415

Sžehavý útok prudké fantasie. Zvon V.
527.

Sžehlý čím. Sazenice s-lá (sluncem). Slád.
Rich. 100,

Sžehnutý čím. Tělo s-té horečkou. Zvon
III. 409.

Sželiti sobě. Na srdci sobě sželiv. Pass.
289. (List. fil. V. 210. ). — Sr. Zželeti.

Sžerce, e, f., devoratrix. S. lidská, d. ho-
minum. Ol. Ezech. 36. 13. (List. fil. XIII. 377. ).

Sžíraný. Člověk s-ný neodbytnou my-
šlénkou. Zl. Pr. XXI. 205.

Sžíravý. S. neklid, Tbz. XVI. 321., vášeň.
Jrsk. V. 10.

Sžíti, sživu, depascere. — koho. Smrť
sžive je. Ž. mus. 48. 15. (Mš. ).

Š.

Š. Změny hlásky š v podřečí polnickém.
Vz Hoš. Pol. I. 75. — Sr. Ott. XXIV. 526.

Šábes, u, m. = oděv. V zloděj. mluvě.
Čes. 1. XI. 141.

Šablonista, y, m. Není žádný š. Hav.
Chamr 162.

Šábr, u, = motyka; dláto. V zloděj.
mluvě. Vz násl. Šábro.

Šábro, a, n. = dláto. V zloděj. mluvě.
Čes. 1. XI. 141. Vz Šábr.

Šábrovat = podkopati. V zloděj. mluvě.

Šac, e, m., taxa. Rozk. P. 2165.

Šacovní peníze (dané za šacunk). 1518.
Arch. XIX. 341.

Šádek Kar., spis. 1783-1854.; Š. Fr.
spis., nar. 1846. Sr. Ott. XXIV. 527., Tob.
218.

Šadovati co od čeho = oddělovati, z něm.
scheiden. Uč. spol. 1902. 32.

Šafarenka, y, f. = šafářka. Brt. P. n. 555.

Šafařík Pav. J. Vz Vlč. Lit. II. 35., 39.,
567., 874. nn., Lit. I. 935., Tk. Pam. I. 495.,
Dolen. Pr. 622., Tob. 218., Ott. XXIV. 528.
až 540., Phľd. XXIV. 673., — Š. Vojtěch,
prof. a spis., 1831. —1902; Š. Jarosl., spis.,
1833. —1862.; Š. Janko, spis., 1812. —1876.

— Sr. Ott. XXIV. 541.

Šafařovič Fr., č. malíř, 1841. —1890;
Š. Vojt., sochař, nar. 1865. Vz Ott. XXIV.
541.

Šafel, flu, m., z něm. Kapka dažďa, za
šafel blata (na podzim). Sbor. Slov. VIL 130.

Šaflík, u, m., z něm. Schaff. Sbor. Slov.
VIL 125. Vz Střez. Přechodí s šaflíka do
šuchtarika (upadává). Phľd. XXIV. 339.

Šafr Vád. Sr. Tob. 218.

Šafrán. Jinoch Krokus byl proměněn v š.
Škd. F. 146. Za krejcar š-nu (pokřikují na
zrzavé)! Čes. 1. XIV. 477.

Šafránek Jos. Vz Lit. I. 936. — Š. Frant.,
řed. gymn., spis. 1847. —1905. Vz Nár. list.
1905. 114. 2. odp. a jiné listy z též doby.

— Š. Kar., nar. 1864. Sr. Tob. 218. — Š.
Jan, gymn. řed., nar. 1852.; Š. Fr., spis.,
nar. 1855. — Vz o všech Ott. XXIV. 542.

Šafránice, e. f. = místo, kde se šafrán
pěstuje. Arch. XX. 309.

Šafránorouchý. Š. jitřenka. Msn. II. 130.,
351. a j.

Šag = však. Slov. Čes. 1. XII. 278.

Šach, u, m. = šiška; každé husté složité
květenství (jitrocel, vstavač). Litom. 77.

Šachot, u, m. Okolo oken strhl se š. a
bouření. Val. Nar. sbor. VIII. 37.

Šachovaný. Š. orlice = malovaná v kost-
kách jako šachovnice. Kol. Her. 1.13., 75. —
Baw. Ar. v. 2384.

Šachovstvo, a, n., seacoria (ars). Rozk.
P. _v1547.

Šachta = hořejší kuželovítá čásť vysoké
peci. Vz KP. X. 144.

Šachy, vz Šach, Ott. XXIV. 545. _v

Šajblata, pl., n., něj. jídlo. Vých. Č. Jrsk.
XXV. 296.

Šajdéřství, n. = šejdířství. Cbč. S. I. 91».

Šajer =: buď opatrný. V zloděj, mluvě.
Čes. 1. XV. 47.

Šajnerovat = dávati pozor. V zloděj,
mluvě. Čes. 1. XV. 48.

Šajtle, pl., f. r= pletenec vlasů, z něm.
Scheitel. Litom. 68.

Šak Vlád., spis. a básn., nar. 1860. Vz
Ott. XXIV. 548.

Šakal. Sr. Ott. XXIV. 548.

Šakalí hled. Tbz. III. 2., 219.

Šakavý ■=. spěšný. Ouboč. Rgl.

Sakový. Pod stôl nasypú sakového zrna
(zrna všeho druhu). Phl'd. 1902. 388.
„ Šal. Sal v VII. 833. za Sakový oprav v:
Šal. — Š. =_ zvuk, hluk, z něm. Schall. Pel.
XXIV.

Šál, u, m. r= čásf zadní čtvrti hovězího
dobytka. Světz. 1888. 483.

Šalamounský výrok (moudrý). Kká. Sión
n._v164.

Šalamún, a, m. Smrdí ako dudok, ale
rozum má ako Š. Rizn. 166. Hra na Š. ve
Slez. Vz Vyhl. II. 248.

Šalanda. Sr. Ott. XXIV. 548.

Salda F. X., básn. a spis. nar. 22./12. 1867.
Vz. Flš. Písm. 712., Ott. XXIV. 549.

Šále, malus. Rozk. P. 604.

Šalebně někam pošilhávati. Nár. Iist.l9./ll.
1897.

Šálečný. S. misky. Dol. Pr. 334.

Šálenosť, i, f. = šílenost, zběsilost. V š-sti
místa sobe nemaje. Chč. S. II. 161^a.

Šalfa, y, f. = šalvěj. Strn. Poh. 87. Sr.
Šalfia.

Šalme, tylia. Bhm. hex. 888. _v

Šalměj, píšťala. Alx. V. Sr. Salmaje.

Šalný král (šálící). List. fil. 1903. 319.

Šaloun Lad., č. sochař, nar. 1870. Sr. Ott.
XXI V. 552.