419

Šept, u, m. Šepty strojiti. Rokyc. Post
287a. Divné pověsti šly šeptem. Zr. Let. III.
107.

Šeptati. Někomu sladce k uším š. Světz.
1888. 83.

Šeptěna, turpa. Rozk. P. 1098.

Šerbet, sr. Sorbet.

Šeřediti koho. Ďábel sluhy své š-dí.
Chč. S. II. 228b.

Šeření, n. Jarní š. Zvon IV. 10.

Šereptati = tíkati. Pták š-tá (nežli počne
zpívati). Rgl.

Šerg J. M., básník.

Šerhůvka, y, f. = žena šerhova. Vlasť.
I. 55.

Šeřík, u, m, syringa, Flieder. Vz Ott.
XXIV. 495.

Šerka = sukně ze šerky, látky vlněné.
Hruš. 159.

Šermmistr, a, m. Rgl.

Šermovník, a, m., dimicator. Rozk. P.
2096.

Šerobarvý. Š. tělo (myší). Msn. Hym. 87.

Šeromlžný ostrov. Msn. Hym. 4.

Šerostinný. Š. jizba. Msn. Od. 169., 192.

Šerpeňa, ě, f. = nějaké domácí nářadí
kuchyňské. Mus. slov. VII. 58. Sr. Ráčik.

Šeršník L. Vz Lit. I. 936.

Šerý = světlý. A jedva tak nětco šero
(sotva tak jest trochu jasno). Chč. S. I. 68^b.

Šesel, slu, m. = jetel nechaný na semínko.
Žel. Brod. Čes. 1. XIII. 29.

Šester, a, o, vz Šesterý.

Šesteronásob dskami opatřená, sex tabu-
lis. Mill. 100.

Šestibunčokový paša. Tbz. V. 4. 221.

Šestijetelka, y, f. = jetel o šesti líst-
cích. Ces. 1. XIV. 384.

Šestikročák, u, m., tanec. Nár. list. 1904.
271. 1.

Šestimocenství síry. Vot. 30.

Šestinedělka kamkoli přijde, všude způ-
sobí výtržnosť. Mtc. 1. 1897. Obrz. 12. —
Sr Hoš. Pol. II. 61.

Šestipalcový. Š. dělo. Nár. list. 1904.
330. 1. odp.

Šestipanský úředník. 1599. Schulz. 45.

Šestiřeménkovec, vce, m — řemen šest-
krát stočenj (na psy). Tbz. V. 5. 46.

Šestirohý. Š. hvězda (v erbu). Kol. Her.
I. 24., 221.

Šestisuký. Š. ostrev (v erbu). Kol. Her.
I. 124., 195.

Šestnáctimuchový. Š. krajky. Vz Krajka.

Šestořadý ječmen, sexaticum ordeum.
Mam. A. 21. Š. klas. Čes. 1. XI. 226.

Šesťročný = šestiročný. Phľd. XXIII. 776.

Šéstruk, u, m. = kozlík u kočáru, z Shaise-
trog. U Ološné na Mor. Čes. 1. XI. 412.

Šešek, šku, m., conus. Rozk. R. 55.

Šešel, conus. Rozk. P. 57.

Šetelík Ant., Jarosl. Sr. Tob. 218.

Šeteliti se, insanire. 1527. Mus. 1905.
434.

Setlík B. Sr. Tob. 218. — S. Jos. Břetisl.,
spis., nar. 1859. Vz Ott. XXIV. 592.

Šetřba, y, f. = šetření. Š. zemřelých.
Msn. II. 127., Od. 115., 246.

Šetřilka, y, f. = žena spořivá, Rais. Lep.
153.

Šetřiti. Setři, abys' ušetřil, ne abys'
rozházel. Litom. 73.

Šetý věk, provecta aetas, pokročilý vSk.
Bib. ol. Gen. 18. 11.

Šev, švu, m. = jizva. Na líci měl š. Val.
Čes. 1. XI. 91. — Š. patrový, staphylora-
phia, Uranoplastik. Ktt.

Ševcovská, tanec. Vz Brt. P. n. 950.

Ševčík Otak.. hud. sklad, nar. 1852.
Sr. Zl. Pr. XXI. l60. (168. ?) — Š. Fr.,
math., spis., 1824. —1896. Ott. XXIV. 594.
až 595.

Ševelivě. Z buku kanuly krůpěje š. do
trávy. Rais. Dom. (Zvon III. 8. ).

Ševětinský = Chadt Jan, spis.

Ševka, y, f. = ševkyně, šička. Phľd. XXIV.
431.

Ševstvo, a, n., sutoria (ars). Rozk. P.
1542. Sr. Ševcovství.

-ší. Jak užívají této příp. komparativu
v Jihočesku. Vz Dšk. Km. 17. — Parti-
cipalia: byvší, přišedší, atd. zamítá Šb.,
jsou prý drsná, neohebná a u starých ne-
obyčejná, pročež lépe je opisovati (při-
byvši — přibylý). Mš. myslí, že se někdy
dobře hodí pro svou stručnosť

Šialenec, nce, m. = blázen. Phľd. XXIV.
543.

Šialik, u, m. = ? Baranina, samý š.,
vonela. Phľd. XXIII. 523.

Šianati = šetřiti. Phľd. XXIV. 543., Sbor.
slov. VIII. 171.

Šiator, tru, m. = hospoda. Šli do šiatra
na občerstvení. Exc. V I. Přisp. 403. oprav
šiatr v šiator.

Šiba, y, f. Vybil jednu šibu {{tabuli) na
obloku (okně). Kál. Slov. 35. — Š., něco
u studny. Mus. slov. VII. 58.

Šibák, a, m. = kdo šibe. Čas. mus. V.
23

Šibalina, y, f. Provedl š-nu (šibalství).
Zvon III. 501.

Šibalsky oči mhouřiti. Kun. Id. 61. Š.
něco vyklamati. 1599. Listář. 47.

Šibanec, nce, m. Kýho š-nce si to děvče
vzpomnělo! Dšk. Km. 42.

Šibenice původně = sloup, k němuž zlo-
činec uvázán jsa šibán byl metlami. Jir.
Prove 363.

Šibeník, a, m. = viselec, šibeničník, na-
dávka. XV. stol. Zvon II. 593.

Šibenný. Ty šibenná noho (nadávka)!
Zl. Pr. XXI. 207.

Šibený, pastvisko u Kojetic. Čas. mor.
mus III. 143.

Šibřinkovať = pohrávati. Š-val s flintou
do tích čas, kým mu nevypálila. Phľd.
XXIV. 543. Keď akoby nápoky šibřinkuje
si po tváři. Čas. mus. V. 22.

Sibřinkový koncert. Nár. list 1904. 30. 3.

Šicí stroj a popis jeho s vyobraz. Vz.
Ott XXIV. 597.

Šička, y, f, lépe prý: švadlí, švadlena,
jako pračka lépe pradlena. Nár. list 28. /10.
1888.

Šidař, e, m. = kdo šidí. 1571. Zvon I. 610.

27*