414

Sylvaeus Jan, č. spis. v XVI. stol. Vz
Ott. XXIV. 480.

Sylvanit, u, m. = ruda písmenková. Vz
Ott. XXIV. 480.

Sylvestren, u, m., terpen, v lučbě. Vz
Ott. XXIV. 481.

Sylvin, u, m. = druh soli. Vz Ott. XXIV.
481.

Symbol, u, m. Sr. Ott. XXIV. 482.

Symbolista, y, m. Vz Ott. XXIV. 483.

Symbolistický básník. Flš. Písm. 710.

Symbolisující fantasie. Čad. 46.

Symfonický populární koncert. Nár. list
1904. č 30 3.

Symfonie. Vz Ott. XXIV. 486.

Symmetrála, y, f Úhlová s Věst. XI. 31.

Syn. Být otcem velkých činů lépe jest
než pouze synem velkých otců být. Zr. Nekl.
88. Málo je synů, by po otci se vrhli po
rodném, více je nezdařilých a pořídku jen
otce kalejších. Msn. Od. 29.

Synalbof, u, m. = druh plátna. Lobk. 107.

Synbenzaldoxin, u, m. v lučbě Vz Vot.

Synčátko, a, n. = malý chlapec Val. Brt.
D. 1. 349.

Syndikátní řízení, Stieb. 169., žaloba.
Ott. Říz. III. 225.

Syneček. Môj syneczku nadobný, tanec
v Těšínsku. Vz Brt. P. n. 977.

Synek. Svatý s. = plampač při slavnosti
fidlovačky v Praze. Vykl. Obrz. 181. — S.
Emil dr., spis., nar. 1866. Vz Ott. XXIV.
493., Tob. 218.

Syník, u, m. = líska. Pletený s. Msn. Od
133.

Synóv = synův. Synóv péče (synova).
Mill. 8la.

Synovrahový. S. ruce (které zavraždily
syna). Msn. II. 452.

Synový. Zubové synovi laskominy mají,
dentes filiorum. Ol. Ezech. 18. 2.

Syntax = skladba. Vz Ott. XXIV. 496.

Syntheta v III. 828 oprav v.: synthesa
a sr. Ott. XXIV. 497.

Synthetický. S. soud, poznatek, věta,
zásada. Uč. spol. 1902. IX. 7., 12.

Syp, u, m. (posyp)! = posípací písek.
Pohl.

Sypati co: rybník (zakládati). Vstnk. X.
559.

Sypčina, y, f. Rybu z moře na s-nu (zemi)
vléci. Msn. II. 297.

Sypek peřiny. Vz Souka.

Sypka, y, f. = kostel. V zloděj. mluvě.

Sýpka = špýchar. Zařízení sýpek Vz KP.
IX. 416.

Sýpkovina, y, f. = látka na sypky. Rgl.

Sypky, pl., f = drobné krupky, co padají
v zimě. Hoš. Pol. I. 149

Sýr. Vz Ott. XXIV. 498.

Sýrařský. S. lis, lžíce, plátno. Nár. list.
1905. 131. 23.

Syrček = syreček. Slov. Šb. D. 63.

Syrdečko, a, n. = srdéčko. Opava. Ostrava.
Sb. D. 56.

Sýrec, rce, m. = sýr. Baw. E. v. 830.

Syřidlový prášek, Nár. list. 1903. č. 140.
5, pokroutky. Ib. 1904. 138. 9.

Syringin, u, m. S. v lučbě. Vz Ott. XXIV.
496.

Sýrník, u, m., arrhocaseus. Rozk. P 1701.,
R. 90., Bhm. hex. 284. — S., syrovátník=
= místnosť sloužící ku tlučení másla a liso-
vání tvarohu. Vz KP. IX. 423.

Syrobový. S. řeč (sladká). Zvon V. 396.

Syročen, crudita, Rozk. P. 285, sytročen.
Rozk. R. 62.

Sýrodlab, a, m. = jm. myší. Msn. Hym. 87.

Šyrojiedek, vz Srdojiedek.

Syrojiedka, crudo, houba. Rozk. R. 76.
Sr. Syrojed.

Syrostudený. S. Dodona. Msn. II. 292.

Syrovatčí = syrovátce podobný. S. barva.
Rkp. lék. Ihr. 9.

Syrovatčina, y, f. S. krevní, serum. Ktt.

Syrovatečnohlenovitý chrchel, serös-
schleimiges Sputum Ktt.

Syrovatečnohnisavý. Tuberkulosní zánět
plic kol průdušek h-vý (sýrovitě hnisavý),
tuberkulöse käsigeitrige Bronchopneumonie.
Ktt.

Syrovatečnovláknitý zánět poševnice
varietní (varletnice), periorchitis serofibri-
nosa; tuberkulosni zánět plic kol průdušek
s-tý, tuberkulöse käsigfibröse Bronchopneu-
monie. Ktt.

Syrovátník, u, m., vz předcház. Sýrník.

Sýrovitý. S. zánět plic. Vz Zánět.

Sýrovna, y, f. = místnosť určená k zhoto-
vování sýra. Její zařízení vz v KP. IX. 424.

Syrový = nevařený. S. máslo (čerstvé) Us.
Šb. D. 23. — S. = bledý. Je jako syrová,
jako dyš i vytáhne z vápna. Us — S. =
divoký. S. zvíře. Luc. 54^a. — S. Čeněk,
spis. Tob. 218.

Sysel. Duša nie je s. (říkají pijákovi);
Nenie s., aby pred každým do diery utekal
(nebojí se). Rizn. 169., 176.

Syslí pečeně. Nár. list. 27 /I. 1898.

Syslíky, pole u Kojetic. Čas. mor. mus.
III. 143.

Syslovina, y, f. = místo, kde se zdržuje
sysel. Tbz. V. 9. 39.

Syssa. Hleďte vy sa-yssa-syssa (pošklebek
klevetnicím). Val. Čes. 1. XII. 42.

Systemalní revise, kommisse, vyšetřo-
vání. Sterz.

Syt, a, o, vz Sytý.

Syť, i, f. Já bych chtěl, aby ty srdce mé
vychýlil v panosť své syti. Um. roudn. 1975.
(MS. ).

Sytost, Všeho jesti s., jeť i spánku, i lásky
milostné i zpěvu líbezného. Msn. II. 243.

Sytročen, vz Syročen.

Sytý čím. Stoly jedením i pitím syté
(plné). Baw T. v. 967.

Szadu (zzadu), ex adverso, se zadu. Mam.
A. 22a.

Szlúpiti. Aby kupci szlúpeni byli. Kn.
rožm. 16. (r. 1401)

Sznamenti co: lesť světa. Pass. 330.

Szořivý. S. člověk. Alb. A. k. 24. Sr.
Szořiti.

Sžéci. Luc. 50.

Sžehati co. Oheň sžehá les, comburit. Ž.
kap. č. 82. 15.