431

Štipáček, čku, m. Š. kostní, Knochen-
zwickzange, nehtů, nehtový, Nagelzwicker.
Ktt.

Štipák, u, m. Š. k navalování dřev. Mus.
slov. IV. 14.

Štípák, u, m. = šňupací tabák V zloděj.
mluvě. Čes. 1. XI. 142.

Štípal, a, m. = dobírač, škádlil. Čes. 1.
XIII. 367.

Štípanky = štípané dříví. Škd. F. 61

Štipčka, y, f., gottidrion. Mam. A. 23b.

Štipice, vz Štpice.

Štipkovací přístroj. Nár. list. 1905. 131. 21.

Štípky = polénka odštípnuté louče na
podpalování. Litom. 54.

Štiplavec, vce, m. = štiplavý člověk. Rais.
Koř. 37.

Štipočka, y, f. Nedal mu ani š-ky (nic)
Slov. Phľd. XXIV. 342.

Štiporejk, a, m = vtipkář a p. Čes. 1.
XII. 463.

Štír, a, m. Od ještěrky — do postýlky,
od hada k doktoru, od štíra do hrobu. Us.
Rgl. — Š. = souhvězdí. Kdo se narodí na
štíru, bude svárlivý, hašteřivý, ale též
čiperný, vtipný. Mtc. 1. 1897. Obr. 51. —
Š. = kuří noha, portulaca. Rostl. drk. 180^b.
1., Lék. B. 125a.

Štíra, y, f. = mlok. Č. Třeb. Čes. 1. XI. 36.

Štirák, vz Stiřík. Dšk. Km. 28. — Š.,
a, na. tetřev vrzavý, tetrao hybridus, Rackel-
huhn. Sbor. slov. VIII. 140

Štírat = hledati Sr. Zloch. V zlod. ml.
Čes. 1. XV. 48. — Š. = tvrdnouti, okorávati.
ML Bolesl. Čes. 1. XIII. 89.

Štiřikati. Vlastovky š-ly. Rais. Lep. 276.,
Sir. 268. a Zap. vlast. 295.

Štiřikavý špaček. Rais. Lid. 107.

Štiřiti se = úsilovně pracovati a šetřiti.
Ml Bolesl. Čes. 1. XIII. 89.

Štírkův. Milostivější bývá otcova rána
než štírkova. Vít 77b. Vz Štír.

Štírný. Š. šimla (kobyla). Jrsk. XXVII. 44.

Štiropeň v VII. 873. oprav v: Štíropeň.
Sr Ščíropeň.

Štirovník, vz Ledenec.

Štíska, y, f. = štěstí. Us. Rgl.

Štístko, a, n. = malé štěstí. To je š. Hlav.
Chamr. 181.

Štít. Vz Kol. Her. I 425. nn. Dělení štítu
šlechtického. Vz Kol. Her. I. 4.

Štita, y, f. = otep. Ustlali na zem štítu
slámy a v hlavách židli postavili lenochem
do podlahy. Zvon III. 142.

Štítění-se. Období štítění-se vody při
vzteklině, stadium hydrophobicum. Ktt.

Štítiti = chrániti (štítem). — koho. Své
druhy štítil. Msn. II. 296., 458.

Štítivý. Cítila k němu vždy š. odpor.
Zl. Pr. XXII. 111.

Štitkovaný. Š. pás těla. Kká. Sion I. 22.

Štítlice, e, f., šp. m. želva. V Pohl.

Štítní žíla lichá, vena thyreoidea impar.
Vynětí žlázy štítní, thyreoidectomia. Ktt.

Štítoborce, e, m. Msn. II. 390.

Štítodržavný Zeus. Msn. Od. 36.

Štítotřas, a, m. = kdo štítem třese. Msn.
II. 77.

Štítovitý, scutulatus. Sr. Okřínatý.

Štítovka = agátová všice, Schildlaus Phľd.
XXIV. 426.

Štítovládný = štítem vládnoucí. Š. Zeus.
Škd. Od. 76

Štítový. Š. zeď. KP. IX. 335.

ŠtítozBrojný. S. mládec, Škod. II. ² 69.,
mužstvo. Ib. 39., 153.

Štitrobný = hladový. Msn. II. 357.

Štitrop. Píti na štitrop; Píti na štitro.
Dšk. Km. 51. Sr. Štitroba.

Štívati, vz Štváti.

Štkavec, vce, m., Zungendreher. Sb. sl.
1902. 13

Štkavý. Š. hoře, Tbz. V. 5. 49., vzdech.
Kun. Id. 26.

Štlupeň, pně, m. = stupeň. Vých. Č. Mus.
1836. 366. Vz Šlupeň.

Štok, u, m. = špalek. Stojí tam jako
dřevěný š. Světz. 1895. 303. — Š. = pode-

zdívka pod plotnou. Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 88.

Štolař, e, m. = ve štole pracující. Us.

Štolba Jos., básn. a spis. Vz Flš. Písm.
727. V VII. 874. Dr. Jos. Š., prof. oprav v:
Frant. Š..

Štolc Ant., spis.

Štolcírovat, z něm. = hrdě si vykračo-
vati, vésti Grm. XXL

Štolmistrství, n. Wtr. Min. 15.

Štolovský Eduard. Sr. Tob. 218

Štompelky, pole u Martínkova. Čas. mor.
mus. III. 143.

Štont, u, m., z něm. Stand = prodávací
bouda. Val. Čes. 1. XI. 48.

Štopati. Kolenami štopajíc sa do všetkého
(naráže). Slov. Phľd. XXIV. 142.

Šťopkář, e, m. Toho jsem nezkoumal
nejsa š-řem. Guth. Caus. 71.

Štorch Frant. Dr., prof. a spisov., nar.
1850. Sr. Zl. Pr. XXII 82. s podobiznou.

Štorny = sýpka. V zlod. ml. Čes. 1. XV.
48..

Štospan, u, m., druh hoblíku, z něm.
Stossbank. 1518. Arch. XIX. 420.

Šťouchaný. Š. brambory = maštěné. Čes.
1. XIV. 144.

Šťouka, y, f. = dštovka Vých. Č. Mus.
1863. 338.

Šťouravosť, i, f. Nár. list. Školní s. Msn.
Od. II.

Šťovík, u, m., rumex. Vz Ott. XXII. 100.

Štpění, n. Bál se soli pro š. Rhas. E. 78.
Sr. Stpěti.

Štráf, u m, z něm. streifen. Choditi na
š. (na zálety). Litom. 54.

Štráflovitý postav sukna (chybný). Arch.
XX 285.

Štráfovník, a, m. = záletník. Vých Č.
Jrsk, XXV. 265., Litom. 54.

Štráfový. Š. krajky. Vz Krajka. Š. cej-
cha. Sr. Štráf. Us.

Štragať sa s čím kam. Já sa s tým
nebudo na hůru š. Val. Čes. 1. XI. 177.

Štrejcholec. V III. 969. polož Štrejcholec
před Strejchýřa na str. 970. polož Štrýcholec
za Štrychna.

Štrejchpudlík, a, m. Š-ci byli v Praze
výrostkové zaměstknaní v továrnách na
kartouny. Sá.