412

Svinka. Hra na sviňku (kolíček na konci
zahrocený, také ťuklo zvaný, do kterého se
runčí holemi). Již. Č. List. fil. 1902. 252.

Sviňobrodský. S. zeleň, Schweinfurter
Grün. Ott. XXIV. 421.

Svinsky. So sviňami po s. Sbor. slov.
VII. 132.

Svinský. Je to s kostolným riadom, ale
so svinským obyčajom. Sbor. slov. VII. 132.
Svinská obyčaj — panská móda (mrzký).
Mus. slov. IV. 80. — S. hora v Orlických
horách, Sauberg. Jrsk. XXII. 156.

Svíradlo, a, n. Léky svíravé, svíradla,
adstringentia, obstruentia. Ktt Sr. Stavidlo,
Svraštidlo.

Svíravý lék. Vz předcház. Svíradlo.

Svis, u, m. S. hořeního víčka, ptosis (ne-
úplný, incompleta, soucitový, sympathica,
úplný, completa, vrozený, congenita). Ott.
XX.

Svisel = kulatý, nevyhraněný krov.
Litom. 61.

Svisle, vz Svisel. Sr. Rozk. P. 1832. R.
93., Bhm. hex. 577.

Svišť, rod hlodavců. Vz Ott.. XXIV. 442.

Svištivě. Krůpěje s. stříkaly do oken.
Rais. Sir. 231. S. se smáti. Rais. Sir. 45.

Svištivý řez pily. Zl. Pr. XXII. 234.

Svišťovský. S. chrabrosť. Slad. Třík. 68.

Svítačka, y, f. = oko. Brt Čít. 85.

Svítaníčko, a, n. =jitřní píseň. Ott. XXIV.
443.

Svítavý. S. sukně (pestrá). Hoch. 66. S.
oves (bez zrna). Hoš. Pol. I. 119.

Svitek, tku, m., internodium. Bhm. — Ve
vlasech měl svitky (měl vlasy v týle tukem
slepené). Val. Čes. 1. XIII. 209.

Svítek, tku, m., ovira. Rozk. P. 1725.,
R. 90. Škoda jí červům na svítek (že umřela).
XVIII. st. Čes. 1. XIII. 454.

Svítící papír. Vz Ott. XVIII. 185. — S.
plyn, Leuchtgas, správní: svítivý. Mš. Sr.
Svítiplyn.

Svítidlo elektrické. Vz Ott. XXIV. 443.

Svítil Jos., spis., nar. 1870. Ott. XXIV.
444.

Svítilko, a, n., zdrobn. světlo. Vin. I. 40.

Svítiplyn, u, m. Vz Plyn, Ott. XIX.
955. nn.

Svítiplynový hořák. KP. X. 115.

Svítiti čím. S. kolenama, lokty (míti na
nich v šatě díry). Us. abs. Oves svítí (který
má málo zrna). Hoš. Pol. I. 143.

Svítivě červený. Rgl.

Svítivo, a, n. = látka osvětlovací. S.
a) pevné (stearin, lůj atd. ), b) kapalné (olej,
rybí tuk, benzin, líh atd. ); e) plyn (svíti-
plyn atd. ); d) rozžhavené magnesium a
proudem elektrickým rozžhavený uhel. Vz
Ott. XXIV. 444.

Svívolovati, svévolovati = svévolně si
vésti. Šumava. Rgl.

Svížeti. Vši po šatech jeho lezly a jej
svížely (kousaly?). Faust. 72.

Svižná, é, f. = svíčka. V zloděj. mluvě.
Svlača, e, f. rr zadní část' saní. Mus. slov.
IV. 13.

Svláčiti co komu. Ženu mú oblúpil i děti
mé svláčil. Půh. brn. IV. 94. (r. 1464. ).

Svlačka, vz Sulačka.

Svlakovka, y, f. = pila k zařezování
šikmých stěn u svlaků. KP. XI. 10.

Svlažovač kolejí = vůz kropící koleje
tramwayové. Vz Kropenka.

Svoboda, y, f. libertas, Freiheit. Vz Ott.
XXIV. 446. Bez rozumné s-dy nemá život
lahody. Lit. list. XIX. 242. — S. = neváza-
nosť. S. lidu hříšného. Chč. S. II. 219a. —
S. = svobodná mládež. V úterý masopustní
má s. věnek. Slez. Vyhl. II. 33. — S. Václ.
Alois. Vz Lit. I. 733. nn., 934., II. 399.,
874. — S. Václ., zem. inspektor. Vz Tk. Pam.
I. 495. — S. Ant., Bohnm., J., Kar., Vojt. Sr.
Tob. 218. — S. Fr. X, básn. a spis, nar.
1860. Vz Flš. Písm. 716, Lit. L 429. — S.
Rud., spis. — S. Milan. Bedř., spis. — S.
Leop. z Fernova, spis., 1823—1888. Vz
Vyhl. L 51. - Vz Ott. XXIV.

