433

Šuchotaťi si co s kým = šeptati. Val.
Čes. l. XI. 180.

Šuchrati co = šoupati, tříti. Slov. čas.

mus. V. 22.

Šuchtárik, u, m., vz předcház. Šaflík.
Šujan Fr. Dr., red. Tob. 219.
Šuk, u, m., fallastia. Mam. F. 89a. 2.

V Ig. šik. Mš.

Šukačka, y, f. = šukání. Š. po domě. Brt.
Čít. X.

Šukna, y, f. = žena, která pořád šuká. Brno.

Rgl.

Šukot, u, m. Zpěvný š. Svět. knih. 420.
142.

Šúlaný. Š. halušky. Vz násl. Šúlkový.

Šúlat co. Štrudl (svinovati). Val. Čes. 1.
XI 321.

Šulc Otak. Vz Alm. XII. 131. — Š. Jan,
prof. a spisov. — Š. Ant. a Frant. Sr. Tob.
219.

Šulek Jan, spis. + 1895. Vz Vck. Vset.
308.

Šulka, y, f. = druh hemůvky (čubky,
šubky) při jízdě na silnici. Litom. 63. Sr.
Liška.

Šúlkový. Š. neděla (smrtná), lebo vtedy
varia dievčata šulky (šúlané halušky). Vz
Mus slov. VIII. 13.

Šum, u, m. = háj, les. V zloděj. mluvě. Čes.
1. XL 142.

Šumavský Frant. Vz Lit. I. 693., 795. —
Š. Oldř. Tob. 219.

Šumborka, y, f., potok u Kr. Městce.
Čeč. 10.

Šumichrast, u, m. = bezcenná věc. Slov.
Phľd. XXII. 36.

Šumivý. Továrník š-vých vín. Nár. list.
1904. 22 5.

Šumolistý. Š. hora. Msn. Od. 126., 169.

Šumovati = hledati. Co tam š-ješ? Kšť.
Lid. 14.

Šumrněti, el, ění. Vz Cumrditi.

Šunda Jos., spis.

Šup, u, m., vz Kabřinec.

Šupáček, čka, m. = ten, koho dají do
šupky (vz násl. Šupka). Jrsk. XIII. 3. 36.
Šupěti = spáti. V zloděj. mluvě. Čes. 1.
XL 142.

Šupinatosť jazyková, psoriasis linguae,
ichthiosis linguae, perlolesklá, ichth. cyprina,
rohovatá, ichth. cornea, hystricismus, Stachel-
schweinkrankheit. Ktt.

Šupinkový damašek. Wtr. Str. 13.

Šupiti. Mráz mu po řibetě (hřbetě) šúpí
(běží). Chod. Rgl.

Šupka, y, f. = šupárna. Do šupky někoho
vésti, dáti. Jrsk. XIII. 3. 36. — Š. u vozu.
Sr. Husina. — Š. = kůlna, půda, der Schoppen.

V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 142.
Šupkovitý holub. Rgl.

Šupnouti kam: na cestu = skočiti a utí-
kati. Čes. 1. XII. 98. — čím kam = prout-
kem na skálu šlehnouti. Nár. sbor. VIII. 72.

Šura, šurka, šurička, y, f. = husa. Na
šura (volání na husu). Slov. Phľd. XXIV.
544.

Šurař, e, m. = horník. Zvon III. 565.
Šuran Gabr. Tob. 219.

Šurclovať = za sebou vléci. Slov. Phľd.
XXIV. 544.

Šurpek, pku, m., vz Přímovlasec.

Šúsek, sku, m. = krátký šos. Kmk.

1. Šust. Tetka š. do svodnice aji s pa-
pučama (skočila). Čes. 1. XIII. 381.

3. Šust, a, m. = potřeštěné, vrtkavé děvče.
Hauer 15.

Šusták, u, m. = lesní mrva. Litomšl. Čes.
1. XIII 4.

Šústal Jos. Sr. Tob. 219.

Šústání, n., vz Šoustání. 61. roudn. 422.

Šusterky = placky. Dšk. Km. 26.

Šůstka, y, f. = šesták. Těšín. Slám
Put. 326.

Šustlavý = papír. V zloděj. mluvě. Čes.
1. XI. 142., Kád. 12.

Šustotati. Zem zdála se hučet, křoviny
š. Mod. kn. 1898. č. 40.

Šustr Frant. Sr. Tob. 219.

Šuška, y, f. = nepořádná ženská, vejdrna.
Ml. Bolesl. Čes. 1. XII. 88.

Šušla, y, Šušloš, e, m. = kdo šišle, kdo
hlásky c, s, z vyslovuje jako polské: ć, ś, ź.
Phľd. XXIV. 544.

Šušňa, ě, f. = huhňavá žena. Rgl.

Šušometa, y, f. = roždí. Liptov. Sbor.
slov. IX. 45.

Šušovice, e, f. = čočka. Nejedz v sobotu
š-ce, nuž v nedelu pekná budeš. Rizn. 65.

Šutkař, e, m. = žertovač? Dšk. Km. 10.

Šútovka, y, f., říčka v Gemersku na
Slov. Sb. sl. 1901. 166.

Šutrovka, y, f. Jezditi po dráze se š-kou
(s vozy, které rozvážejí šutr, štěrk). Rais.
Lep. 311., Čes. 1. XIV. 17.

Šváb Jos. Sr. Tob. 219.

Švábeník Frant. Sr. Tob. 219.

Švabinský Max., malíř.

Švabizna, y, f. = švabach. Kbrl. Džl. 15.

Švábka, y, f. = brambor. Každý blázon,
každý hlúpy, kdo pečenú švábku lúpi (loupá).
Mus. slov. IV. 28.

Švábovina, y, f. = německé písmo. Zvon
V. 338.

Švábský = německý. Koll. IV. 14.

Švácal, a, m., z něm. = tlachal, žvanil.

Švácat, z něm. = tlachati, žvaniti. Rgl.

Švadlce, e, f. = švadlena. Obě š-ce. NB.
č. 9.

Švadlenka Fr., prof. a spisov.

Švadlský. Š. stolice, Wtr. Str. 58.

Švady = všady. Gb.

Šváf, u, m. Š fy = druh vyšívání, krouž-
kování. Čes. 1. XII. 284.

Švajcák, u, m, druh jetele. Rais. Lop.
384.

Švajfeček, čku, m., zdrobn. šváf. Čes. 1.
XII. 284.

Švajstryk, u, m., tanec ve vých. Slez-
sku. Čes. 1. XI. 103.

Šval, a, m. = kůň. Prodal kuoň, šval
z rajza plesnivej. 1513. Arch. XIX. 516.

Švambera V. Dr., doc. geogr., spis. Sr.
Zvon IV. 446b.

Švamberský. Š. labuť. Kol. Her. I. 102.,
115.

Švancarovat = sem, tam běhati. Rgl.