449

Třesavý zákal, Zitterstaar, cataracta tre-
molans. Ktt.

Třesení, n T. svalů, tremor musculorum,
dysteria agitans; t. pojídajících opium, tre-
mor opioghagorum. Ktt.

Třesivo, a, n. = huspenina. DŠk. Km. 24.

Třesk, u, m. Třesků ničích nedbati (plesků,
tlachů). Tbz. V. 9. 283.

Třesket = třeskot. Mš.

Třesknouti. Když se povětří srazí, tedy
to třeskne (udeří hrom). Luc. 62 Na str.
63: střeskne. — koho kam: v líce = ude-
řiti. Rokyc. Post. 87b.
Třeskota, y, f., tremor. T. je obdržela.
Z. pod. Moys. 15. Ž. klem.: třas, witt.:
třes.

Třeskotný rachot kamení, Tbz. V. 4. 17.,
lomoz. XIII. 160.

Třeskutě ťal v jeho brnění. Kká. Sion I.
230.

Treskutky, pl., f. = plané hrušky. Slez.
Vyhl. II. 45.

Třeslavý. Rudá t-vá zář (ohně). Jrsk.
XII. 358.

Třesně, scabra. Rozk. P. 1829.

Tresnouť čím oč. Tresla dlaňami o zá-
steru (uhodila). Pohľd. XXIV. 42.

Trésobný (troje po sobě). Mam. V.

Třesolka, y, f. = dárek dětem v den
sv. Mikuláše. Vz Čes. 1. XI. 120.

Teřsovitý. Hlava, slabá t-tá. Brt. P. n.
1148.

Třestan, a, m. = křesťan. Vz Litom. 17.

Trestanecký. T. ovzduší. Zvon V. 82.

Trestař, e, m., trussator. Rozk. P. 1093.

Trestati. Byli trestáni pod vinou 4 grošů.
1478. (1749). Mtc. 1905. 385.

Trestin, a, o T. kyj, baculus arundinis.
Pror. ol. 29b1. Isa. 36. 6. Sr. Trstinný.

Třesutka, y, f. T. srdce, cardiotomus.
oční, nystagmus, das Augenzittern (třesení).
Ktt.

Třesutný. T. hrůza. Msn. II. 188. Sr.
Třesutý.

Treščiť koho kam: do ucha = udeřiti.
Brt P. n. 502.

Třešeň, šně, f., Kirschbaum. Nár. list.
1903. 163. 3. Vz Třešně.

Třešně. Pošlete něco třešeň (třešní). Čern.
Z. 305. Sr. Čerešňa.

Třeštík J., spis.

Třeštipulka = treštipuška. Dšk. Km. 51.

Třeštiti kam jak. K nebi třeští oko
bez naděje. Vrch. Z hl. 39.

Třeštivě. Fantasie jeho t. pracuje. Zvon
V. 527.

Třeštivo, a, n. = dlouhá louč, odštěpek
z celé délky polena. Volyně Čes. 1. XIII.
125.

Třeta, tertia (modlení v klášterních sbo-
rech třetí n. o třetí hodině). Rozk. P. 2278.

Treter, patrně z retraite. Čes. 1. XI. 321.

Třetihorní doba byla před dobou dilu-
vialní. Vz Zvon III. 650.

Třetinka, y, f., nádoba na tekutiny. Arch.
XXI. 521. Vz Třetina.

Třetiny. V T-nách, pole u Pacova. Čes. I.
XIV. 441.

Třetirodička, y, f., žena po třetí rodící.
Ktt.

Třetočka, y, f., něj. jídlo. Slez. Vyhl. II.
203.

Treval Emil, spis.

Třevce. Kuřie t., morsus gallinae. Rostl.
T. 37. Sr. Čřevce.

Trevera Em., spis.

Třevník, u, m., philipendula. Rostl. D.
72a.

Třezalka také ještě: děravec, křížek,
krevníček.

Trezvák, a, m., nadávka. Slov. Phľd.
XXIV. 545.

Trgáňat sa s kým = trhati, bíti se. Slov.
Phľd. XXIV. 545.

Trh výroční. Vz Souk. 1903. 8. T. devi-
sový, effektní, eskomprní., s papíry. Nár.
list. 1893. 312. 22., 291. 21. O trhu starší
doby vz Arch. XIX. 579., Souk. 1903. 8.
Trh dávati = určovati tržní cenu. Mtc. 1904.
38. T. nebo jarmark (hra dětská). Šumava.

Rgl.

Trhačena, y, f. = košile. Haná. Ces. 1.
XII. 234.

Trhalo děvče, tanec. Vz Brt. p. n. 941.

Trhanec, nce, m. = potrhané, rozsekané
těsto v zapražené polívce. Slov. Mus. slov.
IV. 26. Sr. Slov. IV. 172.

Trhanina, y, f. Zachvátil mne vír všeli-
kých měkanin a trhanin. Koll. v Pal. Záp.
II. 48.

Trhaný. T. dlaskání dlaskovo. Havl. 19.

Trhaři = Křivsoudovští v Ledečsku. Čes. 1.
XI. 405.

Trhavý. T. nátka. Nár. sbor. VIII. 139.

Trhlina, y, f. T. hrázořitní, ruptura peri-
necanalis, hrmohrázová, r. vulvoperinealis,
Dammriss, kožní, rima cutis. Ktt.

Trhoun, a, m. = dítě, které mnoho trhá
oděv. Strn. Poh. 93.

Trhovati sa s kým jak: ako Žid s pe-
niazmi Rizn. 176.

Trhutka, y, f., riccia, rod mechu. Vz Ott.
XXI. 689.

Trhutkovitý. T. rostliny, ricciaceae. Ott.
XXI. 690.

Tři. Třmi slovy. Hus. (Vstnk. XI. 751. ).

Triaminomethan, u, m., v lučbě. Sr.
Vstnk. XII. 51.

Triazol, u, m., v lučbě. Sr. Vstnk. XII. 59.

Triazolkarbonový. T. kyselina. Sr. Vstnk.
XII 60.

Tříbič, e, m. T. rudy. Tbz. V. 1. 339.

Tříbiti koho: žebráky = tříditi, rozdělo-
vati. 1607. Schulz 53. a j.

Třibovaný, vz Třibovati.

Tributar, a, m. kněz, který, když se
nesměl ženiti, ženy od manželů jejich za
plat sobě najímal. Tk. XII. 243

Tric (tryk, ang. ) = úskok. Nár. list. 23. /8.
1896. Dhnl.

Třicátek, tku, m. T. jsem vydal (¹/₃₀z vlastního jmění). Pal. Záp. II. 92.

Třicátník (podle třicíti příček do něho
zasezenýcb). Vz Rejkan.

Triciepka, y, f. = čásť tkadlcovského
stavu. Mus. slov. VII. 58.

Třicítka, y, f. = sud o 30 litrech. Rgl.