447

Tracení, n., colica. Rozk. R. 87., P. 1586.

Tráceti nelze tvořiti z utráceti. Jg. v Mus.
1843. 406.

Tracounový. T. šmuk pozlatitý. Světz.
1890. 459. Sr. Dracounový,

Tracující inženýr. Nár. list 1903. 159. 6.

Tradičný biblický ton. Jeř. Rom. básn. 14.
Zvon VI. 79.

Tragač, vz Klapačka.

Trágař, e, m. = trákař, nosič. Tk. M. r.
157.

Tragikomický. Zvon VI. 126.

Tragikomika, y, f. Zvon IV. 195.

Trainer (trénr, angl. ) = cvičitel koní
k sportu; cvičitel psů k honbě jelenů; též
v terminologii cyklistské. Nár. list. 28. /11.
1897. Dhnl.

Training (trényng angl. ) = výcvik koní
hl. k závodům; průpravná cvičení veloci-
pedistů na dráze závodní. Dhnl exo.

Trajektorie pohybu = dráha, kterou
opisuje hmotný bod při svém pohybu
v prostoru. Vz Strh. Mech. 114.

Trakař. Části t-ře: kolečko, nosidla,
štěnky, žebřinka, klaničky (šibenička) a
mečíky. Litom 64.

Trakařiště, ě. n. = čásť trakaře. Rgl.

Trakéř, e, m. = trágař, nosič. Tk. M. r.
157.

Trakomice, e, f. = lůžko spojené tra-
kami Stráž. n. Než. List. fil. 1902. 252.

Trakt, u, m., tractus. Žalmový t. Ev.
olom. 49. 96.

Traktovati co kde: ve škole (učiti).
Kom Did. 165.

Traláž, treláž, e f. = tyč u plotu.
Litom. 54.

Tralda tlamatá (nadávka). Zvon III. 527.

Trám stavební. Vz KP. IX. 264. nn.

Trámcovitý lis na tašky (střešní). KP.
IX. 168.

Trámcový lis cihlářský. KP. IX. 174.

Třána, y, f., rostl. Rostl. drk. 188a.

T raňk, u, m. Drábský t, rostl. Vz Stračka
zde.

Třanovský Jiří. Sr. Vyhl. I. 31.

Transcendentálni předmět, upotřebení,
zdaní, logika, dialektika, idea. Uč. spol.
1902 IX 12., 14., 15, 18. Sr. Transcendentní.

Transcendentálnosť, i, f. Nár. list. 1904.
154 13.

Transgressiv. Umřel jest zůstaviv ženu
břichatou; Vrátiv se nalezl. Kar. 12., 13. —
Mistrovství dokončíš uveda materii kamene
v dokonalé rozpuštění. Zach. Test. 47. A tak
tam všude. Otec náš pobera ty peníze
utratí je; Přijma kalich postaví jej na
oltáři. Kar. 68., 84. — Nade mnú zvítěze
panuj. Kar. 114. Skongeluj tu materii odděle
vodu skrze alembík. Zach. Test. 73. A tak
tam všude. — Aby přijeda kostel posvětil.
Kar. 115. — Nepravidelný. Pokadíce ho
vzdvihne jej arcibiskup; To učiníce arci-
biskup die tuto modlitbu. Kar. 73., 98. Také
jest ještě jiná hráze jdouce z města na
levo; Když Turků na zeď lezouce přibý
valo; A ten sem hrad plovouce také vidial
dobře podál; Plovouce byly nám po levé
ruce hory; A všedše tam málo několik

krocejů na pravou ruku je kaplička; Dále
jdouce jest opět jiná skála na cestě; A tu
vejda do té jeskyně na levé ruce jest
místo to, kdež... Lbk. 41., 44., 46., 61.,
62. Jinde má také správné t. Mniechu, by
byli naprostřed ráje, takú žádosť v srdci
maje Baw. J. v. 1301. — T. ve spisovné
řeči Palackého. Vz Mtc. 1901. 369. nn.
Chyby vz ib. 370. -371. T. v strč. Vz Pel.
251.

Transitní doprava. Nár. list. 1905. 29. 4.

Transmissní parní stroj, pumpa. Ott.
XIX. 262., XX. 985.

Transparence, e, f. = průsvitnosť. Dhnl.
exc.

Transparentně svítivá barva. Nár. list.
1903. 305. 13.

Transparentní přibarvení athmosphaery.
Nár. list. 1904. 147. 13.

Trantejliti = vrávorati. Volyně. Čes. 1.
XIII. 125.

Třápati = šetřiti, schraňovati (do zásoby).
Šumava. Rgl.

Třapatý. T. pracka (psí). Mršf. Obrz.
108.

Trápení rozum dává. Arch. XX. 139.

Trápenlivý. T. starosť (traplivá). Slov.
Sbor. čes. 170.

Trápící nástroje = tropidla, mučidla. Šb.
V. Myto 1845. 47.

Trapihlav, a, m. Dšk. Km. 51.

Trapl Matěj, gymn. řed., vládní rada.
1836. -9. /12. 1901. Vz Nár. list. 1904 342. 3.

Trapnožalostný. T. hoře. Msn. Od. 124.

Trapulky do bulky, hra = šest a dvacet.
Čes. 1. XIII. 197.

Třasáček, čku, m., rostl. Vz Orlíček zde,

Třasák, u, m., tanec. Vz Brt. P. n. 843

Třásemný kaftan, xequiósis %ízcav. Msn.
Od. 289.

Třaskný. T. polínko (suché, a proto
dobře hořící) v. äy%ava £vla. Msn. Od. 277.

Třaslavě mluviti. Rais. Lid. 81.

Třaslavka, y, f. = malá dělaná po-
zlacená perlička n. plátek pozlátkový,
a v něm hebounký třaslavý drátek. Kld.
11. 325. Je už jako t. (stará a umožená).
Rais. Lop. 349.

Třásněnka, y, f., hmyz škodlivý. Ott.
XIX. 686.

Třásniti = cupati, zupfen. Hlavn. 28.

Třásno, a, n., vz Třáseň, v pl. obyč.
třásna, pl. n. = třepení. Kbrl. Džl. 15.

Třásti se jak. Ruce třásly se mu jako
papír na větru. Zvon III 600. T. se jako
stéblo, když jim vítr zaklátí. Tbz. V. 1.
425. Třásl se jako kapka na listě. Hlk. VI.
162.

Třasutý, tremendus. V ten t. den. Pat.
Jer. 55. 28.

Třašák (strašák) = bázlivec. Hoš. Pol.
I. 116.

Trať, i, f. Spravování mostův a tratí.
Arch. XX, 17.

Tratařiště, ě, n. = držadlo u trataru.
Dšk. Km. 39.

Tratárna, y. f. = zlá huba. Ta má t-nu.
Klat. Čes. 1. XI. 368.