436

Tajemnošerý. T. jeskyně. Msn. Od. 195.

Tajemnůstkářka, y, t. Hlk. V. 295.

Tajen, jna, o, vz Tajný.

Tajeplně zmizeti. Zr. Krist. 147.

Tajezvěstný pocit. Tbz. V. I. 71.

Taji, tajihle = tady, tadyhle. Hoš. Pol. I.
144., II. 30. Sr. Huj. Progr. 19.

Tajivý. Když nebe svým tajivým modrem
zří na nás. Zr. Poes. 236.

Tajky, sila (inter fructus arborum). Rozk.
P. 647.

Tajla, vz Tajila v VII 1391. Rozk. P.
1538., R. 86.

Tajna, y, f. V tajně, in abditis, ve skrýši
Mam. F. 89b. 2

Tajnopisecký. T. klikatina. Nár. list.
Vz násl.

Tajnopisectví, n., kryptografie = nauka
o prostředcích, kterak písmem vyjadřovati
zprávy a sdělení tak, aby zůstaly zjevny
a přístupny jen tomu, komu byly určeny.
Nár. list. 1902. 32. 1.

Tajnostný. T. nitro podivína. Nár. list.
1886. č. 8.

Tajnůstkářsky jednati. Msn. II. 16.

Tajný. T. trampota je nejhorší. Jrsk. V.
75. — jak. Je t. jako šídlo v pytli. Čes. 1.
XI. 269. — k čemu = kdo dovede něco
zatajiti. Hospodář k vaší věci tajný. Baw.
Ar. v. 5678.

Tajov, a, m., obec u Jabrikové na Slov.
Vz Mus. slov. VII. 53.

Tajový větřík = vlažný, únorový větřík.
Tbz. III. 2. 333.

Tajtálek, lka, m., zdrobn. táta. Dšk
Km. 31.

Tajtrlictví, n. Nár. list. 1904. 175. 1.

Tak. Nač máš ten nůž ? Ale jen tak.
Musím tam jíti tak jako tak. Kšť. Lid. 6.

Takaj = také. Dol. Rakousy. Světz. 1882.
579.

Takarú. Vz Ott. XVIII. 901.

Také člen = člen podle jména. Pokr.
1885. é. 87.

Takéž = právě také. Zadržuje mi peníze,
kteréž jest p. Janek dobré paměti takéž
z Jičína paní Nabce kázal dáti. Půh. ol
III. 590. Sr. Také.

Taklejc to nejde (tak). Dšk. Km. 40.

Tako = tak. Baw. E. v. 2410, Ar. v.
188., J. v. 135.

Ťakotiny = žvast. Val. To sú takové ť.
Ces. 1. XI. 179.

Ťakotať = žvaniti, tlachati Val. Čes. 1.
XI. 179.

Takraholte! Litom. 89. Sr. Takra v IV.
18.

Takriška! = safraporte! Mor. Čes. I.
XI. 272. Sr. Cakryška.

Takt, u, m. Tvorové mající t. = hmat,
moc dotýkáním věc od věci rozeznávající.
Kom. Did. 27.

Taktorok. Nech si na t. (na budoucí rok)
iných konců hledá. Brt. P. n. 516.

Takuška, y, f., ascralina. Rostl. drk.

178a.

Ťakviti = značiti, býti patrným. Jen zeli
zde onde ještě sa ťakví. Val. Čes. 1. XIII.

Takýž, vz Taký.

Tál = díl. 1515. Arch. XIX. 304.

Taládrovati = toulati se. Kšť. Lid. 15.
Talaj, e, m. = křik. T. robiť. Spiš. Sbor.
slov. IX. 51.

Talán, u, m. = vůz. V zloděj. mluvě.
Čas. 1. XI. 142.

Talavatý, talovitý, tělnatý = měchatý. Na-
dávka tlustému. XVI. stol. Zvon II. 609.
Talcna, ě, f. =? Slov. Czam. Slov. 128.
Talida, y, f. = taliga. Vck. Vset. 363.
Talijančina, y, f. = Italie. Hoš. Pol.
I. 144.

Talijanec, nce, m. = Ital. Hoš. Pol. I. 116.
Talijanka, y, f. = viržinka. Val. Čes. 1
XIV. 95.

Talika, y, f. Modrá t, rostl. U Humpolce.
Nár. sbor. VIII. 124.

