448

Tratidlen, u, m. = dračí len, plevel,
podobný lnu; povstal prý z dračích drápů,
jež čarodějnice do lnu nasila. Kšť. Lid. 15.

Tratiten, vz Lnička zde (rostl. ).

Tratina, y, f. = potok, přítok Labe.
Luž. Kv. I. 140.

Tratirad, u, m. = záchod. 1649. Schulz
87.

Tratiti (se) jak. T-li sa ani (= jako)
raky z hrnce (tajně). Sbor. slov. VII. 132.
Jíst mi dává, že by pes po tom tratil
předem i zadem. Světz. 1895. 15., Wtr.
Min. 98.

Trativod odvádí přebytečnou spodní
vodu z luk a polí. T. otevřený (v podobě
struh), kamenný, troubový. KP. X. 441. nn.

Tratol. Tisíc barevných kol rozlilo se
mu v jeden veliký t. Nár. list. 17. /2. 1898.
odp.

Tráva hořká, vz Hlaváček zde. Aká
tráva, taká seč — aký človek, taká reč.
Sb. sl. VIII. 87.

Trávení, n. Léky sesilující t., digestiva.
Ktt.

Traversa, y, f., vz Schodnice (zde).

Travestovati co: nějakou látku. Lít. I.
377.

Trávní cesta, vz Trávný v VIL 1393.

Trávnice, e, f. = trávnik. Tam se roz-
prostírá široká t. Tbz. V. 5. 40.

Trávnicovitý. T. rostl., plumbaginaceae.
Vz Ott. XIX. 918.

Trávníky, čásť Vsetína. Vck.

Trávnitý = trávnatý. Liptov. Sbor. slov.
IX. 44.

Travný člověk = který dobře tráví.
Zvon III. 724. — T., hora ve Slezsku
Vyhl. Slz. 5.

Travobujný. T. krajina. Msn. II. 33.,
Hym. 9., 21.

Trávojed, u, m. = jed. Vzal t. a pomalu
umřel. M. Bolesl. Čes. 1. XIII. 89.

Travokyprý důl. Msn. Od. 254.

Travolistý ptačinec. Ott. XXIV. 95.

Trcalka = terciářka. Litom. 54.

Trculka, y, f. = kořalka. Slov. Phľd.
XXIII. 747.

Trdelník, u, m. = knedlík z hrubé
pšeničné mouky. V Podřípsku. Čes. 1. XIV.
145.

Trdlice je huncut proti ní (o mnoho-
mluvné ženské). Litom. 73.

Trčať odkud: ze šatky - vyčnívati, trčeti.
Val. Ces. 1. XI. 133.

Trdlnik, a, m., ryba. Arch. XXI. 531.
Sr. Trdelnik.

Trdlovec, vce, m. = do výšky lité
cukroví po stranách s malými výčnělky
(větvemi). Prodává se na kusy sekané.
Baumkuchen.

Trdloví, n. = jaternicová polévka. U Kr.
Městce. Čeč. 178. Sr. Trdlový.

Třebíč. Jméno toto bylo masc. do konce
XVI. stol. a nyní se ho užívá z pravidla
v rodě ženském Mtc. 1904. 222. O původu
jeho vz ib. 229.

Třebízský V. Beneš. Vz List. fil. 1901.
447. nn., Beneš, Nár. list. 1904. 169. 2.,

Zvon IV. 547., Zl. Pr. XXI. 418. — T. Vojt.
dr., spis.

Třeboňský archiv. Us.

Trecí deň --třetí. Slov. Nár. sbor. 1902. 7.

Trefa, y, f. = čásť masa zabitého dobyt-
čete, kterého Židé jísti nesměli. Ghet. 92.

Tréhranatý. Hus Er. I. 78. Sr Tréhranný.

Trejb, U, m. = kladnice mlýnská, do níž
zapadají palce brůny. Čes. 1. XI. 179.

Trejzel, vz Trýzel rostl.

Třela, y, f. Pant (v stodole), který jde
přes střelu do zatyně. Čes. 1. XIV. 289.

Treláž, e, f., vz Traláž

Třelna, y, f. = místo, kde se tře len. Pokr.
1886. č. 7.

Trembel, a, m. = Člověk nejapný, nezpů-
sobný. Slov. Phłd. XXIV. 813.

Třmen, třmen sedla, pouto, oblouček ko-
vový, ve kterém sedí noha jezdcova. Vz
Střemen, Třemenice.

Třemenice, e, f. T. sedla = silný řemen
visící na sedle, na jehož konci je třemen.
Vz Ott. XXII. 761.

Tremista, y, m. = kde má trema, strach.
Nár. list. 1902. 70. 3.

Tremolovati. Bas t-val. Rais. Sir. 37.

Třemšínský Budislav, básn.

Třen, u, m. = střenka. T. u nože, das
Heft XV. stol. Zahr. 64.

Trenčianský. T. pýcha na jarky dýcha.
Mus. sbor. VIII. 15.

Třenko, a, n. = třenka. Hoš. Pol. I. 144.

Trepák, a, m. = mluvka. Slov. Phľd. XXIV.
545.

Třepanec, nce, m. Dala mu dva t-nce
(dvakrát ho udeřila).

Třepanka, y, f, vz Hnětynka.

Třepatí. Oba smíchem se t-li. Zvon III.
62.

Třepenistý štít (obroubený třepením).
Msn. 11 270. Sr. Ostřapený.

Třepetáček, čka, m Takoví veselí t-vé
také musí býti. Zvon VI 41.

Třepetati, třepotati. Hněvem t. Baw, J.
v. 552.

Třepetavosť, i, f. To zavinila naše ská-
kavosť a t. (nestálost). Nár. list. 1905.
299. 1.

Třepetílek, lka, m., vz Třepeta. Dšk.
Km. 31.

Třepetiti se = třpytěti se? Dělal ženským
pestré látky, jen se t-ly. Domažl. Čes. 1.
XI. 268.

Trepka. Slovo cizí. Vz List. fil. XXVI.
369. — T. Al., spis.

Trepnúť = tresknouti. T. dveřmi. Slov.
Phľd. XXIV. 161.

Třepnouti kam čím: do něčeho kame-
nem = uhoditi. U Dubu. Ces. 1. XIII. 130.

Třepotně. Hřívy mu po plecích t. vlají,
flatternd. Msn II. 114., 271.

Třepotný = lesknoucí se, fo-rtagó?. T.
cimbuří Troje. Msn. Od. 203.

Trepuša, e, f. = treperenda. Slov. Phľd.
XXIV. 545.

Třepýtnouti. Dal jí pěstí, až se zvrhla
a nahoru nohama třepejtla. Wtr. exc.

Třes, u, m. T. končetin (pijáků, majících
delirium tremens). Ott. XIX. 923b.