Předchozí (427)  Strana:428  Další (429)
428
Špingl, u, m. = plaňka. Š. z plotu. Val.
Čes. 1. XI. 92.
Špinka, y, f. = lakomec. To je š. ! Dšk.
Km. 27., Us.
Špinšul, u, m., z něm. Špinnschule. Až
bude ten š. Zvon III. 677.
Spíř = náramek. V zloděj. mluvě. Čes. 1.
XI. 142.
Špírek či Špiritus = duch podobný Ra-
ráškovi. Na Mor. Vz Kšf. Poh. 59.
Špirka, y, f., vz Šperka v I. Příp. 411.
Špirlice, e, f., sarracenia, rostl. Vz Ott.
XXII. 648.
Špirmantl, u, m. tabernaculum. V zloděj.
mluvě.
Špíser = hostinský. V zlod. ml. Čes. 1.
XV. 48.
Špíšek, šku, m. Prodala za l'/2 kopy
soli špíškuov. NB Č. 146.
Špitálmistr, a, m. 1614. Listář 114. a j.
Špitálsko, a, n. = špitálské pole v Kar-
líně u Prahy (darované v XIII. stol. krá-
lovnou Konstancí špitálu křižovníků). Dolen.
Pr. 570.
Špitání, n., vz Špitati.
Špiterácky. Tak š. se tahati nenechá.
Zvon IV. 565. Sr. Špiterácký v III. 934.
Špížiti co komu kam: do korábu. Baw.
Ar. v. 2593. Š. na koráb. Ib. v. 4890.
Šplachoti = činiti šplachot. Hoš. Pol. II.
158.
Šplechotka, y, f. Bába š. = placna. Jrsk.
XIII. 3. 170.
Šplechtna, y, f. = povídalka. Us. Rgl.
Šplechtnouti kde. V řece to šplechtlo,
jako když kůň břede. Čes. 1. XII. 432. Sr.
Šplechtati.
Šplechtoň, ě, m. = žvanil. Lit. I. 307.
Šplhavce, vce, m., der Ernporstrebling,
Streber.
Šplicha, vz Spliha. Koll. I. 106.
Šplíchal Bedř. Sr. Tob. 218.
Šplíchanina, y, f. Nejvíc š-nin měl nasbí-
raných proti kalvinistům. Fel. 53.
Šplíchaný = kropenatý. Holub červeně
atd. š-ný. Brno. Rgl.
Šplichař, e, m. = myslivec. V zloděj.
mluvě. Čes. 1. XV. 48. Sr. Střihař.
Šplíchati kde: ve vinohradě = révy po
střikovati. Mor. Čes. 1. XII. 248.
Šplichavice, e, f. = ručnice. V zlod. ml.
Čes. 1. XV 48. Vz násl.
Šplichovnice, e, f. = puška. V zloděj.
mluvě. Vz Nakrmený a předcház.
Šplouchání, n. Hlasné š. hrudní, suc-
cussio Hippocratis. Ktt.
Šplouchavos, i, f., fluctuatio, Schwap-
pen. Ktt.
Šploun, u, m. = šplounání. Š. vln. Zvon
V. 596.
Špon, u, m Měli ve voknech š. místo
skla. Domažl. Čes. 1. XIV. 329.
Šponec, = Sponec.
Šporovný. Š. žena, sparsam. Modr. kn.
č. 40. 76.
Športka, y, f., druh cigar. Nár. list. 1904.
102. 3.
Šprachati kde: v blátě. 1839. Čes. 1.
XII. 47.
Šprajda, y, f. = hudrmanice. Dšk. Km. 22.
Šprejzně = dvě zahnuté tyče u tkadlcov-
ského stavu, jimiž připevňuje se látka k prs-
nímu vratidlu. Vz Litom. 67.
Špringer Jos. Tob. 218.
Šprlec, rlce, m. = vrabec Litom. 76. Sr.
Škudlík.
Šprlení, n. = laový plot u domu. Mtc.
1902. 2.
Šprliti co: zahradu = laovým plotem
obehnati. Brt. P. n. 1196
Šprslík, u, m. = šprysel. Šumava. Rgl.
Špršel = příčník v žebříce. Volyně. Čes.
1. XIII. 125. Sr. Sprsel.
Špruhliny = píhy ? Sbor. slov. 1900. 140.
Šprusle = kulaté tyčky u řebřinového vozu.
Litom. 63.
Špulák, a, m. = tulák. Pat. Jer. 22. 22.
Špúlati se = toulati se. Pat. Jer. 170.
Jakžto lev řve a špúlá se. Ev. olom. lla.
Špulíř, e, m. = nástroj k vrtání větších
otvorů. Vz KP. XL 11. obraz.
Špunky = cuckoré polouchy. Litom. 67.
Vz Polouch.
Špuntovačka = přístroj zátkovací. Rgl.
Špuntovnice, e, f. Betonový podklad
jímky, š-cemi na obou stranách chráněný.
Nár. list. 1905. 43. 3.
Špurt, u, m. Kněží přepíší sobě nějaké
spurty. 1575. Hrubý 191.
Šrafovati = tupiti. — co. Něco š. a lehčiti.
Čes. 1. XII. 463.
Šrák tkadlcovský podobá se dětskému
počitadlu s příčkou uprostřed shora dolů.
Litom. 66.
Šrámek Fráňa, spis. Tob. 218.
Šraňkování, n. = klání v šraňcích. Wtr.
Min. 156.
Šraňkovní papír (cenný). Nár. list. 1903.
č. 175. 17.
Šrapcovat, šrapelova co: = nésti, vléci.
Slov. Pohžd. XXIV. 544.
Šrapnel, u, m., S(c)hrapnell, Granatkar-
tätsche. Vz Shrapnel.
Šrapnelový. Š. střelba (congrevská). Nár.
list 1904. 52. 2.
Šrátka, y, f., vescipolum. Rozk. P. 2397.
Šrc, e, m. Š. plátna. Mus. slov. VIII. 25.
Šrejbar, rybník v již. Cech. Arch. XXI.
449.
Šrekový. Š krajky. Vz Krajka.
Šrk, u, m. = výroční trh. Sr. Zloch.
V zlod. ml. Ces. 1. XV. 48.
Šrófka, y, f. = nějaký háček nebo něco
podobného. Lišeň. Mtc 1902. 444.
Šronda, y, m. To je takový š. (chodí
na křivo). Rgl.
Šrotovati se kam. Když ještě hlouběji
do pekla se š-li (jeli). Faust. 75.
Šrotýřský písař. 1602. Listář 62.
Šroub, Vůl jako š. = tlustý. Domžl. Čes.
1. XI. 217. Š. berní = zvětšování daní. Nár.
list. 1903. 312. 21.
2. Šroubek, vz Bráti (na šroub). Š. na
zubní kořeny, Zahnwurzelschraube. Ktt.
Šroubovitě šplhati. Us. Rgl.
Šroubovník, u, m., nástroj truhlářský.
Vz KP. XL 10.
Šroubový. Š. loď. Ott. XIX. 268.
Předchozí (427)  Strana:428  Další (429)