Předchozí (421)  Strana:422  Další (423)
422
Škalník m. skalník (skalní duch). Kbrl.
Džl. 5.
Škampa Al., básn. a belletr, nar. 1861.
Vz Ott. XXIV. 63 i., Tob. 218.
Škandovati = skandovati. Grm. XXI.
Škapa = herka (kůň). Baw. J v. 384.
Škaredění, n. Odpůrcovo š. Lit I. 613.
Škaredivý. Š. žena, Rais. Lep. 31., tvář.
Nár. list. 1886. č. 8.
Škaredohlednosť, i, f. Š. Dantova obli-
čeje. Jeř. Rom. básn. 391.
Škaredosť, scelus. B. ol. Ezech. 16. 51.
Škaredý. Na škaredou středu nerada
předu, ráda spím, a co je dobrého, ráda sním.
Čes. 1. XI. 78. Jak na š-du středu prši,
byva mnoho hysinic (housenek) v zelu. Slez.
Vlasť. I. 212.
Škarman m. Škarvan, vrch u Domažlic.
Krbl. Džl. 5., Čes 1. XII. 384.
Škarnica = kornout. Val Čes. 1. XII. 228.
Škarnótek, tku, m. = kornountek. Lišeň.
Mtc. 1902. 443.
Škarnout = kornout. Kbrl. Džl. 6.
Škarohlídný, schwarzsehend. Š. oko.
Nár. list. 1884. č. 116. Sr. Škarohledý.
Škarohlídství, n. Nár. list. 1905. 186. 13.
Sr. Škarohledství v VII. 850.
Škarovidný lid. Kká. Sion II. 75, 162
Škarpíky, pole u Starce. Čas. mor. mus.
III. 143.
Škarta. Že jest ta š. při ní. 1511. Arch.
XIX. 25.
Škartička, y, f. Š-ky a lístky. 1592.
Hrubý 167.
Škartník, u, m. = škatule. Mod. kn. 1898.
č. 40. 78.
Škatule. Na š-le (hra honěná). Rgl.
Škatulkářství, n. = dělání škatulek. Jrsk
XXII. 184.
Škatulkování, n. Školní š. Čes. 1. XIV.
406.
Škebránie, n., ululatus. Pat. Zim. 9a. 10.
Škeriť také = pukati. Škrupina škerí.
Slov. Phľd. XXIV. 543.
Škernieť = plakati, vřeštěti. Spiš. Sbor.
slov. IX. 48.
Škláb, a, m. = otrok, Sclave. Veltrusy,
List. fil. 1902. 252.
Šklába, y, f. = trhlina, rozsedlina a p.
Tělo měl samá krvavá š. Zvon II. 164.
Šklabdiť sa = šklabiti, šklebiti se. Slov.
Phľd. XX1V. 543.
Škleb, u, m. Shrdám šklebem hlupáků.
Vrch Sud. 120.
Šklébit sa = slabě svítati. Š-bí se to jak
svatojanek. Čes. 1. XI. 209.
Šklebna, y, f. Vz předcház. Řehulena,
Řehna.
Šklobanke, pl. m. = škubánky. Líšeň.
Mtc. 1902. 112.
Škmouřit se = mračiti se. Rais. Sir. 12.,
143.
Škoda. O š. v dřívější době vz Arch
XIX. 565. -569. Š. vtipu dodává. Lit. List
XIX. 319.
Škoden, dna, o, vz Škodný.
Škodka, y, f., zdrobn. škoda. Lepší š,
nežli škoda. Cern. Z. 90., Chč. S. II. 193b
Škodlivý čeho = tratící co. Jakoby ně-
čeho měli škodni býti. Chč. S. II. 172b.
Škodnič, e, m. = nocens. Ž. witt. 34. 1.
Škodový, případ. Nár. list 1903. 174. 5.
Škola. Školy mají velká ústa (student
mnoho stojí). Rizn. 63. Š jsou zlatý důl,
tam se vyváží mnoho zlata pro život Zvon
III. 694. Hra na školu ve Slez. Vz Vyhl. II.
245. Š. obecná, střední, vojenská, vysoká.
Vz Ott. XXIV. 640. -648.
Školácký. Š. mše (školáků). Rais. Sir.
245.
Školák, a, m. = spolužák. Val. čes. 1. XI.
44.
Školný. Š. učení. Pass. 420.
Školosprávce, e, m. = školní správce. Máj
III, 6.
Škompa, y, f. Bude z toho posměšek,
utržíme si š-pu (ostudu). Světz. 1895. 282.
Škopa, y, f. Je jako š. (tlustý). Litom. 74.
Škopar, a, m., migalus (inter bestias).
Rozk. P. 487., R. 67.
Škopec, pce, m. = dozorce vězňů. V zloděj.
mluvě Čes. 1. XI. 141.
Škopíček, čku, m. Napil se ze š čka (ve
kterém švec kůže močí = je potrhlý, sprčený).
Čes. 1. XIV. 224. — Na š-ček, hra s kamínky.
Ouboč. Rgl.
Škopovina = skopovina. Mor. Arch. XX.
384.
Škořápka. Žabí š. = škeble. Čes. Třeb.
Ces. 1. XI. 36
Škormajzlice, e, f. = skoupá žena. Rais.
Lep. 244.
Škornice = škorně. Arch. XX. 288..
Škorpijan, u, m. = něj. lék. Vyhl. II. 63.
Škorpil Frant. Sr. Tob. 218.
Škorpy = střevíce. V zloděj. mluvě.
Škrab, u, m. =poškrábanina, Schramm.
Měl š-by v obličeji. Jrsk. VII. 2. 66.
Škrabák, a, m. = chrobák Sb. sl. 1902. 4.
Škrabánky, pl., m. = lejna po trhu, po
ulicích seškrábaná. Chrud. Rgl.
Škrabati se. Ten se škrabe, koho co
svrbí (koho se týče, ten se hlásí; kdo vinen,
ten se Hlásí). Us. — se kde. Škrabe se i tam,
kde ho nehryze. Rizn. 177.
Škrábe = pět kaménků na hraní. Mor.
Mtc. 1902. 433. Vz Drápka v I.
Škrábek, bku, m. = výškrabek z dýmky.
Rais. Lep. 103.
Škrabinožka, vz Škrabinoha v VII. 852.
Škrabka, y, f. = bramborová polévka. Us.
Škraboška k omámení, k narkosi, Nar-
kosenmaske, k narkosi etherem, Aetherm.,
k chloroformování, Chloroformmaske. Ktt.
Škraboškovitý. Š. tvář. Nár. list. 1903.
154. 13.
Škráček, čku, m. Ani škráčka nevidno
na tej polievke (mastného očka). Mus. slov.
IV. 28
Skraka, y, f. Zemňáky (rozmíšané) se
škrakú = bramborová kaše s uškračenými
(uškvařenými) slaninami. Val. čes. 1. XI.
324.
Škralúp (škraloup), u, m. = špína. Š.
s sebe smýti. Baw. Ar. v. 2867. Š., squa-
lor. Rozk. P. 1600., R. 87.
Předchozí (421)  Strana:422  Další (423)