443

Tydlikanie, n. T. husieľ (houslí). Slov.
Sr. násl. Tydlikať Phľd. XXIII. 742.

Tydlikať, tydlikovať = šatně na housle
hráli Slov. Phľd. XXIV. 545.

Tieftrunk Kar. Sr. Flš. Písm. 705., Alm.
IX. 116. —122.

Tieh, vz Tíh.

Tiehlín, u, m, allectorius (inter lapides),
Rozk. P. 97., alekteronis. Rozk. R. 56.

Tielněnka, y, f., occipa. Rozk. P. 124
(de membris).

Tiemě, vz Témě.

Tien, u, m. = stín.

Tiepal, vz Těpal.

Tiepati. Kto tiepá drva. Bib. ol. Ezech.

Tiepiti, respicere. — kam. Oči jeho ty-
pita na chudého. Pat. Jer. 16. 30.

Tiesař = císař.

Tiesknút sě. Úzkú branú vníti se ties-
knete. Otc. A. (Výb. I. 1169. 17. ).

Tiesň = tíseň.

Tieti = títi.

Tiežc = tíže.

Tiežný. Sedm klisen t-ných. 1512. Arch.
XIX. 93.

Tigra, y, f. = kráva skvrnitá. Rgl.

Tigrovitý plž. Stan. II. 207., holub. Rgl.

Tihel, hlu, m. = tíhle, e, f. Kbrl. Džl. 15.

Tihluvý = cihlový. T. podlaha. Mtc.
1902. 2.

Tíhový. Vodnatelnosť vaku t-ho boube-
lovitá, Cystenhygrom; zánět blány tíhové,
synovitis (hnisavý, suppurativa, kruposní,
crouposa, prudký, acuta). Ktt.

Tich, a, o, vz Tichý.

Tichava, y, f. = tichá zátočina. Veselí.
List. fil. 1902. 252.

Tichavý = tichý. Byl rád, že je tak t-vá.
Val Nár. sbor. VIII.. 84

Ticho. Bylo tam t., jako bývá o kázáni
v kostele. Tbz. V. 6. 289.

Tichoběhy = střevíce. Slez. Vlasť. I. 231.

Tichoproudný. T. řečiště. Škod. II^{. 2}143.

Tichošlápek chodí jako kozí duch Ml.
Bolesl. Čes. I. XIII. 176.

Tichošlápsky jíti (tiše). Nár. list. 1903.
137. 1.

Tichošlapský. T. chůze. Zvon III. 484.

Tichý. Previedol ho ces tithú vodu (oklamal
ho šikovně). Mus. slov. VIII. 27. — T Boh.,
spis. — T. Arn. M., spis. Zvon III. 727.

Tika, y, f., arrest. V zlod. ml. Čes. 1.
XV 48.

Tikovský, tanec Vz Brt. P. n. 847.

Tílce, e, n. T. klenbové (v mozku), corpus
fornicis. Ktt.

Tíle (vyslov: týle) = tele. Vých. Č. Mus.
1863 č. 333.

Tille Václ. Dr., spis., nar. 1866. Sr. Flš.
Písm. 726.

Tilšer Fr., prof. Vz Zl. Pr. XXII. 418.
s podobz., Nár. list. 1905. 159. 2. a jiné
listy z též doby.

Tingační mohutnosť = pronikající. Zach.
Test. 150.

Tingovati, z lat. tingere, namáčeti, bar-
viti. Grm XXI. Oheň páli, proniká a tin-
guje. Zach. Test. 5.

Tinktura = elixir, kámen filosofský. Zach.
Test 151.

Tiňťák, u, m. = tuřín. Dšk. Km. 29.

Tintěrkář (Šimon Lomn. ) Čes. 1. XII.
205. Sr. Tintěrka.

Tipan, a, m = krocan. V zloděj. mluvě.

Tipec v. strč. pipec. Vz Huj. Progr. 13.

Tipka, y. f. = slepice. V dětské řeči ve
Slez Čes 1. XI 342.

Tiplík, a, m. = komár. Horažd. List. fil.
1902. 252 Sr. Piplík.

Tis, u, m., taxis, rostl. Bhm. hex. 227.,
Rozk. P. 593., R. 70., Mam. A. 36a.

Tíseň, sně, f. T. na prsou, oppressio, de-
pressio, dysthymia, angina, incubus pectoris,
Brustbeklemmung Ktt.

Tischer Fr., spis.

Tisícebarevný koberec. J. Jehlička, Kyt.
2. 47.

Tisíceletí, n., vz násl. Tisíciletí.

Tisíciletí, n. Chybnou analogií dle pěti-
letí (pět, i) desítiletí (deset, i) m. tisíceletí
(tisíc, e). Mš

Tisícjazyký. T. přirozenost. Lit. II. 281.

Tisícoraký. T. krása. Vzáj. I 70.

Tisícoveršový román. Jeř. Rom. básn
352.

Tisícunkrát = tisíckráť. T. tebe pozdra-
vujem. Dšk. Km 51.

Tisiúc = tisíc. Šf. Poč. 19. Mus. 1848.
Sr. Tisíc.

Tisk, u, m. = tis obecný, rostl. Na Klatov-
sku Čes. 1. XI 290. — T. = kůň zrzavý
atd Dle Jg. v Mus. 1843. 407. lépe: tiska.
Vz Tiska.

Tiskací stroj válcový. Ott. XX. 332.

Tiskárna bavlnářská. Nár. list. 1903. 312.
21. T. stará (obraz). Vz Dolen. Pr. 378

Tiskátko, a, n. = razítko. Nár. list. 1905.
č. 117.

Tisknouti co kam čím. Aby tiskl lodi
před se; Aby mocí světskou i duchovní
tiskli svorně na sprostnosť p. Ježíše. Chč.
S. II. 245b. I. 47b.

Tiskovrutlík (!), u, m., Petschierschraub-
stock Pohl.

Tisnouti vůz = tlačiti. Slez Vlasť. I. 80.

Tisodunajský. T. nižina. Dvoř. Mor. 24.

Tisová, é, f. = vrch u Domažl. Čes. 1.
XII. 384.

Tisovitý kůň Rgl.

Tisovský T. E., spis.

Tistlík (!), u, m. = pečeť. Pohl.

Tisúc = tisíc. Ž. witt. 90. 7.. Alx. V.
377. Mill. 104. Sr. Tisiúc.

Tisůvka, y, m., vrch. Hoš. Pol. I 118.

Tiščenie, n., pressura Ev. ol. Joh 16. 21.

Tiščenka, y, f. = modrá sukně s bílými
pruhy n. tečkami n drobnými bílými kvítky.
Mtc. 1902. 111.

Tišidlo, a, n. = lék utišující, lenitivum,
demulcens, emolliens, sedativum, temperans
remedium, beruhigendes Mittel. Ktt.

Tiško = tiše. Slov. Sb. sl. VIII. 108.

Tištěti se, vz Tiščeti v VII. 907.

Titan, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XIII.
426.. XIV. 406.

Titanobijce, e, m. Msn. Hym. 93.