Svoboden, dna, o, vz Svobodný.

Svobodění, n. = osvobozování. S. bratří
(gt. pl. ). Brt. Čít. 198.

Svobodí, n. Za jeho s. (svobodného stavu).
Hlk. VIL 85.

Svobodník, a, m. S-ci (rustici) = ma-
jitelé drobných statků, jakožto svobodného
majetku, kteří ani vrchnostem panským ani
městům nebyli poddáni. Dvoř. Mor. 98. S-ci.
Pokus o monografii ze socialních dějin če-
ských XV. a XVI. stol. Naps. V. Müller.
1905. Sr. Ott. XXIV. 453.

Svobodný. Koupili věc za s-dnou (ne-
ukradenou). Ghet. 66. — S. J., spis.

Svobodová Růž., spis., nar. 1868. Sr. Zvon
IV. 127. a j., Zl. Pr. 1904., Ott. XXIV. 454. —
S. Mar. Tob. 218.

Svobodství, n. = svoboda. Baw. E. v. 1003.,
2708.

Svodničár, a, m. = příkopář. Slov. Světz.
1882. 554.

Svodník vzniká při tkaní, navede-li se
brdo špatně n. když se niť přetrhne a špatně
sváže. Litom. 67.

Svodný svet kazí mladý kvet. Sb. sl.
VIII. 85.

Svojina, y, f. = přízeň. Slez. Vyhl. II. 69.

Svojitý. Alkinoos jí s-tý = její vlastní
manžel. Msn. Od. 101.

Svojsík Ant. B., prof. a spis. — S. Alois,
č. spis., katech., nar. 1875. Vz Ott. XXIV.

Svojstvo, a, n. Grammatické a lexikální
s. řeči. Czam. Slov. 236.

Svolavná = hudba svolávající k slavnosti
a tanci. Brt. Čít. 414.

Svolený. S. berně. Svobd. 29., 85.

Svolina, y, f., rostl. Vz Oměj zde.

Svolně = dobrovolně. S. přispěti. Msn. II.
176.

Svolný komu: lidu. Řeci. Příbr. Han.
53. (Mš. ).

Svor, u, m., Tufstein. Sb. sl. VIII. 143.

Svořiti = spojiti, od svora. — co. Bóh
své divné sieni svořil. Kat. 1372. Er. na-
vrhuje: stvořil. Vz List. fil. 1882. 304.

Svorka, y, f. S. víčková, Lidklemme,
tepenní (na tepny), Arterienkl., pobřišniční,
Peritonealklemme, slonovinná, Elfenbeinkl.,
s. kostní, Knochenklammer, ušní, otaphon,
Ohrklemme. Ktt.



