440

Temnokšticí děva. Zr. Leg. 54.

Temnokučerný. T. šeř. Msn. Od. 61.

Temnomračný vzduch. Msn. II. 406.

Temnonohý stůl. Škod. II². 224.

Temnopeřejný. T. studnice. Msn. Od.
304.

Temnopřídý koráb. Škd. Od. 191., Msn.
Hym. 14.

Temnorouchý host. Zr. Nekl. 82.

Temnorudě zářiti. Zr. Fant. pov. 248.,

Temnorudek, dku, m. Vz Ott. XX. 1039.

Temnosť = název pekla. Luc. 44., 45.

Temnošťávný dub. Zr. Fant. pov. 186.

Temnota, y, f. Pri t-tě upřímněji se to
hovoří. Tbz. V. 1. 83.

Temnotoký zdroj. Msn. II. 147.

Temnovidný, opak. jasnovidný. Nár. list.

1903. 243. 13.

Temnozlatý. T. pole, Zr. Zahr. 94., svět-
luška. Zl. Pr. XXII. 98.

Temnožlutý háv. Zr. Čer. 237.

Temný jak. T. jako noc; Hlas t., jako
když potáhneš buben suknem a bubnuješ.
Tbz. V. 6. 275., 344.

Temovati = přitužovati. — co: hlavy nýtů.
Ott. XVIII. 518.

Temperamentní slovo, vnímavost Nár.
list. 1904. 17. 13., 1903. 134. 13. T. portrét.
Ib. 1904 154. 13.

Temperatura, y, f. Lék dobré t-ry (dobře
smíšený a p. ). Kom. Did. 275.

Temperování, n. T. činů. Kom. Did. 53.
T. smetany (upravení). Nár list. 1904. 138. 9

Temperovati = zahřívati. Zach. Test. 151.

Temperový. T. ocel či kujná litina, t.
uhlík. KP. X. 160, 140.

Templský pán = templář. Baw. Ar. v.
5450., 5468.

Ten. Vz List. fil. 1902. 60., 1904. 342.

Tena, y, f. = pěna. Us. místy. Mš.

Tenatný. T. oko. Mam. V.

Tenato, vz Teneto. Půh. mor. I. 231.

Tence. Mnohý by potom tence hvízdal
(zle by se mu vedlo). Rais Vlast. 44. Kompar.
tenčeji, dle Hoš. lépe: tenšeji. Vz Mus. fil.

1904. 451. Od: tenší.

Tenčice, e, f. = jemné plátno. Litom. 67.

Tendečně v IV. 897. oprav v: tendenčně.

Tenek, nka, o, vz Tenký.

Tenetné, ého, n. = plat za nošení tenat.
1249. Reg. I. (Jir. Prove 368. ). — T. =
výkup osadníků z povinnosti vláčeti tenata
při honbách knížecích. H. Jir. Sl. pr. II.
62. (r. 1238).

Teneto. Tenata zvířecí, ptačí, srní. Arch.
XIX.

Teníze = peníze Litom. 89.

Tenklíčná, é, f., jm. lesa. Hoš. Pol. 144

Tenko. Kde t, tam se trhá. Brt. Čít.
247.

Tenkopluchý ječmen. Ott. XIX. 818. Vz
Plucha.

Tenkovitý. T. příze. Msn. Od. 54.

Tenkozobec, bce, m., recurvirostra, slu-
kovitý pták. Vz Ott. XXI. 373.

Ten který. Aniž se ten který udál, jenž
by se mnú mistra hledal. Hrad. Šebor, což
jest od toho kterého kostela co utratil, to
mu má navrátiti. Půh. ol. III. 432. (r. 1437. ).

Tenký jak. T. jako prst, lupínek, niť,
brčko, vosa, kmínek. Us. Čes. 1. XI. 270.
Byl v pasu tenký jako chrt. Jrsk. VII. 2.
233. — T. čin = nepatrný. Kom. Did. 32.

Tenolinký = velmi tenký. Dšk. Km. 33.

Tenořiti. Když tak pokřikovali a t-li.
Faust. 124. Slepička si t-ří, že je na slu-
níčku (zpívá). Rais. Lop. 125.

Ten samý. Ta samá posluha. Tk. Pam. I.
367.

Tense, e, f., z lat. = rozpínavost. T. par.
Vz Vot. 107.

Ten tam. Byla ten (ta) tam (zmizela).
Litom. 38.

Tento. Tohoto slova v Bydž. není, klade
se tenle. Kšť. Lid. 6.

Tenž. T. vražedlník měl při sobě devět zl.
NB. č. 75. T. súkup dále mluví. Ib. č. 158.

Teodor. Popěvek: Teodore! Kapsa hore.
Vyhl. II. 259.

