409

Svatojanský. S. postýlka. Vz Čes. 1.
XII. 458. nn. S. noc, oheň. Ve Slez. Vz
Vlasť. I. 172.

Svatojosefský. S. jednota. Mtc. 1902.
450. S. pouť v Praze. Vz Vykl. Obrz. 165.

Svatokorunský klášter v již. Čech.
Arch. XXI. 284.

Svatokradný, sacrilegus. S. ruce. ML.
35b., Zr. Čer. 254.

Svatokúzel = kouzle posvátnými věcmi
a na posvátných místech. XV. stol. (List.
fil. V. 228. ). S-zly, arioli. Mam. A. 15a.

Svatokúzlení, n. XV. stol. List. fil. V.
228. Sr. Svatokúzel.

Svatoladně. Piseň s. se ozvala. Zr. Kri3t.
159.

Svatolahodný. S. píseň. Zr. Krist. 47.

Svatolina, y, f., santolina, rostl. Vz Ott.
XXII. 617.

Svatomarianský. S. oči. Sá. XVII. 165.

Svatomarkétský roj. Vz Čes. 1. X 480.
S. pouť. Us.

Svatomikulášský průvod. Souk. 11.
Čes. 1. XI. 63.

Svatomilostný. S. píseň. Lit. II. 534.

Svatoondřejský. S. zvyky. Vz Vyhl. II.
3., 5.

Svatoprodavačství, n. = prodávání sv.
věcí. List. fil. 1902. 424.

Svatoprokopský klášter. Kol. Her. I. 23.

Svatorouhavý. S. ruka. Hlk. X. 106.

Svatoruský. S. země. Zr. Krist. 140.

Svatoskutečník, a, m. = katolický kněz.
1546. Hrubý 158.

Svaťoslavně zářiti. Zr. Poes. 235.

Svatoslavný. S. život, pověsť. Zr. Strat.
188., 157.

Svatosnivý. S. hodina. Zr. Zahr. 166.

Svatosoudný. S. voda, oheň. Vin. I. (54.

Svatostěpánský. S. svěcení ovsa. Vz
Souk. 1903. 23.

Svatošumný háj. Msn. Hym. 9.

Svatotajný. S hlubina. Čch. I. Pov. 116.
— Zr. Zahr. 3.

Svatová Ter., spis., nar. 1858. Sr. Ott.
XXIV. 416.

Svatovalentinský. S. ulice, později Ka-
prová v Praze. Dolen. Pr. 366

Svalozářný den. Msn. II. 132., 187., Od.
127.

Svatumša, e, f. = sv. mše. Pr. Slez. Čes.
1. XII. 310.

Svatvení, vz Svatbení, Svatbiti. Mš.

Svatý. Svätý — z pekla vyhnatý. Mus.
slov. IV. 11. Utni na den Všech Svatých
třísku; je-li suchá, bude zima tuhá, pakli
je vlhká, bude zima mokrá. Us. Sr. o pra-
nost. Vyhl II. 57.

Svaz, u, m Svaz průmyslníků. Nár. list.
1903. é. 284 22

Svázání, n. = pouto. Odvěž s. hrdla
tvého. Chč. S. I. 3^a. Sr. násl. Svazek.

Svázati co z čeho. Sieti lásky, jenž se
z mnohých ctností svazují. Chč S. II. 191^a.
- se s kým čím: smlouvami a pevnými
zápisy. Kar. 57.

Svazek, zku, m. = pouto. Na hrdle mají
těžké svazky těch zlých obyčejóv. Chč. S.
I. 3b. — S. cevní (fibrovasální, kribro-

vasální). Ott. XXIV. 418. — S. = dvě pltě.
Sb. sl. 1901. 164.

Svaznatý. S. kopí. Slád. Cor. 135.

Svazový příspěvek. Nár. list. 1904. č. 18. 3.

Svážení, n., sváženina, y, f. = sesouvání
hmot, Rutschung. Vz Ott. XXIV. 420.

Svažina, y, f. = svah. S. sadu. Msn. Od.
165.

Svébytný. S. postavy lidské. List. fil.
1904. 111. S. život. Nár. list. 1905. 1. 17.

Svěc, e, m. = svět. Brt. P. n. 490.

Svěceň, vz Svieček.

Svěcení vody, popelce, hromnic, jehnědů
a pokrmů velikonočních za doby Štítného.
Vz Souk. 6.

Svěceník ze žitné mouky pečený a o ve-
likonočních svátcích v kostele svěcený.
Slez. Vyhl. II. 203. S. = svěcená věc
(chléb, maso, vejce). Vz Vlasť. I. 169.

Svěcenina, y, f. S-ny za doby Štítného
— svěcená voda atd., vz předcház. Svě-
cení a Souk. 5.

Svěcený. Vvhýbá se mu jako čert s-né
vodě. Tbz. V. 5. 200. — S., rybník u Čer-
nin. Př. star. VIL 55.

Svěcený Ant., red. Tob. 218.

Svecka. Jaka priedka, taká s. Mus. slov.
VI. 27.

Svěcko = všecko. S. lidé snědí. N. B.
č. 274.

Svěcující den, dies celeberrimus. Ev.
olom. 68. 138.

Svěčírání, n. = smrákání. Šb. D. 33.

Svečkár, a, m. = kdo dělá svíčky. Mus.
slov. VIII. 13.

Svěda, y, f. = svědectví. Baw. E. v. 2622.

Svedal, a, m. = člověk samostatný? Nebyl
svým s-lem, byl za pacholka při koních.
Wtr. exc.

Svědčidlný chléb, panis propositionis.
Mam. A. 33a.

Svědčiti komu (jak). Té to svědčí

(sluší), jako krávě oplečí. Kojet. Čes. 1.

XII 152. Svědčí mu to, ako zajacovi dlhý

chvost. Rizn. 177. Svědči mu to, jak žábě

v karkuli, jak kuře (slepici) v kaptuře;

jak kravě sedlo, podkovy; jak starej kravě

se gźiť; jak praśaťu šmizla, vesta; jak koźe

bez rohův. Slez. Vlasť. I. 238. Co komu

svědčí, už na něj zdaleka bečí. Litom. 73.

Svědectví. O sv. starší doby vz Arch.
XIX. 569.

Svědečstvo, a, n., svědecství, n. = svě-
dectvo, svědectví. Ž. gloss. 118. 152., Ž. witt.
18. 8., pod. 88. 29.

Svědek. Že jeden s. jest žádný s. 1511.
Arch. XIX. 5. O s. starší doby vz Arch.
! XIX. 569., 638.

Svědele, vanellus. Rozk. P. 258.

Svěděni, n. S. kůže, pruritus. Vz Ott.
XX. 848. S. kolem řiti, pruritus ani. Ott.
XX.

Svědivka, y, f., vz Svědivosť.

Svědivosť, i, f., prurigo. S. očí, psor-
ophthalmia, prostá n. obecná, pruritus sim-
plex s. vulgaris, závažná, prurigo ferox s.
agria. Ktt.

Svědomě. Modl. 55., Rožm. 60. (Mš. ).