	412

	Svinka. Hra na sviňku (kolíček na konci zahrocený, také ťuklo zvaný, do kterého se runčí holemi). Již. Č. List. fil. 1902. 252. Sviňobrodský. S. zeleň, Schweinfurter Grün. Ott. XXIV. 421. Svinsky. So sviňami po s. Sbor. slov. VII. 132. Svinský. Je to s kostolným riadom, ale so svinským obyčajom. Sbor. slov. VII. 132. Svinská obyčaj — panská móda (mrzký). Mus. slov. IV. 80. — S. hora v Orlických horách, Sauberg. Jrsk. XXII. 156. Svíradlo, a, n. Léky svíravé, svíradla, adstringentia, obstruentia. Ktt Sr. Stavidlo, Svraštidlo. Svíravý lék. Vz předcház. Svíradlo. Svis, u, m. S. hořeního víčka, ptosis (ne- úplný, incompleta, soucitový, sympathica, úplný, completa, vrozený, congenita). Ott. XX. Svisel = kulatý, nevyhraněný krov. Litom. 61. Svisle, vz Svisel. Sr. Rozk. P. 1832. R. 93., Bhm. hex. 577. Svišť, rod hlodavců. Vz Ott.. XXIV. 442. Svištivě. Krůpěje s. stříkaly do oken. Rais. Sir. 231. S. se smáti. Rais. Sir. 45. Svištivý řez pily. Zl. Pr. XXII. 234. Svišťovský. S. chrabrosť. Slad. Třík. 68. Svítačka, y, f. = oko. Brt Čít. 85. Svítaníčko, a, n. =jitřní píseň. Ott. XXIV. 443. Svítavý. S. sukně (pestrá). Hoch. 66. S. oves (bez zrna). Hoš. Pol. I. 119. Svitek, tku, m., internodium. Bhm. — Ve vlasech měl svitky (měl vlasy v týle tukem slepené). Val. Čes. 1. XIII. 209. Svítek, tku, m., ovira. Rozk. P. 1725., R. 90. Škoda jí červům na svítek (že umřela). XVIII. st. Čes. 1. XIII. 454. Svítící papír. Vz Ott. XVIII. 185. — S. plyn, Leuchtgas, správní: svítivý. Mš. Sr. Svítiplyn. Svítidlo elektrické. Vz Ott. XXIV. 443. Svítil Jos., spis., nar. 1870. Ott. XXIV. 444. Svítilko, a, n., zdrobn. světlo. Vin. I. 40. Svítiplyn, u, m. Vz Plyn, Ott. XIX. 955. nn. Svítiplynový hořák. KP. X. 115. Svítiti čím. S. kolenama, lokty (míti na nich v šatě díry). Us. abs. Oves svítí (který má málo zrna). Hoš. Pol. I. 143. Svítivě červený. Rgl. Svítivo, a, n. = látka osvětlovací. S. a) pevné (stearin, lůj atd. ), b) kapalné (olej, rybí tuk, benzin, líh atd. ); e) plyn (svíti- plyn atd. ); d) rozžhavené magnesium a proudem elektrickým rozžhavený uhel. Vz Ott. XXIV. 444. Svívolovati, svévolovati = svévolně si vésti. Šumava. Rgl. Svížeti. Vši po šatech jeho lezly a jej svížely (kousaly?). Faust. 72. Svižná, é, f. = svíčka. V zloděj. mluvě. Svlača, e, f. rr zadní část' saní. Mus. slov. IV. 13. Svláčiti co komu. Ženu mú oblúpil i děti mé svláčil. Půh. brn. IV. 94. (r. 1464. ).	Svlačka, vz Sulačka. Svlakovka, y, f. = pila k zařezování šikmých stěn u svlaků. KP. XI. 10. Svlažovač kolejí = vůz kropící koleje tramwayové. Vz Kropenka. Svoboda, y, f. libertas, Freiheit. Vz Ott. XXIV. 446. Bez rozumné s-dy nemá život lahody. Lit. list. XIX. 242. — S. = neváza- nosť. S. lidu hříšného. Chč. S. II. 219a. — S. = svobodná mládež. V úterý masopustní má s. věnek. Slez. Vyhl. II. 33. — S. Václ. Alois. Vz Lit. I. 733. nn., 934., II. 399., 874. — S. Václ., zem. inspektor. Vz Tk. Pam. I. 495. — S. Ant., Bohnm., J., Kar., Vojt. Sr. Tob. 218. — S. Fr. X, básn. a spis, nar. 1860. Vz Flš. Písm. 716, Lit. L 429. — S. Rud., spis. — S. Milan. Bedř., spis. — S. Leop. z Fernova, spis., 1823—1888. Vz Vyhl. L 51. - Vz Ott. XXIV. Svoboden, dna, o, vz Svobodný. Svobodění, n. = osvobozování. S. bratří (gt. pl. ). Brt. Čít. 198. Svobodí, n. Za jeho s. (svobodného stavu). Hlk. VIL 85. Svobodník, a, m. S-ci (rustici) = ma- jitelé drobných statků, jakožto svobodného majetku, kteří ani vrchnostem panským ani městům nebyli poddáni. Dvoř. Mor. 98. S-ci. Pokus o monografii ze socialních dějin če- ských XV. a XVI. stol. Naps. V. Müller. 1905. Sr. Ott. XXIV. 453. Svobodný. Koupili věc za s-dnou (ne- ukradenou). Ghet. 66. — S. J., spis. Svobodová Růž., spis., nar. 1868. Sr. Zvon IV. 127. a j., Zl. Pr. 1904., Ott. XXIV. 454. — S. Mar. Tob. 218. Svobodství, n. = svoboda. Baw. E. v. 1003., 2708. Svodničár, a, m. = příkopář. Slov. Světz. 1882. 554. Svodník vzniká při tkaní, navede-li se brdo špatně n. když se niť přetrhne a špatně sváže. Litom. 67. Svodný svet kazí mladý kvet. Sb. sl. VIII. 85. Svojina, y, f. = přízeň. Slez. Vyhl. II. 69. Svojitý. Alkinoos jí s-tý = její vlastní manžel. Msn. Od. 101. Svojsík Ant. B., prof. a spis. — S. Alois, č. spis., katech., nar. 1875. Vz Ott. XXIV. Svojstvo, a, n. Grammatické a lexikální s. řeči. Czam. Slov. 236. Svolavná = hudba svolávající k slavnosti a tanci. Brt. Čít. 414. Svolený. S. berně. Svobd. 29., 85. Svolina, y, f., rostl. Vz Oměj zde. Svolně = dobrovolně. S. přispěti. Msn. II. 176. Svolný komu: lidu. Řeci. Příbr. Han. 53. (Mš. ). Svor, u, m., Tufstein. Sb. sl. VIII. 143. Svořiti = spojiti, od svora. — co. Bóh své divné sieni svořil. Kat. 1372. Er. na- vrhuje: stvořil. Vz List. fil. 1882. 304. Svorka, y, f. S. víčková, Lidklemme, tepenní (na tepny), Arterienkl., pobřišniční, Peritonealklemme, slonovinná, Elfenbeinkl., s. kostní, Knochenklammer, ušní, otaphon, Ohrklemme. Ktt.