417

Šátkářský průmysl (robení šátků). Čes.
1. XII. 182.

Šátkářství, n. = výroba šátků. Us. Rgl.

Šátková, é, f. = tanec v Lišni. Mtc. 1902.
236. Sr. Šáteček, Šátečková.

Šatlata, y, f., rostl. Vezmi róži a š-tu
a fiolu a balšám. Lék. B. 191.

Satlavačka, y, f. = žena dozorce šatlav.
Zvon IV. 157.

Šatlavka, y, f., zdrob. šatlava. Zvon II.
593

Šatlavný, nadávka tomu, kdo seděl v ša-
tlavě. XVI. stol. Zvon II. 623b.

Šatník, a, m. Co mladuchu (nevěstu) roz-
víjajú, jeden družba chodí po rodine mla-
duchy po zvaní, aby išli mladej za šatamj.
To sú šatníci. Vz Mus. slov. VIII. 4. — Š.
s vyobrazením, vz KP. XL 145.

Šátor, u, m. = zboží, krám. V zloděj.
mluvě. Čes. 1. XV. 47.

Šátorník, a, m. = kramář. V zloděj. mluvě.

Šatovní = na šaty. Š. almara. Jrsk. IX.
235.

Šátovek, vka, m. = šátorník. V zloděj.
mluvě. Ččs. 1. XV. 48.

Šatový. Š. krajky. Vz Krajka.

Šátr, u, m. = spořivosť, šetrnosť. Jrsk.
XXVII. 13. Sr. Śatro, Šátrný.

Šátrati ´= hmatati. Š. po něčem. Nár. list.
23. /7. 1889.

Šátrný = šetrný. Severových. Č. Jrsk.
XXII. 230.

Šátro, a, n. Dušánková že je samá outrata,
Domáňová samé šátro (spořivost). Zvon III.
680.

Šatství, šatstvo. 1519. Arch. XIX. 446.,
Lbk. 59.

Šauer z Augenburgu Jos. Sr. Tob. 218.,
Ott. XXIV. 566.

Šaucher, chru, m. = pivo. V zlodějské
mluvě. Čes. 1. XV. 47.

Šaušprunkář, e, m. = denní zloděj.
V zloděj. mluvě. Ces. 1. XI. 141.

Šavlatka, y, f. Š. kopinatá, eques lan-
ceolatus, ryba. Vz Ott. XXII. 719.

Šavle, pl. -= kosatec. Pacov. Čes. 1. XIV. 51.

Šayrnach, vz Šavrnoh v VII. 1389.

šč je také na slov. Skalicku: ešče, ščípat.
Vz Sbor. čes. 84.

Ščakýlek, lku, m., zdrobn. ščakel = slabší
větev. Hoš. Pol. I. 143. Dvěma š-lky bil do
bubnu (tyčinkami, paličkami). Us. Rgl.

Ščasně říká se i tehdy, kdy nelze mlu
viti o žádném štěstí, kdy je řeč o nehodě.
Ten hastrman ho š. utopil. Hoš. Pol. I. 143.

Ščastně = šťastně. Pulk. Lobk. k. 329 a j.

Ščastný = šťastný.

Ščavka, y, f. = škytavka, Rozk. P. 1260.,
R. 82., Bhm. hex. 443., Rostl. G. 291b.

Ščbet, gt. ščebtu, m. = ščebet. Mš.

Ščebetání, n. = štěbetání. Rozk. P. 1353.,
R. 84.

Ščebetula, y, f. = štěbetalka (dítě). Čas.
mus. V. 22.

Ščeděti = šetřiti. Než bych mu přiel
škody jeho, neščedi života svého. Baw. E.
v. 1268.

Ščedře = štědře. Hrad. 16.

Ščedroky = jídla, jež jsou při večeři
o štědrý den na stole. Slez. Vyhl. II. 13.

Ščedrovice, e, f. = štědrovnice. Lišen.
Mtc. 1902, 113.

Šček, a, m., delphinus. Rozk. P. 398.

Ščekal, ardulo(de nominibus personarum).
Rozk. P. 1116.

Ščekle, latrans. Bhm. hex. 163. Sr. Štěkle.

Ščenci, repagula, Thürriegel. Rozk. P.
1845., R. 93., Bhm. hex. 562., Veleš. 147.
(Mš. ). Sr. Štěnec.

Ščepný. Š. tráva (která z jara první vy-
roste). Hoš. Pol. I. 143.

Ščepový = štěpový. Mus. 1879. 508

Ščerbiti = robiti, dělati. Ml. Bolesl. Čes. 1.
XIII. 89.

Ščerbok, u, m. = šťovík? Š. na lukách
neobstál (jedli jej z hladu). Vyhl Slz. 35.

Ščerchátko, a, n. = hrací nástroj malých
dětí. Š. má na konci rukovitka píšťalu.
Lišeň 1902. 440.

Ščerchati. Dítě ščerchá. Lišeň. Vz Ščer-
chátko.

Šcestí = štěstí. Na to ščestí říká se i tehdy,
když se mluví o nehodě. Na to š. mně voči
votekly. Na to š. za rok umřel. Hoš. Pol.
I. 143.

Ščestíčko, a, n., zdrobn. ščestí. Št. Ř.
129b.

Ščeta, y, f. = štětka. Tož se spietíš jako
š. Šmil. R. 1422. Vz násl.

Ščetka, y, f. = štětka. Rozk. P. 834., seta.
Bhm. hex. 862. Sr. Ščeta. — Š. = kousek.
Š. lesa. Hoš. Pol. L 143.

Ščetník, a, m. = četník. Hol. Pol. L 143.

Ščevík, u, m. Pokrm jeho bieše š. Pat.
Zim. 3b. 3.

Ščičečka ve věnci po žních podarovaném.
Val. Čes. 1. X. 467.

Ščiepati =štípati. Mill. 91a.

Ščiepě, vz Ščípě.

Ščiepiti, vz Štěpiti.

Ščihelek, lka, m. = stehlík? Slez. Vyhl.

II. 19.

Ščihla, y, f., cuspa Rozk. P. 2101. Sr.
Stihla.

Ščilek, brola. Rozk. P. 2012. Sr. Stilek.

Ščina, y, f. = moč. Rozk. P. 426., R. 66.

Ščipa, y, f. = poleno. Haná. Hoch. 52.

Ščípek, prestica. Rozk. P. 2013., R. 98.

Ščirňa, ě, f. = strniště. Spiš. Sbor. slov.
IX. 50

Ščiry = štědrý. Spiš. Sbor. slov. 1901. 83.

Ščít, u, m. = štít. Baw. Ar. v. 1092.

Ščítiti se = štítiti se. Před někým se š.
Ž. pod. Vig. záduš. 158^a.

Ščítný vladař, princeps scutariorum. Ol.
2. Pror. 12. 10.

Ščkadle, corpinatrix. Rozk. P. 2415.

Ščořit sa na koho = ščíriti se. Mor.
Mtc. 1902. 433.

Ščrčnatý = štěrkovatý. Val. Čes. 1. X.
470.

Ščudlek, dlku, m. S. vodní (vodňo kon-
čina, vachta, menyanthes trifoliata, jetel).
Vyhl. II. 220., Čes. 1. XIII. 109.

Ščukati, ščikati, vellere, trhati. Klasy š.
Ev. olom. 285.