438

Tapa, y, f. = ženská tarbavé chůze. Phľd.
XXIV. 544.

Tapač, e, m. = kdo se v moři topí, trosečník.
Baw Ap. 215a.

Tápati se kdy kam. II večer tápej se
domú Frant. 51. 16. — jak. Nevěda si
rady, musil jako po tmě t. Věst. XII. 96.
Brt. U starších spis.: šámati Brt.

Tápěti nelze tvořiti z Potápěti. Jg. v Mus.
1843. 406.

Tapíček, čku, m, nějaká hra v karty?
Zasedl k t-čku. Vin. I. 178.
Tapnouti, vz Ťapati.
Ťapunkať = tlapkati rukama (v dětské
mluvě). Slov. Phľd. XXIV. 607.

Taradajka, y, f. = kočár, jehož u Po-
lákův užívají. Byť by to byla třeba ži-
dovská t. Hlasy Vých. Č. 23/3. 1902. Dhnl.

Tarafandy. Na t-dách, drúkoch a ven
digoch nosia sa slamené petrence (menšie
kopy). Mus. slov. VIL 58.

Tarantule ve IV. 28. Schd. II. 542.
oprav v: II. 524.

Taras. S válečných vozů husitských vi-
sely na zevnějších stranách od předního
kola k zadnímu nebo na brankách až k zemi
silné klády opatřené tyčemi, přes kříž do
klad zastrkaných, což bylo taras. Jrsk. XII.
334.

Tarasa, y, f. =žena, která se pyšní, a
nemá čím. Slov. Phld. XXIV. 544.

Tarasit nadurene, natresene naklásti.
Slov. Phľd. XXIV. 544.

Taraznice = tarasnice. 1512. Arch. XIX.
172.

Tarbáctvo, a, n. Vyzývavé t. jeho. Sbor.
čes. 43. Sr. Tarbák.

Targať sa = knísave ísť. Slov. Phľd.
XXIV. 544.

Tařice, e, f., alyssum, rostl.: tořice, tu-
řice, šedivka, šediváček, plesniváček, stín-
kové koření, netojka. Vz Čes. 1. XIV. 373

Tarifní politika Nár. list. 1903. č. 312.
21, 1904. 154 13.

Tarifový. T. opatření, úleva. Nár. list.
1903 č. 134. 25.

Tarkastý = tarkavý, strakatý. Czam.
Slov. 128.

Tarmak, u, m. = první den dvoudenního
jarmarku. Val. Čes. 1. XIII. 371.

Tarník, u, m. = kasta, vůz k vození bram-
bor s pole. Spiš. Sbor. slov. IX. 48.

Tarování, n. = způsob vážení. Vz Strh.
Mech. 244.

Tarsan nebo peltram, piretrum. Mam. A.
31b.

Tarsis, drahý kámen. Kom. Did. 2.

Tartar, u, m. = vinný kámen. Zach.
Test. 151.

Tartharus, název pekla. Luc. 44. Sr.
Tartarus.

Tasan, a, m. = Lítice. Jg. v Kroku I. a.
6. ( 821 ). T. vzniklo ze: satan. Vz Čes. 1.
XV 52.

Tasemničí hlavička, scolex, Bandwurm -
köpfchen. Ktt.

Taška, y, f., loculus, Rozk. P. 1930., R.
96.; compex. Rozk. P. 2059., R. 100. (MS. ).
— T. na střechy; badenské, drážkové, hol-

landské, Hüserovy, marseillské, muldenské,
prejzové, srdéčkové, věžové, villové atd.
Vz KP. IX. 161., 269.

Tašky, rostl. Vz Kokoška, Penízek rolní
zde.

Taškář, e, m. = zloděj, který lidem
taškv na pase visuté uřezával. Zvon II. 594.

Taškový. Teprv ve vrstvě žlutky taškové
objevují se hroby.. Dolen. Pr. 565.

Tatálaky, pozemek u Vsetína. Vck. Vset.
205.

Taťana, y, f. = hana? Kdo poslucho za
sťanu (stěnou), uslyši o seje ťaťanu. Slez.
Vlasť. I. 220.

Tatarka, y, f. = druh pohanky. Vz Ott.
XIX. 1046.

Tatarština, y, f. Pokr. 1886. č. 23.

Taterský = tatarský. Mill. 65.

Táti kdy. Když záhy taje, dlouho neroz-
taje. Ott. Kal. 1904.

Tatín, a, m. = tatínek. Dšk. Km. 16.

Tatínkovati někomu = nazývati ho

tatínkem. Msn. II. 85.

Tatník, u, m. = kamna. V zloděj. mluvě.

Tátoš. O původu slova vz Mus. slov.
VII. 65. (Koř. lat. at — čierny, tedy =
čierny, černoš, vraný kôň).

Taťour, a, m. = tata (opovržlivě), Dšk.
Km. 11.

Tatranský Jiří, 1591. -1637. Vz Slám.
Put. 265.

Tatrman, a, m., aplinus. Rozk. P. 1053.,
R. 79.

Tatry = hory, které se počínají ve
Spiši na sedle Zdiaru a končí Šípem v Oravě
nad Kraľovami. Sb. sl. 1901. 165. Sr Karpaty.

Tátůj = tátův. Záp. Mor. Šb. D. 50.

Ťatý. Trefil ji ťatým dřevem v hlavu
(a umřela); Hodil na žeuu ťaté dřevo. Slám.
Put. 119.

Taufes = vězení. V zloděj. mluvě. Sr.
Palanka, Tyka.

Tautocinchonin, u, m., v lučbě. Vz
Vstnk. X. 586.

Ťava = velbloud. Drží hlavu ani panský
kôň, góla, ťava (pyšně). Slov. Phľd. XXIV.
343.

Tavící látky. Vz KP. IX. 78. T. žár
Zach. Test. 34.

Tavolník, u, m., spiraea, rostl. Vz Ott.
XXIII. 819.

Tavolníkovitý. T. rostliny, spiraeaceae.
Vz Ott. XXIII. 819.

Taz, u, m. = potaz. Nesuď sám z svého
smysla, čiň s tazem věrných. R. otc. P.
483.

Tázati se jak: k něčí necti Baw. T. v.
79. — se s kým oč. Pán s ním se tijže
o nasycení množství. Chč. S. 1. 96a.

Tázavosť, i, f. Drásavá t. Zvon VI. 103.

Tazovati = vyslýchati. Sr. Taková tazo-
vání bývají pod přísahú. Chč. S. II. 157^a.

Táže — tu, potom, zastr. Hel. XXV.

Tažebník, a, m. -žebrák. Sb. sl. 1902. 11.

Tažený. T. sukno = přetahované, dů-
kladně na temno barvené. Čes. 1. XI. 273.
T. tašky hliněné. KP. IX. 172.

Tažný. T. pouť (při které se postupuje).

Tbání, n. = dbáni, curatio. Rozk. P. 1521.