Tep, u, m T. cvrkavý, cvrčivý, pulsus
fibrans, schwirrender Puls, častý, hojný, p.
frequens, häufiger P., dvojrází, doppelschiä-
giger P., křepelčí (tři tepy rychle za sebou),
p. coturnisans, nesouměrný, p. arythmicus,
občasný, vysazující, p. intermittens, aus-
setzender P., prázdný, p. vacuus, leerer P.,
přibývající, p. inciduus, skákavý, p. saliens,
hüpfender P., stísněný, p. oppressus, zdlou-
havý, protahovaný, obleněný, p. tardus. Ktt.

Tepání, n. = tepaná věc. Kování a t. Nár.
list. 1903. 270. 17.

Tepaný. Věci t-né v koži. Nár. list 1902.
232. 2.

Tepati co čím: mečem rány. Baw. J v.
659.

Tepátko, a, n., plektron, při hře na lyru.
Vz Ott. XIX. 893.

Tepec, pce, m. Hlav českých tepče zlý.
Zvon III. 168.

Tepenní pleteň, plexus arteriosus, Arte-
riengeflecht, rána (poranění tepny), Arterien-
wunde, stěna, Arterienwand, plena, Arte-
rienhaut; zánět zevního obalu t-ho, arteriitis
externa, periarteriitis, exarteriitis, lis, tor-
cular, Tourniquet. Ktt.

Teperiť co jak kde. I teperí pred sebou
smeti po filfase se smutnou tvárou. Phľd.
XXIV. 51. Sr. I. Přisp 426.

Těpiti se s čím kam. Plášť těpil se
s nimi (letěl, nesl je), až se na paláci octli;
Čert se s nimi do těch zemí těpil. Faust.
115., 174.

Tepl Branislav, spis.

Teplá, é, f. = světnice. V zloděj. mluvě.
Čes. 1. XI 142. T. = pokoj. V zlod. ml.
Čes. 1. XV. 48.

Teplianka, y, f., potok v Liptovsku. Mus.
slov. IV 23.

Teplice = teplá voda pramenná. Baw. Ar.
v. 2844. Trenčanské T. (pl. ). Sbor slov. VIII.
97. V Teplici. Tk. Pam. I. 49., 70., 149. a j.
Do Teplice se dostal. 1612. Listář 106. a j.

Teplo. Nauka o teple. Vz Vstnk. XII.
125. nn., XIV. 257. Specifické teplo prvků
ve stavu tuhém. Vz Vot 21. nn. Je mu
teplo, až má pod jazykem mokro. Mus. slov.
IV. 101.



