423

Škramlatý = dolíčkovaný, zďubaný od
neštovic. Netolice. List. fil. 1902. 252.

Škrání, vz Skrání.

Škrániť někoho o něco = úsilně žádati.
Mor. Rgl.

Škrapa, škrapaň, m., vz Rapa, Rapavec
Slov. Phľd. XXIV. 543.

Škrapatý člověk. Slov. Phľd. XXIV. 483.

Škrata, y, f. = fraška. Strygy tam hodne
škraty narobia. Mt. S. I. 209.

Škrdlák, a, m., obyvatel Škrdlovic. Hoš.
Pol. I. 144.

Škrdle Tom., kněz a spis., nar. 1853. Vz
Ott. XXIV. 652.

Škřečnice, e, f., cemina. Rozk. R. 59.

Škřeklivě = škřeklavě. Vz Škřeklavý.

Škřéknút = křiknouti na někoho. Škřéče
jak soják (sojka). Val. Čes. 1. XI. 132.

Škřen = křemen. Mš.

Škřemenice, silex. Vít. Voc. I. 44.
(křemen).

Škribenda, y, f., z lat. = škola, ve které
počínaly děti psáti. Jrsk. IX. 229.

Škřidlář, e, m. 1477. Arch. XXI. 198.

Škřiekati, vz Skřiekati. Tak mnoho
škřiekáše. Drk. dram. 186.

Škřína, y, f. = skříň. Š-nu vylámal.
NB. č. 210.

Škříně, rybník. Arch. XX. 387.

Škriniarstvo, a, n. = truhlářství. Sbor.
slov. IX. 7. Sr. Skříně. III. 897.

Škříp, u, m. = skřípání, stridor. Rozk.
P. 1393.

Skřivance, nce, m. = skřivanec.

Škrkavka, y, f., oxyuris vermicularis,
Spring-, Madenwurm, Pfriemenschwanz. Ktt.

Škŕknúť po kom = skočiti, hnáti se. Val.
Čes. 1. XI. 485. Vz Škrkati. A vono se
blesklo a škrklo do ty slámy (sjelo). Hoš,
Pol. II. 92. Sr. Škrkati.

Škrk sem, škrk tam, tanec. Vz Brt. P.
n. 883.

Škrlák, u, m = kverlovačka, moulvička?
Kuchařka nese několik polámaných vařeček
a š-ků. Kld. II. 329.

Škrniti = skrbliti. Strn. Poh. 77.

Škrob, u, m., scabo. Rozk. P. 1070., R. 80.
Sr. Ott. XXIV. 656.

Škrobánek. Hra na š-ka ve Slez. Vz
Vyhl. II. 244. Choditi na š-nka = dětská
slavnost' velikonoční. Děti chodí hledat do
polí, co jim š-nci shodili. Vz Vlasť. L 170.

Škrobotnice = hlísty. Vz Roupy.

Škrošňačka, y, f. = drůbežnice. Mtc.
1902 14.

Škrovaditi = škravaditi. Müll. Conf. 718.

Škrpát, u, m. = rádlo. V zloděj. mluvě,
Čes. 1. XI. 141.

Škrt, u, m. Písmo těžko čitelné pro ne-
malý počet oprav i škrtů. Arch. XXVII.
XVII.

Škrtál, u, m. = chřtán, hlavně ptačí.
Volyně. Čes. 1. XIII. 125.

Škrtati. Slepice š-la. Rais. Lid. 218.

Škrticí stroj parní, KP. IX. 51., klapka.
Ott. XXI. 413a.

Škrtič, e, m. Š. malých děvčat v Praze.
Vz Nár. list. 1902. č. 90.

Škrtiti co komu. Jejich smích škrtil
mu hrdlo. Zvon IV. 205.

Škrtmo. Hrot š. kožku porouchal (škrábl).
Msn. Od. 333.

Škrtný = mlsný. Val. Čes. 1. XIII. 208.

Škrtula, y, f. = metla, koště. Hauer 15.

Škrunda, y, m. = lakomec Dšk. Km. 22.

Škrundál, a, m. = lakomec. Dšk. Km. 13.

Škrundati = vláčeti nohy při chůzi.
Litom. 53.

Škrup, u, m. = řeřicha. Vyhl. II. 221.
Sr. Reřišnice rostl.

Škrupadla, pl., n., trať u Kolína. 1519.
Opatrný v Kolín, progr. za r. 1889. 25.

Škrvútanie, n. = kručení v břiše. Slov.
Phľd. XXIV. 543.

Škrvútať = kručeti v břiše. Phľd. XXIV.
543.

Škubač, e, m. Patentní š. drůbeže. Nár.
list. 1904. 138. 10.

Škubáček, čku, m. = hák, jímž se šku-
bají, trhají v lese suché větve. Us. Rgl.

Škubání, n. Smrtelné š., trhání prstů,
floccilegium, crocidismus. Ktt.

Škubánkový. Š. polévka (žmolková).
U Kr. Městce. Čeč. 177.

Škubavě mluviti (trhavě). Rais. Lop. 285.

Škubnouti něčím. Rais. Sir. 122. Sr.
Škubati.

Škudle, ete, n. = nedospělé děvče. Hádal,
kdo takovému škudleti postavil máji. Sá.
Prost. II. 68.

Škudlení, n., vz Škudliti. Osv. 1896. 645.

Škudlík, a, m. = vrabec. Litom. 76. Sr.
Šprlec.

Škudlilství, n. = skrblictví. Zvon V. 131.

Škůdně v něco se klásti. Slád. Cor. 87.

Škůdnický. Š. činnosť Schulvereinu. Pokr.

1885. 340.

Škůdnictví, n. = škodné působení. Pokr.

1886. č. 10.

Škůdnosť, Schadenfreude. Odpověděl
s úsměšnou š-stí. F. Tomsa.

Škulať nač = pošilhávati. Slov. Czam.
Slov. 267.

Škumpa, y, f., rhus, rostl. Vz Ott. XXI.
675

Škutina na bradě. Slez. Vlasť. L 96.

Škutlati co = nedobře spásti, trávu po-
vyžúvať. Liptov. Sbor. slov. IX. 44.

Škvařenina, y, f., frixorium. Rozk. P.
1692., R. 89., Bhm. hex 504.

Škvařidlo, a, n., Vz Ochle.

Škvařivý zvuk (v kuchyni). Rais. Lid.
142.

Škvarka, y, f. Ako sa máte? Ako š.
na saláte. Mus. slov. IV. 29.

Škvíkati se od čeho. Slívy od deště
se š-jí (pukají). Jičín. List fil. 1902. 252.

Škvor, vz Ucholák, Chucholák, Uchatec,
Uchavec. Sr. Ott. XXIV. 660.

Škvorec, rce, m., zdrobn. škvor. Volyně.
Čes. 1. XIII. 125.

Škvrčanie, n. = zvuk škvařícího se
másla. Slov. Phľd. XXIV. 543.

Škvřieti, vz Skvřieti.

Škvŕla, y, f. = malá věc, malé zvíře.
Nekvič, ty škvŕlo (o praseti)! Slov. Phľd.
XXIV. 543.