410

Svédomělosť, i, f. = domýšlivosť. Hyna.
Vz Cad. 114.

Svědomí, n. Dobré s. — ustavičné hody.
Kom. Did. 85. Jak s. každého se hýbá,
rovněž i v nitru svém cítíme za čin buďto
naději nebo strach. Škod. F. 27. Dobré s.
nad všecko jmění; Zlé s. jest ustavičná
ponrava. Lir. list. XIX. 320. Nic není bíd-
nějšího nad zlé s. Čapk. Most. 37. Krátke
svedomie, krátky osoch. Sbor. slov. VIII.
84. — S. = svědectví. O s. v starší době
vz Arch. XIX. 569.

Svědomiti si co. Čad. 129. — co o čem
= svědectví vydávati. Když byl tázán, svě-
domí-li co o tom, pověděl. Půh. brn. IV. 88.

Svědomo. S. jest mi to (známo), že...
Joz. Fr. 1. Sr. Svědomý.

Svědomně v VII. 818. polož před Svě-
domosť.

Svědomosť je rozeznávání svého já
(jáství). Čad. 80.

Svéhlavý jak: jako hříbě. Stan. I. 120.

Svek, a, n., socer. Ol. Gen. 38. 13. (List.
fil. XV. 101. ) Sr. Svekr.

Svélibosť, vz Sválibosť. MS.

Sveličení, n. Pass. 452. Vz Sveličiti.

Svéobrana, y, f. S. národnosti. Pokr.
1886, č. 48.

Svépomoc, i, f. Nár. sbor. VIII. 133, Nár.
list. 1903, č. 347. 21.

Svěr! = povel (signál) polnicí n. bubnem
na shromáždění, Vergattung. Vz Ott. XXII.
707.

Svěrač, e, m. S. prsní, vz Ott. XX 823b,
řitní, musculus sphincter ani, Afterschliess-
muskel. Ktt.

Svěrák, u, m. S. hodinářský, klempířský,
zámečnický. Nár. list. 1904. 138. 10. — Š.
Fr., spis.

Svéráz, u, n. S. literární. Zvon VI. 62.

Svérázný. S. účastenství osobní. Zvon
IV. 101.

Svěření, n. O s. v starší době vz Arch.
XIX. 632.

Svěřenkyně, ě, f. = svěřenka, Tbz. III.
2. 90., V. 1. 114.

Sveřepený = ozimý. Rkp. lék. z r. 1542.,
Mus. XII. 162.

Svěrka, y, f., vz Svěra, Svírka. Ott
XXIV. 425.

Svěrný = svírající. S-ným hřebem v něčem
býti. Nár. list. 1886. č. 1.

Svertoušek, šku, n. = fěrtoušek. Litom.
68.

Svěsilý. S. ruka, manus dissoluta. Pror.
ol. 29a2. Isa. 35. 3.

Svět. Byl člověkem toulavým a světem
jdoucím. Zvon III. 551. To s. nestálo (nebylo
drahé)! Jrsk. XIII. 3. 31. Doma nic nezkusíš,
svetom choď a sa vybrúsiš. Rizn, 170. Mlu-
viti jen na svět = marně, zbytečně. Zvon
III. 11. Stěhovali jsme se takovej svět (da-
leko) Us. Rgl. S. je koleso. Sbor. slov.
VIII. 169. — S. = dárek, na Sv. Mikuláše.
Vz Ježek. — S. = svitání. Pospav do svieta.
Odtud nevycházejte až do svieta. Frant.
17. 20., 11. 39.

Světáče, ete, n. = nemanželské dítě. Dšk.
Km. 20.

Světáček, čka, m., zdrobn. světák. Čes.
1. XI. 459.

Světák, a, m. = člověk světský, ne kněz.
Řeholník-li či s. Tbz. V. 5. 116.

Světanec, nce, m. = světák. Jiřík bujný,
totiž s. Sá. XVII. 121.

Světažití, n., das Weltleben. Masar. Stud.
17.

Světě = svatě. S. něco činiti. Chč. S. I. 1a.

Světedlný. S. svícen, candelabrum lu-
minis. Pror. ol. 202a2. Machab. I. 1. 23.

Světějí = světější. S. nemohl býti. Št. Ř.
59b.

Světel, vz Světlý.

Světélka, vz Čes. 1. XI. 397.

Světélce, e, n. = světélko. S. múdrosti.
Chč. S. II. 221a.

Světélkování, n. Sr. Ott XXIV. 426.

Světelna, y, f., vz Svítilna. Jen pár s-len
pustíme na tuto gigantickou (sochu. Pokr.
1885. ě. 142.

Světelný, S. radiace. Vz Vstnk. XII. 424.
S lázeň, Lichtbad. Ktt. S. účinky proudu
elektrického. Vz Vstnk. XIII. 465.

Světička, y, f., zdrobn. svíce. Dšk. Km. 36.

Světidlný. S. oběť, sacrificium. Mam. A,
35b.

Světidlo, a, n., fax (pochodeň). Ev. olom.
198. 87.

Světisko, a, n. = svět (opovržlivě). Čes. 1.
XIII. 78.

Světiti co = šetřiti. Jičín. Kub. List. fil.
1902. 252

Světitý = světský. S. hanba. S. pravda =
zřejmá. V Doudl. List. fil. 1902. 252.

Světlá Karol., spis., 24. /2 1830. -7. /9. 1899.
Kritické studie. Naps. L Čech. V Brně 1901
Sr. Zl. Pr. XXI. 550., Tob. 218, Ott. XXIV.
428., Dolen. Pr. 405. (podobz. ).

Světle = veřejně. Jakoby báli se ve dne
s. hledati jeho. Chč. S. II. 159a.

Světlerudý vous. Čch. I. Pov. 129.

Světlíčko, světylko, a, n. = bludička.
Hoš. Pol. I. 143.

Světlík Fr., spis., nar. 1875. Vz Vck.
Vset. 307. — S. Světlíci jsou svržení an-
dělé padlí do chrastí a bařin a mají podobu
baní n. koňské hlavy. Slez. Vyhl. II. 7. —
S. = ohnivý soudek (strašidlo). Vz Kšť.
Poh. 228.

Světlina lesní = světlé, nezarostlé místo.
Stan. I. 190.

Světlo. Lom světla. Vz Vot. 68. Lom,
disperse a absorpce světla. Vz Vstnk. XII.
405, XIII. 592 S. bílé a diffusní; interference,
ohyb, polarisace a dvojlom světla. Vstnk.
XII. 415., 416., XIII. 619. nn. Rozklad světla.
Vz Ott. XXI. 1069. Elektromagnetická theorie
světla. Vz Vstnk. XII. 443. Vztahy mezi
elektřinou, magnetismem a světlem. Ib. 440.
S. jim tlouklo mezi oči (jasně svítilo). Čes.
1. XIII. 176. Už nebude dlouho světla pálit
(brzo umře). Čes. 1. XII. 484. - Sr. Ott,
XXIV. 432. S. = kořalka. Zliv. List. fil.
1902. 252.

Světloboh. Mtc. I. 1897., Obr. 80.

Svetlohnědě. KP. IX. 324.
Světlojasný. S. zpěvy, popěvky. Nár.
list. 1904. 175. 13.