	440

	Temnokšticí děva. Zr. Leg. 54. Temnokučerný. T. šeř. Msn. Od. 61. Temnomračný vzduch. Msn. II. 406. Temnonohý stůl. Škod. II². 224. Temnopeřejný. T. studnice. Msn. Od. 304. Temnopřídý koráb. Škd. Od. 191., Msn. Hym. 14. Temnorouchý host. Zr. Nekl. 82. Temnorudě zářiti. Zr. Fant. pov. 248., Temnorudek, dku, m. Vz Ott. XX. 1039. Temnosť = název pekla. Luc. 44., 45. Temnošťávný dub. Zr. Fant. pov. 186. Temnota, y, f. Pri t-tě upřímněji se to hovoří. Tbz. V. 1. 83. Temnotoký zdroj. Msn. II. 147. Temnovidný, opak. jasnovidný. Nár. list. 1903. 243. 13. Temnozlatý. T. pole, Zr. Zahr. 94., svět- luška. Zl. Pr. XXII. 98. Temnožlutý háv. Zr. Čer. 237. Temný jak. T. jako noc; Hlas t., jako když potáhneš buben suknem a bubnuješ. Tbz. V. 6. 275., 344. Temovati = přitužovati. — co: hlavy nýtů. Ott. XVIII. 518. Temperamentní slovo, vnímavost Nár. list. 1904. 17. 13., 1903. 134. 13. T. portrét. Ib. 1904 154. 13. Temperatura, y, f. Lék dobré t-ry (dobře smíšený a p. ). Kom. Did. 275. Temperování, n. T. činů. Kom. Did. 53. T. smetany (upravení). Nár list. 1904. 138. 9 Temperovati = zahřívati. Zach. Test. 151. Temperový. T. ocel či kujná litina, t. uhlík. KP. X. 160, 140. Templský pán = templář. Baw. Ar. v. 5450., 5468. Ten. Vz List. fil. 1902. 60., 1904. 342. Tena, y, f. = pěna. Us. místy. Mš. Tenatný. T. oko. Mam. V. Tenato, vz Teneto. Půh. mor. I. 231. Tence. Mnohý by potom tence hvízdal (zle by se mu vedlo). Rais Vlast. 44. Kompar. tenčeji, dle Hoš. lépe: tenšeji. Vz Mus. fil. 1904. 451. Od: tenší. Tenčice, e, f. = jemné plátno. Litom. 67. Tendečně v IV. 897. oprav v: tendenčně. Tenek, nka, o, vz Tenký. Tenetné, ého, n. = plat za nošení tenat. 1249. Reg. I. (Jir. Prove 368. ). — T. = výkup osadníků z povinnosti vláčeti tenata při honbách knížecích. H. Jir. Sl. pr. II. 62. (r. 1238). Teneto. Tenata zvířecí, ptačí, srní. Arch. XIX. Teníze = peníze Litom. 89. Tenklíčná, é, f., jm. lesa. Hoš. Pol. 144 Tenko. Kde t, tam se trhá. Brt. Čít. 247. Tenkopluchý ječmen. Ott. XIX. 818. Vz Plucha. Tenkovitý. T. příze. Msn. Od. 54. Tenkozobec, bce, m., recurvirostra, slu- kovitý pták. Vz Ott. XXI. 373. Ten který. Aniž se ten který udál, jenž by se mnú mistra hledal. Hrad. Šebor, což jest od toho kterého kostela co utratil, to mu má navrátiti. Půh. ol. III. 432. (r. 1437. ).	Tenký jak. T. jako prst, lupínek, niť, brčko, vosa, kmínek. Us. Čes. 1. XI. 270. Byl v pasu tenký jako chrt. Jrsk. VII. 2. 233. — T. čin = nepatrný. Kom. Did. 32. Tenolinký = velmi tenký. Dšk. Km. 33. Tenořiti. Když tak pokřikovali a t-li. Faust. 124. Slepička si t-ří, že je na slu- níčku (zpívá). Rais. Lop. 125. Ten samý. Ta samá posluha. Tk. Pam. I. 367. Tense, e, f., z lat. = rozpínavost. T. par. Vz Vot. 107. Ten tam. Byla ten (ta) tam (zmizela). Litom. 38. Tento. Tohoto slova v Bydž. není, klade se tenle. Kšť. Lid. 6. Tenž. T. vražedlník měl při sobě devět zl. NB. č. 75. T. súkup dále mluví. Ib. č. 158. Teodor. Popěvek: Teodore! Kapsa hore. Vyhl. II. 259. Tep, u, m T. cvrkavý, cvrčivý, pulsus fibrans, schwirrender Puls, častý, hojný, p. frequens, häufiger P., dvojrází, doppelschiä- giger P., křepelčí (tři tepy rychle za sebou), p. coturnisans, nesouměrný, p. arythmicus, občasný, vysazující, p. intermittens, aus- setzender P., prázdný, p. vacuus, leerer P., přibývající, p. inciduus, skákavý, p. saliens, hüpfender P., stísněný, p. oppressus, zdlou- havý, protahovaný, obleněný, p. tardus. Ktt. Tepání, n. = tepaná věc. Kování a t. Nár. list. 1903. 270. 17. Tepaný. Věci t-né v koži. Nár. list 1902. 232. 2. Tepati co čím: mečem rány. Baw. J v. 659. Tepátko, a, n., plektron, při hře na lyru. Vz Ott. XIX. 893. Tepec, pce, m. Hlav českých tepče zlý. Zvon III. 168. Tepenní pleteň, plexus arteriosus, Arte- riengeflecht, rána (poranění tepny), Arterien- wunde, stěna, Arterienwand, plena, Arte- rienhaut; zánět zevního obalu t-ho, arteriitis externa, periarteriitis, exarteriitis, lis, tor- cular, Tourniquet. Ktt. Teperiť co jak kde. I teperí pred sebou smeti po filfase se smutnou tvárou. Phľd. XXIV. 51. Sr. I. Přisp 426. Těpiti se s čím kam. Plášť těpil se s nimi (letěl, nesl je), až se na paláci octli; Čert se s nimi do těch zemí těpil. Faust. 115., 174. Tepl Branislav, spis. Teplá, é, f. = světnice. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI 142. T. = pokoj. V zlod. ml. Čes. 1. XV. 48. Teplianka, y, f., potok v Liptovsku. Mus. slov. IV 23. Teplice = teplá voda pramenná. Baw. Ar. v. 2844. Trenčanské T. (pl. ). Sbor slov. VIII. 97. V Teplici. Tk. Pam. I. 49., 70., 149. a j. Do Teplice se dostal. 1612. Listář 106. a j. Teplo. Nauka o teple. Vz Vstnk. XII. 125. nn., XIV. 257. Specifické teplo prvků ve stavu tuhém. Vz Vot 21. nn. Je mu teplo, až má pod jazykem mokro. Mus. slov. IV. 101.