký. V tancích
a v milostech stydkých. Chč. S. II. 145b.
— S. Zevní žíly stydké, venae pudendae
externae. Ktt. S. úd, vz Úd.

Stydlivý v čem: v rozprávce. 1724.
Hrubý 248.

Stydně se krčiti. Zl. Pr. XXI. 223.

Style, vz Stýla, Stýlí (II. Přisp. 316. ).

Styrať dačo = lacino, od poly darmo
prodati. Spiš. Sbor. slov. IX. 51.

Stýskal, a, m. Sedlák počal za ušima
Stýskala hledati (litovati). Faust. 113.

Stýskati. Stejská se mi = jsem unaven.
Litom. 53.

Styžský. S. voda. Škod. II.² 157. a j. Sr.
Styx.

Stzě, f. = stezka, semita. Z. kap. 138. 3.
a j. tam.

Subaltern v III. 750. oprav v: subal-
terní.

Súběh, u, m. = soutěž. Sb. sl. 1902. 76.

Subjectum = materie. Zach. Test. 150.

Subjektivism-us, u, m. Umělecký s.
Zvon VI. 101.

Sublicitace, e, f. S. sensálů. Nár. list.
1904. 154. 13.

Sublimační teplo. Vot. 312.

Sublimovati jest uvésti vlhké v suché.
Zach. Test. 128.

Suhr, vz Zubr.

Subretta, y, f., Soubrette.

Subrettový. Hlas timbru s-vého. Dhnl.
exc.

Subrubka, y, f., v botan, neckera. Ott.
XXIII. 732.

Substituce, e, f., z lat. = zastoupení.
Vz Ott XXIV. 320.

Substrukční stavba. Nár. list. 1904 č.
23. 1.

Subtil galea, druh lodi. Lobk. 14., 103.

Subvence, e, f., z lat. = podpora.

Subvenční býk. Nár. list. 1903. č. 161
-í Sr. Subvence. S. smlouva. Nár. list
1904. 66. 17.

Sucem = s otcem. 1513. Wtr.

Súcí Mladých chlapcóv ľúbiť, na tom
som ja súca. Sbor. slov. VII. 127.

Súčastniti se v čem: v tanci. Zr. Čer.
70.

Súčidlo, a, n., vibulus. Rozk. P. 2434.
(při tkání).

Sučka, y, f. = fena. Ty a rychtárova
s. všetko jedno. Mus. slov. IV. 51.

Sud, u, m Vz Ott. XXIV. 323.

Suda, pár. Rozk. P. 1942. Počet jeho
žen bude suda. Rostl. G. 19b. a j. — S.
Mistr Mik. — S, spis. v XVI. stol. Sr.
Zvon IV. 156. — S. Stanisl, hud. sklad.,
nar. 1865. — S. Jan, č. spis., nar. 1838.
Sr. Tob. 217., Ott. XXIV. 324.

Sudbina, y, f., Schicksalsgöttin. Purk.
v Kroku I. c. 24.