416

Šalování, n. = hlučení, hudení, zastr. Pel
XXIV.

Šalovati co. Musím hráz (rybníka) š.,
ješto deštěm namokla. 1555. Uč. spol. 1903.
XIII. 17. Aby se ta skála více nešalovala
(nessedala). Arch. XXI. 312.

Šalvěj, rostl. Sr. Ott. XXII. 567.

Šalvia = šalvěj, z lat. salvia.

Šámal Jan, básn. Sr. Zvon IV. 266., Tob.
218. - Š. Arnošt, spis., 1844. —1899. — Sr.
Otr. XXIV. 552.

Šamalík Jos. Tob. 218.

Šamánek V. Dr., lék., polit., nar. 1846.
Sr Ott. XXIV. 553.

Šámati se kam jak: o holi do Říma.
Chč. Post. 154.

Šamberger Fr. Dr., lék., spis., nar. 1871.
Vz Ott. XX1V. 554.

Šamberk Fr. Ferd. 1839. —25. /12. 1904.
Vz Ott. XXIV. 554., Nár. list. 1904. 357. 1.
a jiné listy z též doby., Zl. Pr. XXII. 130.
s podobiznou.

Šamberková Jul., dram. umělkyně, 1847.
až 1892. Ott. XXIV. 555.

ŠameS, a, m. = sluha synagogy. Jrsk. VII.
2. 8.

Šamlicka, y, f., sedile. Bhm. hex. 583.
Vz Šamlice v VII 833.

Šamonín = louka u Brtnice.

Šamot, u, m. = rozmleté kusy pálené hlíny.
KP. IX. 77.

Šamotárna, y, f. = místnosť, kde se dělají

šamotky. KP. IX. 197.

Samotka, y, f. Cihla šamotová zhotovuje
se ze zvláštních druhů ohnivzdorných hlin
pod značným tlakem. Vz KP. IX 268.

Šamrle, e, f. = stolička, podnožka, z něm.
Schemel. Us. Rgl.

Šána Jan. Sr. Tob. 218.

Šancovati se proti zámku. Arch. XX. 257.

Šanda Fr. 27/12. 1831. —5/11. 1893. Ott.
XXIV. 557.

Šandary, vz Šopka.

Šankrový dýměj, Schankerbubo. Ktt

Šant, u, m. = klam, šalba. Šanty činiti.
Frant. 9. 6

Šanta Ant., 1817. —1887. Vz Ott. XXIV.
559.

Šantaláže, druh krajek. Vz Krajka.

Šantalovitý. Š. podpora. Nár. list. 1902.
č. 86 odp.

Šantan, u, m., z fr. chantant (tanec) Phľd.
XXIV. 422.

Šantanový. Š. odrhovačka. Čes. I. XIII.
367.

Šantati = klamati. Frant. 9. 6.

Šantl Jan Jiří, 1798. -1858. Vz Lit. n.
401. Ott. XXIV. 559.

Šantročiti s kým oč = vyjednávati. Tbz.
XIII. 317.

Šantročník, a, m. = lichvář, podvodník
(v obchodě). Chč. S. II. 276b., I. 80b., Fel.
123.,. Rokyc. Post. 13lb.

Šantročný = lichvářský, podvodnícký. Š.
obchod. Chč. S II. 192a., Rokyc. Post. 240b.
Sr. Šantroční, Šantročník.

Šantrůček Kar. Sr. Tob. 218. — Š. Rich.,
inž. a spis., nar. 1861. Sr. Ott. XXIV.

Šap, u, m,, itistus (inter lapides). Rozk.
P. 116.

Šapor, vz Súpor.

Šarababka, y, f. =? Dšk. Km. 51.

Šaragle u vozu. Mus. slov. VII. 58. Sr.
Šrakle v III. 843

Šarák, u, m. = hromada. Phľd. XXIV.
543. Sr. Šarag, díl VII. 834.

Šarapát, u, m. = šramot, lomoz. Hoš. Pol.
I. 143, II. 84.

Šarapata, y, f. = vzrušení, zvada, nepokoj.
Phľd. XXIV. 543. Š-tu robiť. Ib. 145.

Šarapatiti. Osudná filoxera š-la (řádila)
aj tu. Sbor. slov. VIL 113. Alkoholismus š-tí
(řádí) tu. Sbor. slov. IX. 6.

Šárati = přetkávati. Š. plátno. Mus. slov.
VII 58

Šaratice, e, f. = minerální voda, moravská
hořká voda (působící průjem) Us.

Šaravák, u, m., z něm. Scharwerk = práce
hromadně od celé vsi konaná. Místecký farář
dal poč. XVIII. stol. š-kem urovnati hřbitov.
Vstnk. X. 558.

Šardičky, zaniklá tvrz v Bučovsku na
Mor. Vz Mtc. 1905, 382.

Šářit = utíkali. Zlin. Brt. Sl. 44.

Šarka, y, f. = čásť dveří. Dvere držia
šarke na čepov. Mus. slov. VII. 58.

Šarkanie mlieko = pálenka. Phľd. XXIII.
308.

Šarlač, carlipa (inter herbas). Rozk. P.
751.

Šarlatník, a, m. = kdo nosí šarlatný
oděv. Rokyc. Post. 240a.

Šarm A. Sr. Tob. 218.

Šarovati se = klouzati se (o vozu). Vo-
lyně. Čes. 1. XIII. 125.

Šárovec, vce, m., les u Hrotova. Čas.
mor. mus. III. 143..

Šarpati čím. Šarpe sebum, jak pes na
řeťaze. Slez. Vlasť. I. 235.

Šaršant, a, m., sergent, fr. Rgl.

Šarvak, u, m., druh roboty. 1458. Vlasť.
I. 117.

Šaryváry = plundry, které zavazovány
byly přes patu. Ott. XIX. 949.

Šastnutý = šoustnutý, udeřený. — čím:
měchem (přihlouplý). Hauer. 15., Vlasť I. 236.

Šašek A., spis. Sr. Tob. 218

Šašinovitý. Š. skřípina, rostl., scirus
holoschoenus. Vz Ott. XXII. 724a.

Šáška, y, f. = kobylka. Bylo jich ako
šášek. Mus, slov. IV. 10. Sr. III. 846

Šaškovský trh, kus. Kom. Did. 270.

Šašok = samopašník, pochabec. Phľd. XXIV.
543.

Šašulenka m. šašulinka t. j. šešulka.
Hoš. Pol. II. 155.

Šat, sr. Oděv. Lepší svůj š. plátěný, než
hedvábný kradený. Lit. list XIX. 241. Š.
člověka nedělá. Tbz. III. 2. 61. Přejíce ně-
komu, aby zdráv užil nových šatů, taháme
ho za ucho. Mtc. 1. 1897., Obrz. 50. — Šaty
věšeti = prádlo. Val. Čes. 1. X. 466. Měděný
hrnec k šatům = k prádlu. Světz. 1886. 468.

Šáteček, čku, m. = tanec. Vz Brt. P. n.
878.

Šátečková, é, f. = tanec. Vz Brt. P. n.
885.