Talíř, e, m. Šátek uvázaný na t. Mod.
kn. 1898. č 40. 39. — T. = tisíc. V zloděj.
mluvě. Čes. 1. XV. 48. — T. Matouš dr.,
prof. a spis. Sr. Alm. XI1I. 157. —162.

Talka, y, f. = bryčka. V zloděj. mluvě,
Čes. 1. XI. 142.

Talný = dielný. T. osoba. Kat. 1741.
Talovitý, vz předcház. Talavatý.
Tam, támle, támdle, támdlec, támlenc, támle-
nonc. U Bydž. Kšť. Lid. 5.
Tamarynda, y, f., koření. Mill. 117.
Tamborka, y, f. = žena tamborova. Jrsk.
XV. 200.

Tamburáš, e, m = kdo hraje na tamburíny.
Rgl.

Tamburášiti =jako tamburáš hráli. Máj.
III. 6.

Tamburášský sbor. Rgl.
Tamhlec = tamhle. Dšk. Km. 46.
Tamin, látka. Lbk. 75.
Támleten = támhle ten. Vých. Č. Mus.
1863. 335.

Tamnější obhajuje Prk. v Paedagog.

1886. 179. Mš. myslí, že se užívá tamější

výslovností mně m. mě: mněsto m. město,

anebo že se odvádí od tamní, co také Prk.

předpokládá.

Tamní od tam, jako od dnes — dnešní,
zatím — zatímní, potom — potomní. Mš.
Tamotně = tam odtud. Hoš. Pol. II. 43.
Tampalový = tumpachový. Brt. P. n.
1196.

Tam scut. Jela sem s tam scut (tam
odsud, odtamtud). Již Čech. Nár sbor. VIII.
20.

Tamtam (gong, kumpul). Vz Strh. Akust.
328.

Tananati = tleskati ručkami. Dítě tananá.
Čes. 1. XI. 319.

Tancivodka, y, m. Knobelius t. Zvon
VI. 71.

Tancovati jak. T-val, jak by prášil.

Tk. Pam. I. 126. S dvoma je zle t. Mus

slov. IV. 79. Sr. Tančiti. = Nevie t., len

sa tak mece jako vrece. Tak dobre je

s ňou t., ako s plným vrecom; Tolko t-la,

až ju peti (paty) zbolely. Jámy vystála na

bále (netancovala). Slov. Phľd. XXIV. 341.

Taňcula, y, f., vz násl. Tanečnice.

Tančiti. Tančí lehce, jako větřík po

strništi. Hlk. V. 50. Vz Tancovati.



