420

Šidba, y, f. = šizení. Všelijaká š. Tk. 1. 146.

Šidítko, a, n. = umělý cumel, Š. gum-
mové (pro děti). Us. Rgl.
Šídlo. Má oči jako sídla. Zvon III. 159.
Š. vyšlo z vrece (ukázal se, jakým vlastně je).
Phľd. XXIII. 745. — Š. = paklíč. A kde
jste sebral 19 šídel? Nár. list. 1893. č. 50.

— Š. Frant. Sr. Tob. 218.
Šiečrník, vz Siečrník.
Šielení, vz Šílení.
Šielenosť, vz Šílenost.

Šieliti, vz Šíliti. Š. zemi, dementare.
Mill. 23a.

Šietka, y, f., vz Šítka. Vezmi sléz
a s šietkou zvař. Rhas. E. 49.

Šíf, u, m. = dar. V zloděj. mluvě. Čes.
1. XI. 141.

Šífník, u, m. = košík. V zloděj. mluvě.
Čes. 1. XI. 141.

Sifonový. Š. kalhoty. Nár. list. 1903. č.
243. 15. Š. šatka (šátek). Phľd. XXII. 39.
Sr. Šifón, d. III. 869.

Šich Vil. Sr. Tob. 218.

Šícha Jos. dr., 1810. -1894. Vz Alm. V.
99. -106., Ott. XXIV. 606

Šichmistr = šichtmistr. Zvon III. 372.

Šichtmistrovství, n. Wtr. Min. 15.

Šíje, e, f. = hrdlo láhve. Baw. E. v.
1592. — Š. do sklepa. Lob. 75. — Š. = týl.
Strnutí šije. Vz Strnutí zde.

Šijovitý. Š. dlaň = mozolovitá. Val. Čes.
1. XII. 190.

Šíjový hostec, myalgia rheumatica cer-
vicalis, torticollis rheumaticus, průchod,
Cervicalkanal Ktt.

Šikmoběžka, y, f., loxodromy v země-
pisu. Vz Vest. IX. 168.

Šikmohlavec, vz Šikmolebec.

Šikmolící, n., prognathismus. Ktt.

Šikmoočí, vz Šikmooko8ť.

Šikmookosť, i, f. = šikmé postavení oční
štěrbiny, acluropsis, luscitas, das Schief-
stehen der Augen. Sr. Šikmoočí.

Šikolec, vz Sikolec.

Šikovnosť = žiadne čary. Mus. slov.
IV. 11.

Šikovný ako vôl do koča. Phľd. XXIV.
340.

Šílenosť bez blouznění, mánia sine delirio.
Ktt.

Šílenství převleklé, mania metastatica.
Ktt.

Šílený čím: zoufalstvím. Zr. Leg. 107.

— Š. Tom., nar. 1849., prof. a spis.; Š.
Václ., polit. a spis., nar. 1849.

Šilhaře. V Š-řích, louka u Pacova. Čes.
I. XIV. 442.

Šilhavosť, strabismus (střídavá, alternans,
zevní rovnoběžná, externus parallelus);
operativní operace š-sti, strabotomia. Ktt.

Šilhota, y, f., scrabonia (de languoribus).
Rozk. P. 1616. Vz předcház.

Šilingr, a, m. = četník. V zloděj. mluvě.
Čes. 1. XI. 141.

Šilinkovati koho = práskati, bíti. Zvon
II. 593. Z něm.

Šíliti se. Kůň se šílí a plaší. Wtr. exc.

— co čím. klamati, šáliti Tu chytrostí dlúhý
čas šieleše tu zemi. Mill. 23.

Šimáček Mat. Anast., spis., nar. 1860.
Vz Flš. Písm. 737. — Š. Frant., Sr. Zvon
V. 179. —180. — Š. Jos., 18. /1. 1837. —29. /12.
1904. Sr. Nár. list. 1904. a jiné listy z též
doby, Tob. 218. — Š. Jan Al., arch. a spis.,
nar 1858. O všech vz Ott. XXIV. 614.

Šimáčková L., spis.

Šimák J. V., spis. Lit. I. 936., Tob. 218.,
Ott XXIV. 616.

Šimanič Jiří, spis., nar. 1835. Vz Vck.
Vset. 303., Ott. XXIV. 617.

Šimánky = chumáč sena. Rgl.

Šimanovský (Šíma) Kar., herec, 9. / 11.
1825. -14. /6. 1903. Vz Nár. list. 1903 163.
odp. a jiné listy z též doby, Zvon IV. 547.,
Zl Pr. XXI. 405., Ott. XXIV. 618.

Šimati = šuměti. Jako mu chvoje šimá.
Smil Přísl. (Výb. I. 1263. ).

Šimek Ot., spis.; Š. Max., spis. Lit. I.
936., Bílý Obr. 72.; Š. Eduard, Jos. Sr.
Tob. 218.; Š. J. V. dr., spis Vz o nich
v Ott. XXIV. 619.

Šimerka Čeněk, inž. a spis., nar. 1833.;
Š. Vác., math. a spis., 1819. - 1887. Vz Ott.
XXIV. 620.

Šiml, a, m. = sníh. V zloděj. mluvě.
Čes. 1. XV. 47. — Š. = předloha, vzorek.
Kancellářský š. Us. Hlavn. 18

Šimlovati = sněžiti. V zloděj. mluvě.
Čes. 1. XV. 48.

Šimon Jos., básn. a spis; Š. Vinc Sr.
Tob. 218. — Š. a Juda. Šimona - Judy —
prikrýva hrudy (sněhem). Mus. slov. V. 37.
Když Š. Juda odejde, zima ještě přijde.
Us. Na Šimona Judy tuhnou v polích hrúdy.
Nár. list. 1903. 277. 4.

Šimovka, y, f., jm. louky. Hoš. Pol. 118.

Šimoza, y, f., = japonský granát na-
plněný otravnými plyny. Nár. list. 1905.
66. 4.

Šimral, a, m. = špatný, líný dělník.
Litom. 75.

Šimralka, y, f. = šatná, líná dělnice.
Litom. 75.

Šimsa J., Med. dr., spis. Sr. Tob. 218.

Šimůnek Kar, spis., nar. 1842; Š. Kar.,
mal., nar. 1869. Sr. Tob. 218., Ott. XXIV.
622.

Šindálek, lku, m. = šindel bez žlábku,
(klade se na střechu dvojnásob). Kbrl. Džl.
13., Dšk. Km. 31.

Šindel. Mistr Jan Š., hvězdář, okolo
1370. —1443. Vz Čes. 1. XII. 258., Ott.
XXIV. 623. — Š. Dva, kteří se mají rádi,
mají dosti místa na š-li. Us. Rgl.

Šindelák, u, m. Dal dceři mnoho š-ků
(peněz, veliké věno). Hoš. Pol. I. 149.

Šindelář Kar. Sr. Tob. 218.

Šindler Jarosl., říd. učit. a spis. (pseud.
J. Harlavský), 1856. —18. /8. 1905. Sr. Nár.
list. 1905. é. 229. 3., Ott. XXIV. 624.

Šinouti kým. Zatkav uši sebou šinu =
odešel. Baw. E. v. 2131.

Šíp. Je jako š. do roboty. Rizn. 173. Co
by jich šípom hnau (hnal), nejdú. Sbor.
slov. VII. 129. — Š. Jos. Kar., slez. spis.,
nar., 1751. Vyhl. I. 39.