452

Trojka, y, f. = sud. Vz Bečka. — T. =
datelina. Sb. sl. 1901. 358.

Trojklanný čiv. Bolesť lícní čivu t-ho,
Trigeminusneuralgie. Ktt.

Trojkoruna, y, f. Hrlš. Hus. 35. Vz
Trojatý.

Trojkrok, u, m., Wiegeschritt. Rgl.

Trojky, tanec. Vz Brt. P. n. 879.

Trojlístek, stku, m. = jetel. Mtc. 1902. 9.

Trojlodní kostel (mající tři lodi). Ghet.
102.

Trojnička, y, f. = třetí číslo mouky. Us.

Rgl.

Trojnož, e, f. = trojnožka. Skd. Od. 124.

Trojocasý prapor. Kol. Her. I. 17.

Trojplužný úhor. Msn. Od. 77.

Trojpořadí, n. Msn. Il. 181.

Trojřadný. T. zuby. Skd. Od. 191. Vz
Trojřadý.

Trojřečový. T. Slováci (mluvící trojí
řečí). Sbor. slov. 1901. 42.

Trojsešit, u, m. Nár. list. 1903. 243. 13.

Trojslovní, vz Průpověď.

Trojspolkový svazek (Itálie, Německo
a Rakousko).

Trojspřeží, n. Nár. list. 1903. 94. 3. Sr.
Trojspřež.

Trojstvo, a, u. = Trojané. Msn. II. 228.

Trojšpička, y, f. Rgl.

Trojtřídka, y, f. == škola o 3 třídách,
troj třídní. Zvon V. 338.

Trojtřídní škola. Vz Třítřídní.

Trojtvářný. T. Diana. Skd. F. 24.

Trojúhelníkový. T. síť elektrická (tri-
gonometrická). Vz Ott. XXIII. 222.

Trojuzlý kýj. Skd. F. 31.

Trojvodič elektrický. Ott. XXIII. 221.

Trojvrstvý. T. přílbice. Msn. II. 195.

Trojzeničí, dreigestirnt, mit drei Sternen,
xQiylrivoc;. Msn. Od. 277.

Troj zoraný úhor. Skd. Od. 77.

Trojzpěvý. T. vydání básní. Vlč. Lit. II.
2. 62.

Trojzvuk, u, m. T. fonický, Strh. Akust.
192., hlavní 149., homonomický (stejno-
jmenný) 192, kvartosextový 150, kvintový
145, obrácený 192., různorodý 148., sextový
150, stejnorodý 148., tonický 192., vedlejší
149.

Trojžádoucí = třikrát žádoucí. T. noc
jim nastala. Škod. II². 161

Trok. Chlap hłupý jak troky (= veliké
necky vydlabané ze dřeva). Val. čes. 1.
XIV. 152.

Trolina, y, f. Básnická t. Osv. 1896.
732. Sr. Drobotina.

Trompetista, y, m. Us.

Tropidinbrommethylat, u, m., v lučbě.
Vstnk. X. 583.

Trople = cihly podobné vepřovicím, ale
jsou větší a do hlíny, z níž se hnětou, při-
dává se hrubé řezanky. Mor. Mtc. 1892. 1.

Troskel, rancor. Rozk. P. 443., R. 66,
Vel. 146. Sr. Trosket.

Trouba, vz Roura v Ott. XXI. 1034. —
Jak se někdo hne, už to jde jako po troubách
po celém městě. Sá. Prost. m. II. 172.

Troubel dýmky. Sr. Rulka a násl.

Troubelka, y, f. = troubel. Dšk. Km. 27.

Troubit = píti. V zloděj. mluvě. Čes. 1.
XI. 142. -- T. Ryba troubí (lapá otevře-
nými ústy vzduch nad vodou, není-li ho dost
v kádích ve vodě). Čes. 1. XIV. 93.

Troubovský. Trouba t ská (trouba s trou-
bou, nadávka). Us. Rgl.

Troud. Vz Vznětlivý. Jazyk je jako t.
(vyprahlý). Rais. Lid. 218.

Troudovitý. T. souš (suché dříví). Msn.
Od. 132.

Troudový choroš (houba) Ott. XX. 189.

Trouchnivý kmen lípy. Jrsk. XXIV. 93.

Troupaský = troupovský. T. povaha lidí.
Frant. 40. 4.

Trousiti čím kudy. Perlami po ulicích
t. Mus. 1905. 361.

Troutiti se komu kam. Tam se mi
počalo v hlavu t. (tlačiti), je-li to možné.
Pal. Záp. II. 129.

Trpák, a, m = člověk nemoudrý, ne-
motora, který vše trpělivě snáší. Slov. Phľd.
XXIV. 545.

Trpaslek, slka, m. = trpaslík. Baw. T.
836., 850.

Trpaslice, e, f. Tbz. III. 1. 114.

Trpaslík, a, m. Letní t-ci. Vz Kšť. Poh.
120.

Trpče, e, n. = hruška. Hamz. 36. Sr.
Trpča v VII. 934.

Trpek, pka, o, vz Trpký. Svět je trpek.
Kruml. 279b.

Trpělec, lce, m. = trpitel. Msn. Od. 37.

Trpělý, passus. Povolal t-lých. Ev. ol.
73. 148.

Trpěti co čemu. Duši své záhubu t.
Ev ol. XXX. — nač: na parádu. Hruš 55.

Trpitelsky malomocný Zl. Pr. XXII. 241.

Trpitelský. T. srdce. Msn. Od. 80.

Trpotati. A kdož v korábi tomto nedrží
se trpocie sebú. Trakt. Kor. Noem. (Jir.
v Rozpr. 31. ).

Třpytnatý. T. hvězda. Dost. Pov. 177.

Třpytnohrotý oštěp. Msn. II. 403.

Třpytný čím. Knoflík zlatem t. Zl. Pr.
XXI. 62. Wtr.

Trskota, y, f. = kvičala. Slov. Sb. sl.
VIII. 141. Sr. Trskot v d. IV. 206.

Trstenô, dědina v liptovské stolici na
Slov. Vz Sb. sl. VIII. 51.

Trse, dissula (inter boleta). Rozk. P. 836.

Trtáci. Muzikantům (novým) se posmíval,
že sú to prý enem t. Vck. Vset. 371.

Trtáč, e, m. = zadní čásť ledví. Slov.
Phľd. XXIV. 545.

Trtalo. Chudý jako t. Slov. Phľd. XXIV.
545.

Trtati před kým, za kým. Katuša t-la
před něma; T. za kým. Mor. Čes. 1. XI.
376., X. 444. Vz I. Přisp. 437.

Trtkom zaberať = běžeti. Slov. Phľd.
XXIV. 545 Vz Trtkem VII. 935.

Trtol, u, m. = tahanice, hašteření a p.
Čes. 1. XI. 92. Sr. Trtožiti se s kým. — T.
sliepky = zadek, řiť. Slov. Mus. slov. VII 9.
Že sa (strapačka) trtolom z vajca vykľuvala.
Slov. Phľd. XXIV. 424.

Trtožiti se s kým = tahati se. Nár. list.
1904. 147. 9.

Trty, vz Frty.