	436

	Tajemnošerý. T. jeskyně. Msn. Od. 195. Tajemnůstkářka, y, t. Hlk. V. 295. Tajen, jna, o, vz Tajný. Tajeplně zmizeti. Zr. Krist. 147. Tajezvěstný pocit. Tbz. V. I. 71. Taji, tajihle = tady, tadyhle. Hoš. Pol. I. 144., II. 30. Sr. Huj. Progr. 19. Tajivý. Když nebe svým tajivým modrem zří na nás. Zr. Poes. 236. Tajky, sila (inter fructus arborum). Rozk. P. 647. Tajla, vz Tajila v VII 1391. Rozk. P. 1538., R. 86. Tajna, y, f. V tajně, in abditis, ve skrýši Mam. F. 89b. 2 Tajnopisecký. T. klikatina. Nár. list. Vz násl. Tajnopisectví, n., kryptografie = nauka o prostředcích, kterak písmem vyjadřovati zprávy a sdělení tak, aby zůstaly zjevny a přístupny jen tomu, komu byly určeny. Nár. list. 1902. 32. 1. Tajnostný. T. nitro podivína. Nár. list. 1886. č. 8. Tajnůstkářsky jednati. Msn. II. 16. Tajný. T. trampota je nejhorší. Jrsk. V. 75. — jak. Je t. jako šídlo v pytli. Čes. 1. XI. 269. — k čemu = kdo dovede něco zatajiti. Hospodář k vaší věci tajný. Baw. Ar. v. 5678. Tajov, a, m., obec u Jabrikové na Slov. Vz Mus. slov. VII. 53. Tajový větřík = vlažný, únorový větřík. Tbz. III. 2. 333. Tajtálek, lka, m., zdrobn. táta. Dšk Km. 31. Tajtrlictví, n. Nár. list. 1904. 175. 1. Tak. Nač máš ten nůž ? Ale jen tak. Musím tam jíti tak jako tak. Kšť. Lid. 6. Takaj = také. Dol. Rakousy. Světz. 1882. 579. Takarú. Vz Ott. XVIII. 901. Také člen = člen podle jména. Pokr. 1885. é. 87. Takéž = právě také. Zadržuje mi peníze, kteréž jest p. Janek dobré paměti takéž z Jičína paní Nabce kázal dáti. Půh. ol III. 590. Sr. Také. Taklejc to nejde (tak). Dšk. Km. 40. Tako = tak. Baw. E. v. 2410, Ar. v. 188., J. v. 135. Ťakotiny = žvast. Val. To sú takové ť. Ces. 1. XI. 179. Ťakotať = žvaniti, tlachati Val. Čes. 1. XI. 179. Takraholte! Litom. 89. Sr. Takra v IV. 18. Takriška! = safraporte! Mor. Čes. I. XI. 272. Sr. Cakryška. Takt, u, m. Tvorové mající t. = hmat, moc dotýkáním věc od věci rozeznávající. Kom. Did. 27. Taktorok. Nech si na t. (na budoucí rok) iných konců hledá. Brt. P. n. 516. Takuška, y, f., ascralina. Rostl. drk. 178a. Ťakviti = značiti, býti patrným. Jen zeli zde onde ještě sa ťakví. Val. Čes. 1. XIII. Takýž, vz Taký.	Tál = díl. 1515. Arch. XIX. 304. Taládrovati = toulati se. Kšť. Lid. 15. Talaj, e, m. = křik. T. robiť. Spiš. Sbor. slov. IX. 51. Talán, u, m. = vůz. V zloděj. mluvě. Čas. 1. XI. 142. Talavatý, talovitý, tělnatý = měchatý. Na- dávka tlustému. XVI. stol. Zvon II. 609. Talcna, ě, f. =? Slov. Czam. Slov. 128. Talida, y, f. = taliga. Vck. Vset. 363. Talijančina, y, f. = Italie. Hoš. Pol. I. 144. Talijanec, nce, m. = Ital. Hoš. Pol. I. 116. Talijanka, y, f. = viržinka. Val. Čes. 1 XIV. 95. Talika, y, f. Modrá t, rostl. U Humpolce. Nár. sbor. VIII. 124. Talíř, e, m. Šátek uvázaný na t. Mod. kn. 1898. č 40. 39. — T. = tisíc. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XV. 48. — T. Matouš dr., prof. a spis. Sr. Alm. XI1I. 157. —162. Talka, y, f. = bryčka. V zloděj. mluvě, Čes. 1. XI. 142. Talný = dielný. T. osoba. Kat. 1741. Talovitý, vz předcház. Talavatý. Tam, támle, támdle, támdlec, támlenc, támle- nonc. U Bydž. Kšť. Lid. 5. Tamarynda, y, f., koření. Mill. 117. Tamborka, y, f. = žena tamborova. Jrsk. XV. 200. Tamburáš, e, m = kdo hraje na tamburíny. Rgl. Tamburášiti =jako tamburáš hráli. Máj. III. 6. Tamburášský sbor. Rgl. Tamhlec = tamhle. Dšk. Km. 46. Tamin, látka. Lbk. 75. Támleten = támhle ten. Vých. Č. Mus. 1863. 335. Tamnější obhajuje Prk. v Paedagog. 1886. 179. Mš. myslí, že se užívá tamější výslovností mně m. mě: mněsto m. město, anebo že se odvádí od tamní, co také Prk. předpokládá. Tamní od tam, jako od dnes — dnešní, zatím — zatímní, potom — potomní. Mš. Tamotně = tam odtud. Hoš. Pol. II. 43. Tampalový = tumpachový. Brt. P. n. 1196. Tam scut. Jela sem s tam scut (tam odsud, odtamtud). Již Čech. Nár sbor. VIII. 20. Tamtam (gong, kumpul). Vz Strh. Akust. 328. Tananati = tleskati ručkami. Dítě tananá. Čes. 1. XI. 319. Tancivodka, y, m. Knobelius t. Zvon VI. 71. Tancovati jak. T-val, jak by prášil. Tk. Pam. I. 126. S dvoma je zle t. Mus slov. IV. 79. Sr. Tančiti. = Nevie t., len sa tak mece jako vrece. Tak dobre je s ňou t., ako s plným vrecom; Tolko t-la, až ju peti (paty) zbolely. Jámy vystála na bále (netancovala). Slov. Phľd. XXIV. 341. Taňcula, y, f., vz násl. Tanečnice. Tančiti. Tančí lehce, jako větřík po strništi. Hlk. V. 50. Vz Tancovati.