425

Šmaha, y, f., squalda. Rozk. P. 2386. —
Š. Jos., dram. umělec, spis., nar. 1843. Sr.
Zvon IV. 518., Tob. 218., Ott. XXIV. 681.

Šmáchati. Po zemi něco š. (vléci?) Horní
Orava. Čes. 1. XIV. 223.

Šmachťavý lokaj. Val. Nár. sbor. VIII.
73. Sr. Šmaťhavý.

Šmalhuz, u, m., altiforago. Rosil. F. 31.

Šmanďa = levice. Matóš sa jenom šmanďó
ohnal. Haná. Hoch. 98. Sr. Šmanďák v VII
859.

Šmantlati = kulhati. Volyně. Čes. 1.
XIII. 125.

Šmariť, pošmariť = hoditi, vrhnouti. Liptov.
Sbor. slov. IX. 43.

Šmatár, a, m. = lhář. Slov. Phľd. XXIV.
544.

Šmatáriť = lháti. Slov. Phľd. XXIV. 544.

Šmaťhač, e, m. = rak. Msn. Hym. 93.

Šmatlať. Š-al sa mu jazyk (opilému).
Slám. Put 342.

Šmátrati kam komu. Kupec šmátral
praseti na hřbet. Val. Čes. 1. XIIÍ. 418.

Šmegrust, u, m, vz Šmigrust v III. 915.

Šmejdidlo, a, n. = štětka na čištění roury,
Wisch. Č. Buděj. List. fil. 1902. 252.

Šmejdlíř, e, m. Š-ři připilovali klíče.
XVIII. stol. Mtc. 1905. 195.

Šmejliti = kůru s prutů, z kterých se
dělají košíky atd., strhovati drhovačkami.
U Všenor.

Šmelcířský. Š. pachole. 1617. Listář 127.

Šmérať v hubě prstem = šťourati. Mtc.
1902. 120.

Šmergust. Hoš. Pol. I. 144.

Šmertka, y, f. Její vynášení. Vz Mus.
slov. IV. 50., Mařena.

Šmic, e, m. = jizva na kůži dobytčete
od rohu (při trkání). Hruš. 159.

Šmíd F. Leop. Sr. Tob. 218.

Šmídl Ladisl. Sr. Tob. 218.

Šmidravý. Š. oči (šilhavé). Sbír. Land-
fras.

Šmierć = srmť. Slov. Mš.

Šmietiti, šmiecu. — čím kam. Až smietí
svú rukú v jeho bok. Krist. 110^a. (List. fil.
XIII. 282. ).

Šmih, u, m. = smích. Puščil sa do šmihu.
Spiš. sbor. slov. 1901. 85.

Šmihák, u, šmiholec, lce, m. = tenký,
hybký prut. Slov. Phľd. XXIV. 544.

Šmika, y. f. Hlava samá jizva křížem,
šmikou. Jrsk. XXVIII. 1. 126.

Šmíkľava, y, f. = klouzačka? Čas. mus.
V. 19.

Šmilovský Al., prof., spis., 1837. —1883
Sr. Zvon III. 548., Tob. 218. Ott. XXIV.
685.

Šmílový. Š. kráslice = ovinuté duší
rostliny rostoucí na bahnech. Litom. 53.

Šmír, a, m. = noční hlídač, hlídač při
krádeži. V zloděj. mluvě.

Šmirále, e, n. Aby (osoby radní) žádných
š-lí aneb darů nebrali. Carches. Stav. měst.
(Mš. ).

Šmírati, šmírnouti = přejeti zlehka jem-
nějším předmětem (pérem, slamou). — čím
komu kde. Šmírl mu ním pod nosem. Val.

Čes. 1. XI. 95. — Š. komu po hubě sazemi
(máznouti). Čes. 1. XV. 30.

Šmírovat = býti na stráži. V zlodějské
mluvě. V z Šmír.

Šmodrcha, y, m. = nešika, loudal. Litom.

Šmodrchany (pomatené krajky). Vz
Krajka.

Šmochot, u, m. = milé dieta. Mus. slov.
V. 42.

Šmosen = plundrovati. V zloděj. mluvě.
Čes. 1. XV. 47.

Šmukýřka, y, f. = žena prodávající šmuk.
Světz. 1888. 795.

Šmurcian, a, šmurcek, cka, m. = umou-
něnec. Hauer 15.

Šmurovaný kabát = tmavě, žíhaný. Val.
Čes. 1. XIV. 44.

Šmýd Tom., 1838. —1897. Vz Vyhl. I. 60.

Šmýrati. Žádnému tak nešmyře jako
nám dvěma. Brt. P. n. 796.

Šnajdauf Ant. dr., básn., nar. 1860. Vz
Flš. Písm. 717., Ott. XXIV. 689.

Šnajdr Kar. Sudimír. Vz Lit. II. 325.,
661., 876; Š. Ludv. Tob. 218. Sr. o nich
v Ott. XXIV. 689.

Šňapať = zabrati obilí při sečení, hodně
na ráz useknouti. Žel. Brod. Čes. 1. XIII. 29.

Šňapec, pce, m. = kus, úřez (obyčejně
slaniny). Slov. Phľd. XXIV. 544.

Šňapiť, šniapiť = řezati, krájeti. Slov.
Phľd. XXIV. 544.

Šnečí chaloupka = hlemýžd. Č. Třeb.
Čes. 1. XI. 36.

Šnejdárek-Jičínský Jan, spis, + 8 /10.
1901. maje 46 let. — Š. Fr. dr., lék., spis.,
nar. 1840. Vz o nich v Ott. XX1V. 690.

Šnek. Šel, jako když se plazí po dešti
š. (zdlouha). Dost. Pov. 142. Sr. Vyhl. II.
269. — Š. dopravní v cihelnách. Vz KP.
IX. 243. — Š. = kotoučová roura k chlazení
piva. Rgl.

Šnekový. Š. krajky. Vz Krajka. Š. lis
na hliněné tašky. KP. IX. 168., 174.

Šnelér =? Včil ty šneléry volajú na
tkalca. Val. Čes. 1. XII. 83.

Šněrovací krajky. Vz Krajka.

Šněrovačkový živůtek. Ňár. list. 1903.
č. 243. 15.

Šňorečník, a, m., vz Šňorař.

Šnorice, e, f. = klobouk. U Chorv. v Dol.
Rak. Světz. 1882. 587.

Šnorlík, u, m. = osekaná větev, které
užívají jako holi při chůzi. Hoš. Pol. II.
158.

Šnoruvaný. Š. šaty. Slov. Čes. 1. XII.
278.

Šňukací hra na schovávanou. Vých. Č.
Mus. 1863. 337. Jir. Sr. Šňukati.
Šňupák, u, m. = šátek. Dšk. Km. 28. —
Š. psí= tlama, čumák. Mršť. Obrz. 27.

Šňuředlník, a, m. = šňorař. Tk. M. r.
187.

Šňůrkování, n. = ozdoba šňůrkami. Rgl.

Šňůrník, a, m. = šňorař. Tk. M. r. 187.

Šnýdrovati=jíti šnejdrem. Kola se mu
š-ly, zadek se mu nahýbal. Modr. kn. 1898.
č. 40. 6.

Šocovitý, linsenförmig. Čad. 58.